Fluorovaná kalamita. Náhrada freonů Zemi zahřívá ještě víc než CO2

Když se svět na začátku sedmdesátých let dozvěděl, že freon stojí za úbytkem ozonu v atmosféře a způsobuje tak nechvalně proslulou ozonovou díru, začala se za něj hledat náhrada. Volba nakonec padla na skupinu takzvaných fluorovaných plynů, zkráceně F-plynů. 

Jenže z nadějného pomocníka se brzy stal nový nepřítel. F-plyny sice dokázaly nahradit užitečné vlastnosti freonu a nepoškozují ozonovou vrstvu, jenže zároveň jsou to silné skleníkové plyny. Mnohem silnější než třeba oxid uhličitý.

„Výrazně stoupají emise F-plynů pocházející z používání produktů nahrazujících freony, během pětiletého období 2012–2017 se více než zdvojnásobily,“ upozorňuje ministerstvo životního prostředí ve své nejnovější souhrnné zprávě za rok 2018.

Jejich množství v českém ovzduší nejen stoupá, ale navíc ze všech skleníkových plynů roste vůbec nejrychleji. Ještě znepokojivější je srovnání s rokem 2000. Od té doby vzrostly totiž emise F-plynů zhruba osminásobně.

A to není dobrá zpráva. F-plynů je sice ve vzduchu mnohonásobně méně než třeba plynů vzniklých při spalování fosilních paliv, ale mají jednu nepříjemnou vlastnost. Některé z nich jsou velmi stabilní a v atmosféře vydrží mnohem déle než třeba zmiňovaný oxid uhličitý. To z nich dělá jeden z nejúčinnějších skleníkových plynů vůbec. 

Vydrží desítky tisíc let

„Tím, že vydrží déle v atmosféře, působí také déle svým skleníkovým efektem.  Ty nejstálejší F-plyny vydrží v atmosféře i 22 800 let,“ vysvětluje Eva Krtková z Českého hydrometeorologického ústavu. Žádné jednoduché řešení, jak se uvolněného plynu zbavit, přitom není. Musí se prostě počkat, až se sám od sebe rozpadne.

Co jsou F-plyny  F-plyny jsou běžně používané látky v klimatizacích, chladicích zařízeních, aerosolech, pěnách i jiných výrobcích. Byly zavedeny jako náhrady za freony a jiné látky poškozující ozonovou vrstvu. Od letošního 1. ledna je například zakázán prodej mrazniček a chladniček pro komerční použití s jejich vyšším obsahem, nebo přenosných pokojových klimatizací, které tyto plyny obsahují. Freony se začaly průmyslově využívat ve 30. letech minulého století především při výrobě ledniček a také sprejů. V sedmdesátých letech bylo zjištěno, že stojí za úbytkem ozonu v atmosféře.

Kde se F-plyny berou? Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je jejich suverénně největším zdrojem chlazení, ať už jde o ledničky, nebo třeba o klimatizace. Používají se i při výrobě některých typů elektroniky. „Tyto látky nejsou v Česku vyráběny a veškerá jejich spotřeba je kryta dovozem,“ uvádí ČHMÚ ve své zprávě o znečištění ovzduší v Česku.

F-plyny utíkají ze starých ledniček

Jejich nárůstu paradoxně pomáhá, že se používají při výrobě techniky, která poměrně dlouho funguje. „U zařízení, kde se používají, vydrží bezpečně několik let, ale pak se začnou uvolňovat,“ vysvětluje Eva Krtková z ČHMÚ. Nové přístroje přestávají být problém. Legislativa se postupně zpřísňuje a F-plyny z produkce pomalu mizí. Ten, kdo však má doma lednici třeba z období kolem roku 2000, skleníkové plyny pravděpodobně do atmosféry nevědomky vypouští. 

Problém má tedy dvě části. Na jedné straně je stabilní skleníkový plyn, který už ve vzduchu je a dlouho v něm vydrží, a na druhé straně je jeho značná zásoba, která se bude do atmosféry ještě nějakou dobu uvolňovat.

Je tu ale i jedna dobrá zpráva, díky postupným jednáním, která vyvrcholila v roce 2016 v Kagali ve Rwandě, se daří množství nově vznikajících F-plynů postupně omezovat a seznam výrobků, ve kterých se už nesmí používat, postupně narůstá.