Dvě matky, žádný otec. Vědci poprvé stvořili savce, který má rodiče stejného pohlaví

Poprvé se narodila myší mláďata, která nemají otce – jen dvě matky. Stalo se to úplně poprvé u savců a jde o převrat v reprodukční medicíně. Všechna mláďata byla zdravá, dožila se dospělosti a měla dokonce vlastní potomky.

Čínskému týmu, který za experimentem stál, se podařilo stvořit také myši, které vznikly ze dvou otců, ale ty přežily jen několik dní a potom zemřely. Zatím se neuvažuje o tom, že by se stejná metoda v dohledné době použila klinicky i u lidí.

Studie prokázala, že se dají obcházet hranice, které doposud v rozmnožování fungovaly. Tedy že k rozmnožování savců je potřeba samec a samice. „Náš výzkum ukazuje, co všechno je možné,“ uvedl Wej Li, hlavní autor studie a vedoucí výzkumu.

Tato práce je přelomová, protože mláďata, která touto cestou vznikla, byla zdravá a schopná života. Vědcům se už dříve podařilo vytvořit potomky dvou matek, ale doposud to vždy bylo doprovázeno vážnými abnormalitami, které takovým zvířatům znemožňovaly normální život. Navíc bylo dříve také zapotřebí několika generací geneticky vážně upravených myší, což už teď potřeba není.

Tato práce prozkoumala jednu z nejvážnějších otázek přírodních věd, proč je potřeba ke vzniku potomka genetická informace od otce i od matky jen u savců. U jiných zvířat to totiž nutné není. Například i u žraloků kladivounů nebo komodských varanů může samice bez přispění samce zplodit zcela zdravé mládě.

Savci jsou výjimka – jiná zvířata otce nepotřebují

U savců tomu brání fenomén, jemuž se říká genomický imprinting. Ten spočívá v tom, že například u lidí se několik stovek genů spouští (aktivuje), jen pokud pocházejí od otce nebo od matky. V genomu jsou sice příspěvky od matky i od otce smíchané dohromady, ale tyto geny mají chemickou značku, která ukazuje, od kterého z rodičů pochází. A zdravé lidské embryo nemůže vzniknout, aniž by obsahovalo správný vzor mužského a ženského imprintingu. Pokud se tento mechanismus pokazí, jsou důsledkem závažné genetické poruchy, jako je například vzácný Angelmanův syndrom.

Čínský výzkum teď prokázal, že tento přírodní mechanismus se dá obejít. Je to sice značně složité, ale s vhodným vybavením a dostatkem času to je možné. Vědci začali tím, že získali samičí kmenové buňky. Pomocí genetického nástroje Crispr-Cas9 pak byli schopní odstranit imprinting ze tří klíčových částí DNA tak, že vystřihli z genetického kódu jediné písmenko, na které byla „nalepená“ výše popsaná chemická značka. V podstatě to znamená, že pro organismus se vše jevilo v pořádku a choval se tak, jako by dostal genetickou informaci od obou pohlaví.

Když pak vědci vpravili takto upravené kmenové buňky do neoplodněného vajíčka druhé myší samice, genetický materiál obou „matek“ se spojil do embrya. Vědcům se podařilo tímto způsobem z 210 embryí vyprodukovat 29 živých myšek. Všechny byly zdravé, normálně se dožily dospělosti a dokonce měly vlastní potomky, tentokrát už zcela přirozeně se samci.

AUTOR kar

zdroj: ČT24, BBC, Guardian, Cell