https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/exkrementy-predstavuji-globalni-prilezitost.pokud-je-nezacneme-resit-budou-jen-problemem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Exkrementy představují globální příležitost. Pokud je nezačneme řešit, budou jen problémem

12.4.2019 14:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bojovat proti klimatickým změnám, ale ignorovat přitom exkrementy, je prý trestuhodné opomíjení souvislostí. Ilustrační snímek.
Bojovat proti klimatickým změnám, ale ignorovat přitom exkrementy, je prý trestuhodné opomíjení souvislostí. Ilustrační snímek.
Nic proti civilizaci jako celku, ale za rok vyprodukuje 5 miliard tun exkrementů. Z toho více než 80 % připadá na lidmi chovaná hospodářská zvířata. Což je podle výzkumníků z Georgie pořádný problém. Větší o to, že jej zatím nikdo moc neřeší. Píše o tom Guardian.
 

Bojovat proti klimatickým změnám, ale ignorovat přitom exkrementy, je prý trestuhodné opomíjení souvislostí. „Je to prostě velký problém,“ říká Joe Brown, profesor environmentálně-inženýrských studií na univerzitě v Georgii. „Jak narůstá lidská populace a její bohatství, zvyšuje se i spotřeba živočišných proteinů. O tom se mluví. Ale že spolu s tím narůstá i množství globálně vyprodukovaného trusu, to už téma ale není.“

Pro příklady nemusíme chodit daleko. V Holandsku dnes produkuje hospodářský skot tolik trusu, že tři čtvrtiny z tohoto objemu už není možné legálně využít jako hnojivo. Je buď spalován, nebo vyvážen za hranice. Rozumná moc není ani jedna z variant.

Velké hromady na jednom místě

Největší komplikací spojenou s nadprodukcí exkrementů ve světě je podle Browna vysoká koncentrace chovů na jednotku plochy. Ne vždy takové nahuštění dobytka totiž doprovází přiměřená infrastruktura, zaměřená na zpracování organických odpadů. Přitom v případě trusu hospodářských zvířat rozhodně platí, že čím dříve jsou zpracovány, tím lépe. Znečišťují totiž vzduch škodlivými plyny jako je čpavek, oxid dusičitý, sulfan, které lidskému zdraví rozhodně neprospívají. Znečišťují vodní zdroje a půdu. A hlavně, uvolňuje se z nich metan, který patří mezi nejvýraznější skleníkové plyny.

„Všichni hovoří o oxidu uhličitém, ale metan je v zachycování tepla a skleníkovém efektu asi 80x účinnější. A působí tak 10 až 20 let od svého uvolnění,“ říká Brown.

S tím, že metan spojený s hospodářskými chovy patří mezi neprávem přehlížené příspěvky ke globálnímu oteplování, souhlasí i Philip Longhurst z Cranfiedlovy univerzity. „Když budeme v pátrat po zdrojích metanu v Evropě, je zemědělství velmi pravděpodobně v první trojce žebříčku,“ říká Longhurst. A nejinak je tomu v Číně, kde se v posledních čtyřiceti letech množství produkovaných exkrementů zpětinásobilo.

Máme jasno. Ale neděláme nic

Podle Browna je tristní, že odpady ze zvířecích chovů jsou pro lidstvo neznámou veličinou, a že kromě jasně negativního vlivu na životní prostředí mohou mít i velmi příznivé dopady. Jen je správně využít. „Lidé už dávno vědí, jak mohou takové odpady škodit zdraví i přírodě. Vědí, co způsobí únik fekálií do říčních toků nebo jak funguje eutrofizace. Ale i když to víme, stále se nedokážeme efektivně postarat o to, aby k takovým únikům nedocházelo,“ říká Brown.

Dokládá to i místní statistikou, přesněji tedy 424 případy takových úniků v britských povodích za léta 2010-2016. „A i když britské chovy ročně produkují 36 milionů tun takových odpadů, nejsme zatím ani o krok dál s jejich zhodnocením.“

Což je prý rozhodně chyba. Na civilizační exkrementy se můžeme dívat jako na nechutný a rizikový odpad, ale také jako na vítaný zdroj příležitostí. V roce 2030 by celosvětový fekální příspěvek mohl obnášet okolo 100 milionů tun fosforu, 30 milionů tun draslíku a 18 milionů tun vápníků. „To všechno jsou velmi hodnotné minerály, které mohou být recyklovány a využity v zemědělství,“ říká Brown.

A metan? „To je vysoce využitelné palivo,“ doplňuje Longhurst. „Můžete jej využít jako zdroj energie, pro výrobu elektřiny, k vytápění, k pohonu. Ze špatného uděláte užitečné. Chce to ale systémovou změnu.“

Variant, jak změnit globální svět exkrementů k lepšímu a užitečnějšímu, je prý víc než dost. Ale to se nestane, dokud se o tomto narůstajícím problému nezačne mluvit. „Jenže to se zatím nikomu nechce,“ říká Brown. „Zatímco trusu kolem nás neustále přibývá.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.4.2019 05:36
Většina exkrementů, pokud už je nutné je vůbec sbírat, skončí v bioplynkách nebo v kompostárnách nebo jako hnůj na polích. Ten hnůj je z pohledu produkce methanu to nejhorší, protože utíká při zrání na hromadě do ovzduší. Lepší je řízené kompostování, ale pod střechou, kdy se dá methan také zachytit. No, a bioplynka nám těžce vyrobený methan (v našich i zvířecích organismech) rozseká a zničí (spálí). Digestát (tedy to co zbývá z bioplynek, zase tak dobré hnojivo není.
A Holanďané, mohli ten hnůj vyvážet.
A jak už dávno napsal Lao'c, Mnoho jídla je mnoho výkalů. Zde je i možné řešení.
Krásné ráno.
Odpovědět
MM

Milan Milan

12.4.2019 08:00
Myslím že to je opět vytažen jeden s pseudoproblémů, spíše snaha odvrátit pozornost od skutečných škodičů klimatu a tím jsou především letecká,lodní a pozemní doprava, a likvidce velkých zelených ploch pralesů a půdy obecně. To co umí příroda zpracovat, a mrtvá organická hmota a extrementy jsou na prvním místě, problémem není i když je toho hodně. Zajímalo by mně kdo a s jakým výsledkem vyzkoumal například vlivy leteckého provozu na změny proudění a teploty vzduchu, vlivy na vysušování mrakových srážek, spad spalin..... Vždyť při hustotě leteckého provozu cca 2300 letadel denně nad územím ČR v nejčastější letové výšce do 12 km nad terénem, kdy každé jedno spálí při přeletu nad ČR údajně 4t paliva to musí mít úžasný vliv. Nebo to je tabu a politicky jednodušší je řešit Franckův komín v Horní Dolní, nebo prdí.cí kravky ????
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist