Z půdy mizejí žížaly. Odborníci věští ekologickou katastrofu

Docela obyčejná žížala se časem zřejmě stane vzácností. Žížaly z půdy mizejí. Ekologové varují, že bez žížal se z půdy stane mrtvý substrát, akademici mluví dokonce o ekologické katastrofě, která jen prohloubí tragické dopady sucha na životní prostředí.

Poznávají to kromě zemědělců a zahrádkářů například rybáři. Dřív se málo který vyznavač Petrova cechu vydal k vodě bez pořádné porce žížal. To se v posledních letech změnilo. „Dřív žížal bylo po dešti všude plno. Dnes uvidíte na chodnících tak jednu či dvě o půdě nemluvě. Narazit v hlíně na žížalu je skoro zázrak,“ konstatoval rybář Jan Mňuk z Přibyslavi. „Už delší dobu si všímám, jak se kvalita hlíny u nás zhoršuje. Mizejí žížaly a to má na půdu vliv. Někdo se tomu třeba směje, ale mě to legrační nepřipadá vůbec," podotkl zahrádkář Milan Kubát z Havlíčkova Brodu.

Odborníci z Akademie věd v Českých Budějovicích dávají rybářům a zahrádkářům už několik let za pravdu. „Žížal je málo a trvá to už několik let. Je to ekologická katastrofa středoevropských rozměrů, jejíž kořeny sahají do období let 1964 až 1967,“ vyjádřil se profesor Josef Rusek, který se specializuje na faunu v půdě.

Nevhodné hospodaření na polích

Podle jeho názoru za to může nevhodné hospodaření na polích, hlavně množství minerálních hnojiv. Ale i těžká zemědělská technika. Dodávat půdě živiny ve formě minerálních hnojiv nestačí. Půda nezbytně potřebuje doplňovat organickou hmotu jako náhradu za tu, o kterou ji připraví sklizeň, neboli chybí kvalitní chlévská mrva. Bez hnoje půda na polích přichází o humus. Bez humusu se zase neobejdou žížaly, které se na obnově humusu významně podílejí.

Žížaly totiž svým neúnavným vrtáním velmi silně ovlivňují fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půd. Zároveň jsou také významným zdrojem potravy pro řadu větších živočichů. Pokud by ale vymřely žížaly, vedlo by to k rozvrácení přírodních ekosystémů i celého zemědělství. Jak prohlásil Václav Pižl z Ústavu půdní biologie Akademie věd, žížala je nejlepším přítelem zemědělce.

Nahrazují zemědělskou techniku

„Tam, kde je žížal opravdu hodně, nahrazují téměř veškerou zemědělskou techniku a pro zemědělce tak vlastně konají práci zadarmo. Provzdušňují půdu, obohacují ji živinami, a tak se nemusí tolik hnojit. Navíc zadržují v půdě vodu, což je dnes vzhledem k suchu, které panuje, hodně důležité,“ konstatoval vědec.

V Praze se sešlo loni 119 odborníků, kteří diskutovali o neschopnosti naší půdy vsakovat vodu. Na konferenci pod názvem Říční krajina 2018. „Je nutné zlepšit hospodaření se zemědělskou půdou. Kvůli používání těžké techniky je půda zhutněná, takže se do ní srážky hůře vsakují. Následkem používání chemických postřiků z půdy zmizely žížaly a další půdní organismy, které zvyšují vsakování vody dvakrát až třikrát.,“ prohlásil například Bohuslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

Autor: Štěpánka Saadouni

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info