https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/blyska-se-na-bezemisni-leteckou-dopravu-vedcum-se-podarilo-premenit-oxid-uhlicty-na-palivo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Blýská se na bezemisní leteckou dopravu? Vědcům se podařilo přeměnit oxid uhličtý na palivo

9.1.2021 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Létat bez emisí? To by bylo skvělé.
Létat bez emisí? To by bylo skvělé.
Licence | Volné dílo (public domain)
Letecká doprava výrazně přispívá k vysokým koncentracím oxidu uhličitého v atmosféře. Svět se na to snaží reagovat různě – omezením cestování nebo třeba vývojem elektroletadel. Tým složený z vědců z univerzit Cambridge a Oxford chce ale uhlíkovou stopu letecké dopravy snížit co nejdříve. Vypracoval proto postup, jak ze vzduchu zachytit oxid uhličitý a chemickou reakcí jej přeměnit na palivo, které se dá v letectví využít. Informuje o tom žurnál Nature Communications.
 

V laboratorních podmínkách byl experiment podle vědců úspěšný. Množství paliva, které touto reakcí vzniklo, bylo samozřejmě malé, ale pokud by vědci byli schopni ji provést i ve velkém měřítku, mohlo by to naznačit cestu k uhlíkově neutrální letecké dopravě.

„Tento proces představuje atraktivní variantu – mohl by totiž snížit emise CO2, a zároveň vytvářet obnovitelné a udržitelné letecké palivo,“ říkají ve své studii autoři.

Za normálních podmínek při spalování fosilních paliv, jako například ropy nebo zemního plynu, dochází k přeměně uhlovodíků na oxid uhličitý, přitom dochází k uvolnění vody a energie. Experiment, který vědci provedli, tento proces převrací a přeměňuje oxid uhličitý na palivo. Metoda spočívá v reakci kyseliny citronové, vodíku a katalyzátoru tvořeného z železa, manganu a draslíku. Prvky se spolu s oxidem uhličitým zahřejí na teplotu 350 °C a následně vznikne tekutina, která se podle vědců dá využít jako letecké palivo.

Hlavní výhodou je, že na rozdíl od jiných podobných pokusů je katalyzátor levný a snadno dostupný. Železo, mangan a draslík jsou totiž prvky, kterých je na Zemi dostatek.

Profesor Joshua Heyne, který se na projektu nijak nepodílel, uznává, že experiment vypadá velmi slibně: „Tento nový postup je jiný než to, co jsme viděli doposud. A vypadá to, že by mohl fungovat.“ Otázkou podle něj je, zda se vědcům podaří uskutečnit reakci i v mnohem větším měřítku.

Vědci z Oxfordu a Cambridge nejsou první, kdo se zabývá myšlenkou přeměňovat nejrozšířenější skleníkový plyn na palivo. Například v Kanadě už několik let vzniká zařízení, které má zvládnout přetvářet CO2 zachytávané z atmosféry na uhlovodíkové palivo. Projekt částečně financuje Bill Gates a tamní vědci si od něj v budoucnu slibují, že zvládne zachytávat CO2 v míře, jakou to umí vzrostlý les.


reklama

 
Lucie Mráčková

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.1.2021 08:14
To je dobrá zpráva , přál bych si aby to dotáhli do reálné koncovky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.1.2021 13:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Perpetuum mobile je fysikálně nemožné. Stačí si vyhledat příslušnou kapitolu v nějaké učebnici fysiky pro základní školy z minulého století. Těm dnešním bych už moc nevěřil po zkušenosti s novou učebnicí nedávné historie, kterou od konce první republiky prožil na vlastní kůži a nestačím se divit cože všechno se stalo jinak, než bylo.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

9.1.2021 13:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
To už dokázali v minulém století (20. léta). Akorát tomu říkali Fisher-Tropshova syntéza. Kdy ze syntézního plynu (CO+H2) vyráběli uhlovodíky. Takže při vyšším množství vodíku to půjde i z CO2. Vznikne směs kapalných uhlovodíků, které se rozdělí destilací na jednotlivé frakce. Za mne by stačilo, pokud by se CO2 převedl na CH4 nebo na methanol CH3OH. Problém vidím v nízké koncentraci CO2 v ovzduší.
Abychom získali 146kg CH4 resp 291 kg CH3OH (100 % záchyt a 100 % výtěžek reakce) je nutno zpracovat 1000 tun vzduchu při koncentraci CO2 400 ppm).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.1.2021 13:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Při vší úctě, reálná koncovka je ještě méně reálná než život v záhrobí.
Odpovědět
ig

9.1.2021 08:35
Pěkné, akorát kde vzít ten vodík a jak koncentrovat atmosférický CO2 :-) Ale jo, chápu, holub na střeše je nepřekonatelný atraktor. Zabývat se takovými obyčejnými věcmi, jako je výroba nízkopotenciálního tepla z OZE a jeho akumulace pro účely vytápění domácností, která by ušetřila nejspíš násobně víc fosilních paliv než kolik jich zahučí v letecké dopravě je nuda, článek v Nature z toho nebude, granty nejspíš taky ne, tak co :-)
Odpovědět
va

vaber

9.1.2021 08:55
vypadá to na perpetum mobile, z C2O ve vzducu vytvořime palivo to spálíme a co se stane s uhlíkem v palivu ? asi shoří a vytvoří CO2
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2021 17:55 Reaguje na vaber
Trochu vám asi ušlo, že se do toho natlačí dost energie zvenčí.
Odpovědět
va

vaber

10.1.2021 09:06 Reaguje na Pavel Hanzl
vůbec mi to neušlo pane ,ale v takových článcích raději žádnou energetickou bilanci neuvádějí, třeba by potom ,takový supr objev vypadal jinak,
ale na dobrém způsobu rozložení C02 by se mělo pracovat, umí to rostliny a možná i takový rozklad, za pomoci některého druhu záření, probíhá ve vysoké atmosféře
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 18:46 Reaguje na vaber
Systémů na odbourávání CO2 z atmosféry je funkčních několik, přes vápník, zelenou hmotu, tohle těžko srozumitelné atd. atd.
Pořád málo. Pokud se nezarazí spalování fosilního uhlíku, půjde to trvale do dža.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.1.2021 01:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo Vám nakukal, že vápník odbourává CO2, nebo jste tu pitomost vymyslel sám? Pletete si silně pojmy. Pokud myslíte, že reakce hydroxidu vápníku (což je hašené vápno, ve stavbnictví pak se nazývá vápenným hydrátem) je odbourávání CO2, tak se vraťte do školy, jedná o chemickou reakci, jejímž produktem je uhličitan vápenatý a voda, zelená hmota také neodbourává CO2, a zeleň listová, neboli chlorofyl dělá s CO2 toto: "Chlorofyl je zelený pigment obsažený v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách.
Chlorofyl v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze sacharidů z oxidu uhličitého a vody. Působení chlorofylu představuje první krok fotosyntézy, kdy působí jako transformátory světelných kvant na biologicky zpracovatelnou formu tím, že je schopný ji převést na makroergní chemickou vazbu. Tím je uvedená reakce zdrojem energie pro všechny další biochemické a biologické reakce na této planetě."
Tedy žádně odbourávání.
CO2 je velmi stálá sloučenina a k jejímu odbourání-rozložení na C a O2 je nutno do reakce vložit tolik energie, kolik jí vzniklo při slučování C s O2 na CO2, tedy při dokonalém spalování uhlíku v proudu O2 (nebo v proudu vzduchu). A tak to je podle zákona o stálých poměrech slučovacích vždy a nelze to změnit žádnou fintou. Jedná se o milionkrát experimetálně potvrzený průběh vzájemných reakcí uhlíku a kyslíku, vzniku CO2 i rozkladu CO2 na kyslík a uhlík, což je ovšem komplikovaně realizovatelné protože kyskí a uhlík mají k sobě velkou afinitu a snadno se slučují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:22 Reaguje na Jiří Daneš
A vápno, které pohltí CO2 vyrobíte pálením vápence, při němž se stejné množství CO2 uvolní :-)
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.1.2021 09:20
Myšlenka zajímavá, ale jak je v tom zainteresovaný Bill Gates, tak v tom bude něco co se nám časem myslím nebude vůbec líbit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.1.2021 10:43
Je to v principu pitomost, protože daleko vyšší efektivitu by měl záchyt CO2 na komínech spaloven, uhelných elektráren (i těch, co byly předělány na pálení biomasy) apod., kde by odpadlo energeticky dost náročné zahušťování CO2. Je pravděpodobné, že by u těchto zdrojů mohlo být i nějaké zbytkové teplo, použitelné pro tuto reakci. Je třeba si uvědomit, že i kyselina citrónová má svou uhlíkovou a ekologickou stopu. A problémem bude i ten vodík, protože ten je nejlacinější z vodního plynu (vodní pára se žene přes rozžhavené uhlí nebo koks), nebo ze zemního plynu, než odkudkoli odjinud. A může tedy nastat i stejný průšvih, jaký známe z aféry kolem LTO (respektive ta by proti tomuhle byznysu byla čajíček).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.1.2021 19:36 Reaguje na Jan Šimůnek
To mě napadlo také, proč nejímat koncentrovaný CO2 u zdroje, ekonomika projektu by vypadala podstatně jinak.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.1.2021 09:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Asi by se na tom nedalo vyrýžovat tolik peněz, jako na něčem naprosto nesmyslném a bezperspektivním.
Odpovědět

vladimír šmídl

9.1.2021 12:26
Záchyt CO2 ze vzduchu je možný kontaktem roztoku sody se vzdušným CO2 (hydrogenuhličitan se vysráží, jakožto málo rozpustný). Kyselý uhličitan lze tepelně rozložit zpět na sodu a koncentrovaný CO2. Ale určitě bude potřeba filtrovat prachové částice při záchytu.
Vodík odpadá při řadě organických výrob, ale o jeho ceně bych si nedovolil tvrdit, že je nízká. Jeden proces, kde odpadá vodík, je výroba acetylénu (ethynu) z methanu pyrolýzou. Ta se kdysi prováděla kapáním vody na karbid.
Obávám se, že při formulaci uvedeného postupu opět někomu stále ještě kape na karbid.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.1.2021 13:17 Reaguje na vladimír šmídl
Jako chemik, co měl z fysikální chemie za jedna, se neobávám, že někomu kape na karbid, jsem o tom totiž přesvědčen. Nejspíše to budou novináři, protože pochybuji, že opravdoví vědci by\ nevěděli, že něco téměř stejného, jako je druhá věta termodynamiky, platí i v chemických reakcích obecně (a nezměnitelně).
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.1.2021 14:08 Reaguje na Jiří Daneš
Spíš jde o to, zda lidé, co dělají tuhle "vědu" jsou ještě vědci. Když člověk vidí, co vylízá z některých oborů, tak o tom určité pochybností může mít.
Odpovědět
me

melsor

10.1.2021 16:38 Reaguje na Jan Šimůnek
A proč by Ti lidé nebyli vědci ? "Správný" vědec podle Vás nesmí experimentovat s využitím CO2 ze vzduchu ? Nebo co Vás na tom experimentu tak pobouřilo ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:24 Reaguje na melsor
Že je to zjevná pitomost. Vědec by to asi nasadil nejprve na nějaké spaliny s vysokou koncentrací CO2, a pak by teprve šel (až by to fungovalo) na nižší koncentrace. Protože vědec zná, na rozdíl od pavědců, perpeťáků, ekologů apod., zákony termodynamiky.
Odpovědět
me

melsor

12.1.2021 09:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Nízká koncentace vstupní suroviny sama o sobě zákony termodynamiky nijak nepoorušuje.
Odpovědět
me

melsor

10.1.2021 16:32 Reaguje na Jiří Daneš
A kde je v nastíněném postupu výroby paliva rozpor s "něíčm téměř stejným, jako je druhá věta termodynamiky" ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:26 Reaguje na melsor
Že by ta šíleně nízká koncentrace CO2 v normálním vzduchu? Bránící ve fungování i procesům, které by běžely při koncentraci CO2 od nějakých deseti, dvaceti, procent nahoru?
Odpovědět
me

melsor

12.1.2021 09:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Ti vědci tvrdí, že jim to funguje, takže ten jejich proces asi běží. Jestli tomu nevěříte, můžete to prověřit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.1.2021 17:12
Podle kalendáře je 9. ledna, ale podle Ekolistu je zřejmě 1. dubna. Jinak by snad takovou ptákovinu, jako je tento článek přece redakce nezveřejnila.
Výrobou kapalného motorového paliva, hydrogenací chtěl Hitler vyhrát 2. světovou válku, a jak dopadl a to nechtěl "chytat uhlík ze vzduchu kolem letadel, ale vychál z hnědého uhlí. Jedna ta továrna byla u Litvínova na místě dědiny Záluží, dnes je z toho rafinerie ropy a chemička.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2021 17:55 Reaguje na Jiří Daneš
Hitler chtěl taky udělat atomovou bombu a vyhrát 2. sv. válku a jak dopadl. To je jasný důkaz, že to nejde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.1.2021 19:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Omyl, Němci nebyli tak daleko od atomové bomby jak se běžně ,ale nesprávně , dnes uvádí.
Odpovědět
me

melsor

10.1.2021 16:28 Reaguje na Jiří Daneš
A kde se v článku píše, že zařízení má chytat uhlík ze vzduchu kolem letadla ?

Je evidentní, že cílem těch vědců je uskladnit nízkoemisní enegrii a převést ji do formy, kde bude dobře využitelná v dopravě (zde letecké).

To jste evidentně vůbec nepochopil, jak je zjevné z Vašich nesmyslných poznámek na téma perpetuum mobile, protože zde o žádný rozpor se zákony termodynamiky nejde. Bill Gates je podle Vás idiot, když financuje podobný projekt ?

Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 16:12 Reaguje na melsor
Jenže i na to uskladnění nízkoemisní energie by se hodily zdroje s vysokou koncentrací CO2, tedy komíny, výfuky stacionárních motorů apod. Do chytání CO2 ze vzduchu by mělo cenu jít, až by všechny tyhle zdroje byly zajištěné. A pak by to ani nemělo moc význam, protože by stačilo úbytek CO2 ze vzduchu ponechat přírodním procesům.
Odpovědět
me

melsor

12.1.2021 09:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Spalovat palivo A a z CO2 ve spalinách vyrábět palivo B nevypadá jako ta nejlepší cesta, jak vyrobit B. Je pravděpodobné, že z A by se B dalo dělat efektivněni přímo, v mnoha případech je to i v podstatě nějak vyřešeno (např.benzín z uhlí).

Mít nějaký funkční proces na výrobu uhlovodíků z CO2 ze vzduchu, vody a energie by mohlo být užitečné (třeba někdy v budoucnu), a to bez ohledu na roli CO2 při oteplování.

Nevidím nic špatného na tom, když to někdo zkouší.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2021 18:26
Letos emise z letectví klesly na polovinu a každý rok nějaký kovid
a klesnou možná na třetinu a míň. Mnohé služební cesty nahradí
videokonference a z turistiky zbude obava navštěvovat země, kde se
budou vyskytovat další nebezpečné nemoci. Dnes to nejsou u mnohých pouze
zákazy cestovat, ale i obavy někam cestovat a mnozí si uvědomí, že to
nejcennější je zdravý život a nejen to cestování. Druhým vlivem krize
pochybí zdrojů na ty cesty a tak nebude potřeba vymýšlet takové
fyzikální a chemické technologie. Sníží se spotřeba i jiné energie a
tak odpadne potřeba ji zdražovat za cenu toho, že nepůjde na odbyt.
Nebýt umělé regulace, tak už nyní je za babku a potřeba úspor bude
nulová. Opravdu stačí málo a to odbourat regulace a podobné nápady
nebudou nikoho zajímat.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

9.1.2021 19:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Je potřeba začít omezovat přerozdělovací procesy, protože ty generují takovéto pokusy snadno získat granty.
Odpovědět
MZ

Milan Zelina

10.1.2021 10:13
Energetická náročnost takového procesu bude imho horší, než kdyby to nechali být. A pokud by náhodou už někde byl k dispozici čistý vodík za hubičku (hned tam poběžím), nabízí se jednodušší cesta k pohonu. Tu citrónovku si nechte na zavařování marmelád a CO2 rostlinám.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.1.2021 20:04 Reaguje na Milan Zelina
Kde brat megatuny kyseliny citrónové, to se neřeší. Asi se dá někde nakopat. Ale spíš by se mělo někomu nakopat...

Jen pro zajímavost z Wikipedie.
V dnešní době převažuje průmyslová výroba pomocí kultury Aspergillus niger. Při této výrobě je kultura krmena sacharózou, aby produkovala kyselinu. Poté je kultura zfiltrována a kyselina je z výsledného roztoku vysrážena pomocí hydroxidu vápenatého. Ze vzniklé vápenaté soli kyseliny citronové se samotná kyselina získá pomocí kyseliny sírové.

Není jednodušší sacharózu přeměnit na špiritus a lítat na něj?
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Na konci komunistické éry vypouštěli Rakušáci s...ky právě z téhle výroby do řeky, která vtéká do 3. novomlýnské nádrže. Udělali z ní "největší vyhnívací nádrž v Evropě a snad i na světě".
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

3.3.2021 19:55
"kyseliny citronové, vodíku a katalyzátoru tvořeného z železa, manganu a draslíku. Prvky se spolu s oxidem uhličitým zahřejí na teplotu 350 °C" předpokladem ovšem je, že ta kyselina citronová a vodík se vytvoří z ničeho a zadarmo a zahřejí se na 350 oC silou své vůle. Udělat z CO2 olej, škrob či cukr umí kytky odjakživa a potřebují na to jenom energii Slunce. Takže mnoho povyku pro nic. J.L. end
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist