Za polovinu světových emisí může 36 společností, ukazuje analýza

Analýza nezávislého think tanku InfluenceMap odhalila, že přibližně polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Právě toto znečištění způsobuje oteplování planety a vede ke změnám, které se projevují narušením počasí, suchem, vlnami veder a dalšími projevy.

Analýza Carbon Majors neziskového think tanku InfluenceMap použila nejnovější strukturovaná data, která se týkají nejen států, jak je obvyklé, ale i konkrétních společností –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už státních, nebo soukromých. Údaje jsou za celý rok 2023 a podle nich mají největší podíl na emisích CO2 fosilní společnosti, respektive 36 z nich.

Následující čísla ukazují, jak velký je podíl soukromých firem na skleníkových plynech. Největším soukromým znečišťovatelem je saúdskoarabská společnost Saudi Aramco:

Kdyby byla Saudi Aramco státem, byla by v současnosti čtvrtým největším znečišťovatelem na světě: po Číně, USA a Indii. Právě asijské ropné společnosti obsadily většinu míst na prvních místech žebříčku. Nejvýše umístěnou „západní“ společností je ExxonMobil, která je podle těchto údajů zodpovědná za přibližně stejné emise jako Německo, jež je v současné době devátým největším znečišťovatelem na světě.

Cíl snižování emisí

Během roku 2023 většina ze 169 společností v databázi Carbon Majors zvýšila své emise skleníkových plynů. Pokud by měl mít svět šanci omezit nárůst teploty na 1,5 stupně Celsia, což je mezinárodně dohodnutý cíl, musí se celosvětové emise do roku 2030 snížit o 45 procent. Ty ale stále rostou, což otepluje atmosféru, která má více energie a to podporuje extrémní počasí.

„Tyto společnosti udržují svět závislý na fosilních palivech, aniž by plánovaly zpomalit jejich produkci,“ kritizovala soukromý sektor v roce 2015, kdy byla přijata Pařížská dohoda, šéfka OSN pro klima Christiana Figueresová. „Věda hovoří jasně: nemůžeme se vrátit zpět k většímu množství fosilních paliv a jejich těžbě. Místo toho se musíme posunout vpřed k mnoha možnostem dekarbonizovaného ekonomického systému, který funguje pro lidi a planetu.“

Globální emise CO2 z energetiky a průmyslu a jejich roční změny, 1900–2022
Zdroj: IEA

Převažují státní společnosti

Mezi 36 společnostmi, které byly v roce 2023 zodpovědné za polovinu celosvětových emisí, jsou především společnosti plně vlastněné státem, například China Energy, Národní íránská ropná společnost, ruský Gazprom a Adnoc ze Spojených arabských emirátů. Je jich 25, deset z nich se nachází v Číně, jež je největším znečišťovatelem životního prostředí na světě.

Některé státní podniky jsou ale i akciové společnosti, kde stát drží většinu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například Petrobras se sídlem v Brazílii a italská Eni.

Zdrojem 41 procent emisí započítaných v roce 2023 bylo uhlí, 32 procent ropa, 23 procent plyn a čtyř procent cement.

Soubor údajů Carbon Majors zahrnuje také historické emise z let 1854 až 2023. Z údajů vyplývá, že dvě třetiny emisí uhlíku z fosilních paliv od průmyslové revoluce pochází od 180 společností, z nichž jedenáct již neexistuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 15 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 18 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 21 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 22 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 23 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...