Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Když goliáš roztáhne svá křídla a začne jimi mávat, zní to podle těch, kdo to mohli zaslechnout, jako malý vrtulník. Přes deset centimetrů dlouhý brouk váží až 50 gramů – jako dvacet nejmenších kolibříků dohromady. Goliáš je masivní, jeho tělo je kryté robustním chitinovým brněním a vypadá nezranitelně. Přesto vymírá.

V afrických tropických lesích žije pět různých endemických druhů goliášů. Tento hmyz patří mezi vrubouny, skupinu brouků, ve které jsou třeba i zlatohlávci nebo chrousti. Lidé v Pobřeží slonoviny si je spojují se vzpomínkami na dětství, kdy jimi strašili své kamarády. Tento brouk je totiž tak velký, že dokáže zakrýt téměř celou dlaň dospělého člověka.

Teď už ho ale většina dětí v této africké zemi nepozná – nikdy ho totiž neviděla. V posledních dvaceti letech je jich v tamější přírodě stále méně. Platí to zejména pro dva druhy – Goliathus regius a Goliathus cacicus. Výskyt prvního druhu se snížil o polovinu, v druhém případě jde dokonce až o osmdesátiprocentní pokles.

Goliáš se dá snadno poznat podle jeho pruhovaného bílo-černého krunýře, samci jsou také vybaveni párem rohů, které tvoří písmeno Y.

Zdravý les plný goliášů

„Vrubouni goliášové jsou výborní ukazatelé zdravého lesa. Pokud se v lese hojně vyskytují, znamená to, že tamní ekosystém je v dobrém stavu a daří se v něm i ostatním druhům. Pokud však jejich populace klesá, značí to, že lesní prostředí je narušené,“ uvedl profesor biostatistiky a ekologie na tožské univerzitě v Lomé Luca Maria Luiselli. Společně se svými kolegy napsal článek, který se zabývá úbytkem populace tohoto hmyzu.

Larvy vrubounů jsou všežravé – živí se masem a rostlinnými zbytky. Recyklují tak organické látky v lese a zároveň jsou potravou pro mnohé jiné živočichy, což vede k tomu, že se díky nim přesouvají živiny v lesním ekosystému, vysvětlil jejich důležitou roli Luiselli na populárně-vědeckém webu The Conversation.

Dospělí jedinci se pak živí mízou jen několika druhů stromů. Často jde o kakaovníky nebo kávovníky – na Pobřeží slonoviny připadlo v roce 2022 téměř čtyřicet procent světové produkce kakaa. Populaci vrubounů nicméně plantáže ohrožují: dospělí brouci se sice stromy živí, larvy ale potřebují bohatší ekosystém, který jim „průmyslové“ pěstování kávy a kakao nenabízí.

To ale není jediným nepřítelem goliášů. Jejich „Davidem“ jsou i pytláci. Ti je rádi loví a pak je prodávají na ilegálním trhu sběratelů. Na internetovém aukčním portálu eBay lze koupit jeden exemplář i za stovky dolarů.

Bez ochrany hrozí, že vymizí ze vzpomínek obyvatel Pobřeží slonoviny úplně, varují přírodovědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
před 16 hhodinami

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
před 18 hhodinami

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
před 19 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 22 hhodinami

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 23 hhodinami

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
10. 4. 2025
Načítání...