Plastový odpad v oceánech zraní stovky žraloků ročně, varuje výzkum

Stovky žraloků a rejnoků se ročně zamotají do plastového odpadu v oceánech – a většina zvířat zřejmě na tato zranění umírá. Popsal to nový výzkum oceánologů z univerzity v britském Exeteru.

Autoři tohoto výzkumu pracovali dvěma metodami: jednak v takzvané metastudii analyzovali všechny větší starší výzkumy, které se týkají dopadů plastu na paryby, a současně rozebrali zprávy na Twitteru o zraněných zvířatech.

Příklady zraněných žraloků
Zdroj: Endangered Species Research

Vědci našli důkazy o nejméně tisícovce zdokumentovaných případů, kdy se nějaká paryba zamotala do plastového odpadu v moři. Přitom tomuto výzkumu se zatím věnovalo jen minimum expertů, takže skutečných případů bude mnohem více.

Malý problém uvnitř obřího problému

Podle autorů studie není tento problém kritický – žraloků a dalších paryb zatím kvůli plastovému odpadu umírá mnohem méně, než lidé těchto zvířat uloví. Podle kvalifikovaných odhadů za rok lidstvo uloví kolem 100 milionů žraloků; tisícovka uhynulých kvůli umělohmotnému odpadu je jen zrnkem písku na poušti. Ale jejich utrpení podle vědců nelze přehlížet.

„Jedním příkladem v této práci je žralok mako, kolem jehož těla je těsně ovinuté rybářské lano,“ uvedl mořský biolog Kristian Parton. „Tento žralok očividně rostl i poté, co se do lana zamotal, takže se provaz, který už byl porostlý škeblemi, parybě zařezával stále více do těla. Tam mu poškodil nejen kůži a vnitřní orgány, ale zasáhl dokonce i páteř,“ dodal vědec.

„I když si nemyslím, že by plastový odpad představoval velkou hrozbu pro budoucnost žraloků a rejnoků, je důležité chápat rozsah hrozeb, jimž tyto druhy čelí – a oba jsou mezi těmi nejohroženějšími v oceánech,“ vysvětlil Parton.

Podle něj je tu ještě další aspekt – a to práva zvířat. Plasty totiž parybám způsobují rozsáhlá poranění, která jsou kvůli jejich povaze nesmírně trýznivá. „Kvůli jiným, větším hrozbám, jako je nadměrný rybolov, jsme problém plastového odpadu ignorovali,“ shrnul klíčové sdělení profesor Brendan Godley.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Endangered Species Research