Čtvrtina PET do lahví by měla do pěti let pocházet podle evropské legislativy z použitých „petek“. To je za Česko podle odhadů zhruba 12,5 tisíc tun recyklovaného PET (takzvaného rPET) za rok. Už dnes jej řada výrobců od Coca-Coly po Kofolu do lahví přidává.
„Na letošní rok máme na českém trhu nasmlouvaných osm tisíc tun rPET, tedy dvojnásobek toho, co loni,“ uvádí Jan Daňsa, šéf rakouské společnosti Alpla, jednoho z největších výrobců recyklátu pro český trh. Ukazuje tak na narůstající poptávku, ale zároveň dodává, že z Česka loni získali jen dva tisíce tun starého PET, zbytek byl hlavně z Polska a Rakouska.
Nedostatkový materiál
PŘEHLEDNĚ: Barvy, lepidla, fólie. Co komplikuje recyklaci plastových lahví |
V tuzemsku je velká konkurence zpracovatelů použitých lahví do textilních vláken a automobilového průmyslu. Ti mají jednodušší zpracovatelský proces a za láhve z popelnic mohou zaplatit více než nápojáři, respektive výrobci potravinářského PET. Ti proto řeší, jak se k materiálu dostat. Jednou z diskutovaných možností je finanční motivace pro třídičky plastového odpadu, aby materiál prodaly zpracovatelům PET zpět do lahví. Výrobci by tak zřejmě museli na tuto motivaci platit více Eko-komu, společnosti zajišťující sběr odpadu.
„Máme připraveno několik variant řešení, které by měly zajistit splnění národního cíle recyklovaného obsahu v PET lahvích na českém trhu z našeho tříděného odpadu,“ uvádí za Eko-kom Lukáš Grolmus. Jejich konkrétní podoba bude podle něj záviset na tom, jak bude Směrnice o jednorázových plastech, která povinné přidávání rPET do plastových lahví nařizuje, zanesena do českého právního řádu. A to bude známo nejdříve na jaře letošního roku.
V každém případě je jasné, že výrobci nápojů si budou muset za obaly připlatit. Záleží na šikovnosti nákupčích, jak výhodně recyklát získají, ale obecně platí, že je cena výrazně vyšší. Podle některých výrobců se cena rPET pohybuje na úrovni 1 500 eur za tunu, zatímco za „panenský“ PET se platí kolem tisíce eur za tunu. V takovém případě by se cena jen za obal zvedla při použití sta procent recyklátu zhruba o padesát haléřů na 1,5litrovou láhev. V průměru ale budou výrobci nejen z finančních důvodů cílit na požadovaný 25procentní, resp. 30procentní podíl pro rok 2030. Takže půjde o zhruba deset patnáct haléřů na lahev navíc.
rPET vázne kvůli ceně
KVÍZ: Co znamená BRKO, ZEVO a TAP? Otestujte se, kolik víte o odpadu |
Vyšší cena je zatím překážkou rychlejšího zavádění rPET u řady výrobců i obchodních řetězců. „V současné době privátní značky na národní úrovni s rPET v sortimentu nemáme. Vzhledem k nedostatku rPET na českém trhu a velké poptávce po něm je situace složitá,“ uvádí například Renata Maierl za Kaufland. Ve Německu už tento řetězec využívá v privátních značkách 60 procent rPET.
Se zavedením recyklátu do lahví počítají v průběhu letoška v Lidlu. „Cena těchto obalů je vyšší, přesto jej chceme v rámci našeho závazku snižování spotřeby plastů a využívání recyklovaných materiálů využívat,“ dodává mluvčí řetězce Zuzana Holá.
Na začátku jsou i v Globusu. Zatím sledují situaci a jednají s dodavateli, v jaké míře rPET využít. Britské Tesco je o něco dále a například plastové láhve na čerstvé šťávy obsahují třicet až padesát procent recyklátu.
Využívat více recyklovaný plast zatím nechce ani největší český výrobce vod, společnost Mattoni 1873. Ta si vyzkoušela uvedení recyklovaného PET do lahví u své menší značky Sport Eco a letos u zálohovaných lahví pro internetový obchod Košík, kde je ho 80 procent. I v tomto případě jde ale o malou část jejich prodejů. Podle nedávného prohlášení mluvčí Mattonky Andrey Brožové by rádi uvedli rPET na co největší část své produkce, ale materiálu není dostatek. „Bez zálohového systému není dost materiálu, který můžeme použít na výrobu lahví z recyklovaného plastu,“ uvedla mluvčí firmy, která je největším propagátorem záloh na „petky“ v Česku.
Některé nadnárodní firmy si přísun recyklovaného materiálu v potravinářské kvalitě zajišťují samy, jako třeba Coca Cola. V jejích značkách byl loni podíl recyklátu v průměru 14 procent, letos půjde o zhruba třicet procent. Čtvrtina materiálu ze starých lahví je i u značek pivovaru Heineken, stejný podíl chce mít letos Plzeňský Prazdroj u Birellu.
Kofola otestovala jako první použití rPET ve své minerální vodě Kláštorná, nyní bude pokračovat dále. Velký projekt chystá Alpla s výrobcem převážně privátních značek pro řetězce, společností Veseta. „Skoro celé portfólio Vesety bude s rPET, pravděpodobně s 25 procenty, což bude znamenat, že tisíc až 1,5 tisíce tun bude z rPET místo původně používaného panenského PET,“ uvádí Daňsa.
Přizpůsobit se ubývajícímu množství materiálu musí i společnosti, které plastový odpad zpracovávají mimo potravinářský průmysl. „Zpracovatelé odpadů musí počítat s tím, že jejich odpad se stane surovinou pro někoho dalšího a na trhu bude dostupné omezené množství. To se děje u strusek, PET lahví, dřevěných materiálů. Jedním z nových zdrojů, kde získáváme vstupní surovinu pro výrobu vláken, je nákup rozdrcených PET lahví, které pocházejí z pláží oceánů,“ popisuje Jana Kadlecová, manažerka pro rozvoj podnikání ve společnosti Silon. Ta patří k největším zpracovatelům PET u nás, přičemž z něj vyrábí tesilová vlákna používaná třeba v automobilovém průmyslu. Pro pokrytí jejich spotřeby však český trh nestačí už delší dobu, takže nakupují i jinde v EU.
VIDEO: Z vyhozené lahve pásek. Takto v Česku vyrábějí věci z plastového odpadu:
