Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.

Zátoku False Bay v JAR proslavili velcí bílí žraloci. Byla jich plná a tyto paryby zde byly dobře vidět: když pronásledovaly kořist, vymrštily se nad hladinu, a vystavily tak své až pětimetrové tělo fotografům a filmařům. Jenže vrcholový predátor zde narazil na dva ještě lepší predátory. Člověka a kosatku.

Lidé zde žraloky nekontrolovaně lovili, takže populace žraloků bílých se rychle zmenšovala. A v posledních letech začaly na velké bílé žraloky útočit i místní kosatky – ty mohou být až dvakrát větší a navíc umí spolupracovat. Proč přesně se na ně kosatky zaměřily, to zatím není jasné, ale jsou v tom neobvykle úspěšné. A tak z False Bay tito žraloci v posledních letech zmizeli.

Co zaplní prázdnotu

Situace je pro místní nová, pro vědce představuje skvělou příležitost, jak se něco dozvědět. V tomto případě je zajímá hlavně to, jak ekosystém zareaguje na tak zásadní zvrat, kdy z něj zmizí jeden z hlavních predátorů. Nahradí ho někdo? Přemnoží se nějaký druh? Jak rychle nastane nová rovnováha? A neotevře se prostor pro nějaké doposud nenápadné druhy nebo invazní organismy?

Vědci se pokusili najít odpovědi v nové studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Tvrdí, že zmizení žraloků má dalekosáhlé následky. V oblasti výrazně přibylo lachtanů jihoafrických a žraloků širokonosých. Tito predátoři byli ve stínů žraloků bílých, teď využívají uprázdněného místa na vrcholu potravního řetězce.

Ale dopady se projevily i na nižších patrech této pyramidy: ubývá totiž ryb, jimiž se lachtani a žraloci širokonosí živí. Je možné, že jsou dopady ještě hlouběji, ale to zatím mořští biologové nesledovali.

Výsledky jsou očekávané

Autoři projevují z výsledků radost, protože odpovídají velmi přesně jejich předpovědím a modelům. „Ztráta tohoto ikonického vrcholového predátora vedla k nárůstu pozorování lachtanů a menších druhů žraloků, což se zase časově shoduje s úbytkem druhů, na které se spoléhají jako na potravu,“ uvedl Neil Hammerschlag, který výzkum vedl. „Tyto změny jsou v souladu s dlouhodobě zavedenými ekologickými teoriemi, které předpovídají, že odstranění vrcholového predátora vede ke kaskádovým účinkům na mořskou potravní síť.“

Vědci tvrdí, že studie poskytuje empirické důkazy o tom, že vymizení velkých bílých žraloků způsobuje hluboké důsledky pro mořské ekosystémy. „Bez těchto vrcholových predátorů, kteří regulují populace, jsme svědky měřitelných změn, které by mohly mít dlouhodobý dopad na zdraví oceánů,“ dodal Hammerschlag.

Výsledky podle něj zdůrazňují význam celosvětové snahy o ochranu žraloků: jejich úbytek by mohl mít dlouhodobé dopady na mořské ekosystémy. Vzhledem k celosvětové závislosti na zdravých oceánech z hlediska potravy, rekreace a ekosystémových služeb je ochrana velkých žraloků zásadní pro zachování biologické rozmanitosti, zakončují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 31 mminutami

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 1 hhodinou

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
před 15 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
před 19 hhodinami

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
před 20 hhodinami

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
9. 4. 2025

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
9. 4. 2025

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
9. 4. 2025
Načítání...