Česká expedice objevila největší podzemní termální jezero světa

Český vědecký tým objevil v jižní Albánii, v oblasti Vromoner u hranic s Řeckem, největší podzemní termální jezero na světě. Dostalo jméno podle české nadace, která expedici finančně podpořila.

Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý podzemní systém s termálními prameny. „Podle vysokého sloupce páry vycházejícího z vápencového masivu se nám podařilo nalézt přes sto metrů hlubokou propast. Nazvali jsme ji Atmos. Na dně jsme objevili silný termální přítok a rozlehlé jezero. Aby tento fenomenální objev mohla česká věda prezentovat, bylo nutné provést vědecký výzkum a přesná měření,“ uvedl vedoucí Expedice Neuron Atmos, Marek Audy.

Jezero Neuron, pojmenované na počest Nadace Neuron, která výzkum finančně podpořila částkou 988 tisíc korun, je světovým unikátem. S délkou 138,3 metru, šířkou 42 metrů a obvodem 345 metrů pojme 8335 kubických metrů termální minerální vody. Tento úkaz prošel důkladným hydrogeologickým výzkumem, který potvrdil jeho výjimečnost. Pro srovnání: velikost jezerního dómu je třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze.

Podle Audyho jsou to velmi atypické jeskyně, jež vznikají vodou, která proudí z obrovských hloubek. „Je to minerální, termální voda, která je nasycená sirovodíkem, sulfanem. Jakmile se při styku se vzduchem, s atmosférickou vodou, okysličí, tak vniká kyselina sírová,“ popisuje je Audy. Ta podle něj naleptává vápencové stěny a mění je na sádrovec.

„Takže tam vznikají krásné sádrovcové krystaly a nebo takové sádrovcové šupinky a ty opadávají zase zpět do vody, která vyvěrá do řeky Sarandaporo, jež je kousíček od těch jeskyní. Jakmile ty šupiny opadají ze sádrovce, tak se odkrývá zase čistá vápencová stěna a ten proces se opakuje,“ doplňuje vědec.

Tento princip vzniku jeskyní je podle něj docela raritní, podobně totiž vzniká jen několik promile jeskyní na celé planetě. „U nás takovou jeskyní je Hranická propast, kde ovšem tu chemickou práci nevykonává sirovodík, ale kysličník uhličitý,“ zakončuje Audy.

Moderní technologie pomohly

V rámci expedice vědci použili nejmodernější technologie, včetně mobilního lidarového skeneru, který jim umožnil podrobně zmapovat podzemní prostory. „Je to přístroj GeoSlam, prakticky nejmodernější přístroj na dokumentaci jeskyní. Je to revoluce v mapování jeskyní,“ doplnil Audy.

Precizní geodetická měření vedla ke vzniku podrobné mapy jeskyně Atmos, včetně dalších jeskyní Sulfur, Breška a Kobyla, objevených už v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 1 hhodinou

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
včera v 10:00

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...