Hlavní obsah

Dlouhozobka versus kolibřík aneb Co nám létá na zahradě

Novinky, Jana Nesvadbová

Říká se jí někdy kolibřík Evropy. A není divu. Dlouhozobka svízelová saje totiž nektar z květů rostlin pomocí dlouhého sosáčku za letu, stejně jako tito drobní ptáčci, kteří ovšem v našich zeměpisných šířkách nežijí. Dokonce se jim vzhledem trochu podobají. A také stylem letu. Ve skutečnosti to jsou ovšem motýli.

Foto: Profimedia.cz

Dlouhozobka svízelová připomíná na první pohled kolibříka. Ve skutečnosti je to ale motýl.

Článek

Dlouhozobka svízelová (latinsky Macroglossum stellatarum) patří mezi lišajovité motýly. Na rozdíl od většiny ostatních není však aktivní pouze v noci, ale ráda se proletí a pase i za denního světla. To má ostatně společné s ostatními dlouhozobkami.

Pochutnává si ráda na nektaru bodláků, chrp, hvozdíků, hadince či mydlice. Majitelé zahrad je pak mohou pozorovat, jak zalétají nad jejich kakosty, plaménky, ale také třeba petúnie a muškáty.

Foto: Profimedia.cz

Podobně jako kolibříci, také dlouhozobky sají nektar z květů za letu.

Pokud si nejste jisti, zda záhadný tvor na vaší zahradě je opravdu dlouhozobkou, stačí se k ní opatrně přiblížit a chvíli ji pečlivě pozorovat. Všímejte si nejenom charakteristického trhavého pohybu při letu, schopnosti ve vzduchu alespoň chvíli „stát”, ale třeba i nápadně dlouhého, tenounkého sosáčku, který z hlavičky vystupuje nízko pod tykadly. Právě jím saje z květů nektar, ovšem aniž by na květ usedla.

Dlouhozobka má zavalitější chlupaté tělo, které může pozorovateli připadat jako plyšové. Přední část je šedá, na zadečku se přidávají výrazné černé a bílé skvrny. Jako další motýli má i dlouhozobka svízelová dva páry křídel, první je šedohnědý, svou kresbou připomíná vzhled suchého listí či kůry stromu, druhý pár je zbarven do oranžova. Dlouhozobka má v rozpětí křídel okolo pěti centimetrů.

Stěhovavý motýl

Dlouhozobky k nám přilétají z jižních částí Evropy na začátku léta. U nás se rozmnoží a nakladou vajíčka v podobě malých zelených kuliček (často je samičky kladou na svízel, jejichž kuličky připomínají, odtud je také jejich jméno).

Z vajíček se po pár dnech vyklubou malé zelené housenky. Ty se zakuklí zhruba po 20 dnech růstu. Kukla má světle okrovou barvu s patrným tmavším žilkováním.

Foto: Profimedia.cz

Housenka dlouhozobky svízelové

Mladé dlouhozobky se líhnou mezi zářím a říjnem, další generace se pak líhne mezi červnem až srpnem. Během jednoho roku se tak u nás líhnou dvě generace těchto zajímavých a roztomilých motýlů.

V pozdním podzimu se pak dospělí jedinci vracejí na jih, do teplejších krajin, aby na jaře příštího roku opět přiletěli.

Foto: Profimedia.cz

Dlouhozobky jsou někdy mylně považované za kolibříky, ti ovšem nežijí u nás. Na snímku kolibřík černobradý sající nektar ze letu z květu rostliny.

Další dlouhozobky u nás
Na našem území lze spatřit ještě další druhy dlouhozobek, které se ale liší velikostí i barvou. Dlouhozobka zimolezová je menší a má žlutozelené zbarvení v kombinaci s hnědou. Ještě méně podobná je dlouhozobka chrastavcová, která připomíná čmeláka, má průhledná křídla a také ona je vybarvena především do žlutozelena.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám