Po útocích kosatek zmizeli z jihoafrického zálivu žraloci bílí

Před deseti lety žilo ve vodách u pobřežního městečka Gansbaai, které leží na samém jihu Jihoafrické republiky, až tisíc žraloků bílých. To se ale změnilo poté, co na tohoto predátora začaly útočit kosatky dravé, které si rády pochutnávají na jejich játrech. Žraloci před nimi proto prchli. Jejich zmizení ale podle vědců narušilo tamější ekosystém a potravní řetězec, píše server The Guardian.

První mršina malé samice žraloka bílého se objevila na jihoafrické pláži 9. února 2017. Přes dva metry dlouhé tělo na sobě neneslo žádné stopy po háku ani síti, což vylučovalo zapojení člověka. Cokoliv ji zabilo, zmizelo. Spolu s jejich zabijákem ale zmizeli z Gansbaai i žraloci bílí, všimla si Alison Townerová, mořská bioložka z jihoafrické Rhodesovy univerzity.

Žraloci se vrátili v plném počtu ještě v květnu téhož roku. Jenže záhadné úhyny na sebe nenechaly dlouho čekat. V květnu vyplavilo moře čtyři žraločí mršiny a v červnu byla nalezena pátá. Po tomto posledním případu zmizely tyto mohutné paryby znovu, tentokrát na osm týdnů.

Kosatky a odvážní tuleni

Townerová se i s kolegy rozhodla záhadu vyřešit. Provedli proto vyšetření čtyř posledních mršin a brzy došli k závěru, že mezi jejich úhyny existuje souvislost. Všechny měly rány těsně za žábrami a všem chyběla játra. Důkazy tedy odkazovaly k jedinému možnému viníku – kosatce dravé.

Dva samci kosatky dravé – Port a Starboard – se vyskytovali v blízkosti Gansbaai od roku 2015 a byli spatřeni vždy jen několik málo hodin před smrtí žraloků. Townerová si byla jistá, že „žraločími zabijáky“ je právě tato dvojice. Stačilo už je jenom přistihnout při činu.

To se stalo v roce 2022, když dron Christiaana Stopforthova, člena pobřežní hlídky, zachytil útok pěti kosatek na tři metry dlouhého žraloka. Jeden z kytovců byl prokazatelně Starboard. Napadení se odehrálo u města Mossel Bay, které je od Gansbaai vzdáleno východně asi 306 kilometrů.

„Být svědkem tak snadné porážky jednoho z největších predátorů oceánu bylo srdcervoucí,“ řekla na Stopforthovy záběry Esther Jacobsová z organizace na ochranu moří Keep Fin Alive.

Teď z okolí Mossel Bay žraloci bílí zmizeli. Způsobilo to nárůst populace tuleňů, kterými se tito predátoři rádi živí. Přemnožení tuleňů podle vědců vedlo k nerovnováze ekosystému a ohrozilo potravní řetězec. Tuleni se totiž stali bez přítomnosti žraloků „odvážnější“ a začali útočit na kriticky ohrožené tučňáky.

Nejnebezpečnější pro žraloky nejsou kosatky, ale člověk. Nadměrný rybolov zabije ročně více než sto milionů žraloků a více než třetině druhů těchto paryb hrozí kvůli lidem vyhynutí, cituje The Guardian Nicholase Dulvyho z kanadské Univerzity Simona Frasera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 2 mminutami

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 23 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...