Omezení používání plastů představuje způsob, jak se bránit měnícímu se klimatu. Plasty se vyrábějí z fosilních paliv, při jejichž spalování vznikají skleníkové plyny. Podle odhadů tvoří obaly asi 40 procent plastového odpadu.
Některé země začínají plastové obaly omezovat, například ve Franci již platí zákaz prodávat vybrané ovoce a zeleninu v plastových obalech. Omezit je chtějí i některé státy v USA, změny připravuje i Evropská unie.
Ne vždy však může mít omezení plastů smysl. Deník The New York Times například upozornil, že právě plastové obaly mohou mít pozitivní vliv na trvanlivost potravin a zabránit plýtvání. Švýcarská studie z roku 2021 například ukázala, že každá hnijící okurka, která se vyhodí, má stejný dopad na životní prostředí jako 93 plastových obalů od okurek.
Plýtvání v amerických domácnostechPrůměrná americká čtyřčlenná rodina utratí každý rok 1 500 dolarů (35 500 Kč) za jídlo, které skončí nesnědené. Z toho ovoce a zelenina tvoří podle výzkumu michiganské univerzity téměř polovinu veškerého odpadu z domácností. Potraviny jsou nejčastějším materiálem na skládkách. |
Portál The New York Times informoval, že američtí spotřebitelé stále častěji v průzkumech uvádějí, že je pro ně důležité používat méně plastů a plastových obalů, nicméně při nákupech se dívají na cenu, kvalitu a pohodlí.
Již zabalené ovoce a zelenina také může být pohodlnější pro pracovníky v obchodech, kteří nemusí vážit zvlášť každou položku. Na druhé straně již zabalené ovoce či zelenina nutí zákazníka nakoupit více, než skutečně potřebují, napsal The New York Times.
Možnosti tu jsou
Ať už je role plastů v ochraně potravin jakákoli, v obchodech se už začínají objevovat jejich náhražky, které by mohly nezničitelný plast nahradit: mezi nimi například síťky na ovoce a zeleninu rakouské společnosti Packnatur vyrobené z celulózy z bukového dřeva, které mají být biologicky rozložitelné.
Prodejce čerstvého ovoce Driscoll’s v Evropě zase představil obaly na maliny, borůvky či ostružiny z papíru a pracuje na vývoji papírových obalů, které by se měly co nevidět používat na ovoce v USA a Kanadě.
Co nesníte, to si odnesete. Španělsko stupňuje válku proti plýtvání jídlem |
Existují také krabice na ovoce a zeleninu vyrobené z odpadu z rýžových plantáží či cukrové třtiny. Vědci z kalifornské univerzity v Davisu například vyvinuli nový typ chladicí kostky, která má přinést revoluci v uchovávání potravin v chladu. Tyto „želé kostky“, které neobsahují plast, neroztají, jsou kompostovatelné a antimikrobiální a navíc zabraňují kontaminaci potravin, které chladí.
Řada překážek
Ne vždy však mohou mít náhražky plastových obalů smysl. Experti upozorňují, že i kdyby každý pěstitel či obchodník začal používat potravinové obaly, které se dají recyklovat nebo kompostovat, v USA stále existují jisté překážky.
Podle Evy Almenarové z michiganské univerzity se v USA recykluje méně než deset procent všech plastů a u obalů je to ještě nižší číslo. Kromě toho jen malý zlomek obalů označených jako kompostovatelné končí mimo skládku a pouhá tři procenta vyhozených potravin končí v průmyslových kompostovacích centrech.
Zákaz plastů je nesmysl. Náhražky můžou být i větší zátěž, říká vědkyně |
Některé státy v USA nemají dokonce ani komerční provozy, kde by se mohl kompostovat potravinový odpad. „Spotřebitelé nemají ponětí o tom, co znamená zelený, kompostovatelný nebo recyklovatelný,“ řekla Almenarová.
Lenka Mynářová z Iniciativy No Greenwashing již dříve pro iDNES.cz uvedla, že se také stává, že firmy deklarují, že produkt je kompostovatelný, ale spotřebiteli již neřeknou, že jen v průmyslové kompostárně určitého typu, kde se používají speciální technologie.
Podle Scotta Crawforda ze společnosti Baldor Specialty Foods, která doručuje v USA potraviny, by bylo ideálním řešením vrátit se do dob, kdy se plasty nepoužívaly a nikdo nepožadoval, aby bylo sezonní ovoce, jako jsou například borůvky, dostupné po celý rok. „Myslím si ale, že se toho nedožijeme,“ uzavřel Crawford pro The Washington Post.
