Energetické využití odpadu není v protikladu s recyklací, myslí si Michal Šyc
V Evropě se odpady výrazně energeticky využívají například ve Švýcarsku, v Německu, Nizozemsku či ve Skandinávii, zatímco skládkování významně převažuje v Bulharsku, Rumunsku, Řecku nebo Chorvatsku.
Jedna tuna směsného komunálního odpadu má podle Šyce výhřevnost na úrovni osmi až 11 megajoulů na kilogram, což je srovnatelné s tunou hnědého uhlí, třetinou tuny černého uhlí nebo 250 litry ropy. "Benefitem energetického využití odpadu je také možnost snížení emisí oxidu uhličitého. Zhruba 60 procent světového odpadu končí na skládce a způsobuje asi 20 procent emisí metanu," uvedl.
V Evropě se využije zhruba 80 až 90 milionů tun zbytkových odpadů při energetickém zpracování. "Představuje to teplo zhruba pro 15,2 milionu domácností a elektřinu pro 18 milionů domácností. Zařízení pro energetické využití odpadů dokážou nahradit primární zdroje, jimiž jsou spalování uhlí či dalších fosilních paliv. Představuje to jejich úsporu na úrovni deset až 49 milionů tun," řekl.
V Česku jsou čtyři zařízení pro energetické využití odpadů, spalovny v Praze, Liberci, Brně a Plzni. Podle Šyce dodávají teplo do zhruba 42.000 domácností a elektřinu pro 44.000.
Podle Hnutí Duha ale spalovny jsou určitou konkurencí pro recyklaci. "Jinak by to znamenalo, že se nebude pálit recyklovatelný odpad. Když se podíváte do spaloven, je tam obrovské množství kompostovatelného bioodpadu a plastů, které se dají poslat k recyklaci," řekl Ivo Kropáček z hnutí. Připomněl, že Evropská komise Česku doporučila zvýšení skládkovacího poplatku a zavedení daně ze spalování odpadu.
Do jisté míry je ale podle Kropáčka možné, aby energetické a materiálové využití odpadů koexistovalo. "Je tu ještě prostor pro energetické využití, ale nesmíme to přestřelit," uvedl. Například plánovaná spalovna v Horních Počaplech u Mělníka, s níž vyjádřily nesouhlas tisíce obyvatel regionu, je podle něj neperspektivní. "Máme další spalovnu v Čechách a v severní Moravě naprosto chybí kapacity. Kam to bude vozit těch 1,5 milionu lidí, kteří tam žijí?" doplnil.
Častým argumentem proti stavbě spaloven je podle Šyce environmentální dopad v podobě dioxinů. Některé z těchto sloučenin, jejichž čas rozkladu je dlouhý a mají schopnost se akumulovat, jsou karcinogenní, teratogenní či mutagenní. Šyc ale uvedl, že spalovny byly jedněmi z nejvýznamnějších zdrojů dioxinů například před 30 lety, od té doby se však zavedly emisní limity či systémy pro čištění spalin, a situace je tak odlišná.
"V ČR zařízení pro energetické využití odpadů zaznamenají roční emise dioxinů 118,6 miligramu. Pro srovnání, když shoří skládka se zhruba 170 tunami odpadu, má to stejný dopad z hlediska emisí dioxinu jako roční emise spaloven, jež využijí zhruba 700.000 tun odpadu," poznamenal Šyc.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Jiří Svoboda
4.12.2018 16:21Pokud recyklace plastů neprokáže dostatečné ekologické a ekonomické parametry (to je u plastů velká neznámá) pak nemá význam plasty třídit, lepší je nechat je v komunálním odpadu a dovézt do spalovny. Hnutí Duha by měla kriticky zhodnotit celý cyklus recyklace plastů a nikoliv jen nabádat ke třídění plastů bez ekologického užitku. Ale to bychom asi chtěli po Hnutí Duha příliš.