Dosud nejdůkladnější studii svého druhu vypracovalo celkem 35 vědců, jejichž cílem bylo zmapovat jak klimatická změna ohrožuje strukturu a funkci mořských ekosystémů.
Varují, že při oteplení o jeden stupeň Celsia přijdou světové oceány o pět procent všech živočichů. Pokud se z hlediska globálního oteplování nic nezmění, do konce století zmizí ze Země šestina všech mořských tvorů. Moře a oceány kolem Evropy jsou přitom nejohroženější.
„V Evropě si často myslíme, že se nás klimatická změna moc netýká, tak jako například lidí v Bangladéši nebo subsaharské Africe. Ale tato studie ukazuje, že Evropa patří z hlediska dopadů klimatu na mořské ekosystémy a úbytku mořské zvířecí biomasy mezi nejohroženější regiony,“ řekl portálu Deutsche Welle jeden z autorů studie Boris Worm.
Největším faktorem úbytku je oteplování vody, která je v důsledku klimatické změny také kyselejší a je v ní méně kyslíku. To má za následek migraci ryb k pólům. Už nyní se tresky třou nedaleko severního pólu, tedy v oblasti, kde se dříve kvůli příliš studeným podmínkám vůbec nevyskytovaly.
„Otázkou však je, kolik toho můžeme z oceánů získat. A historické analýzy uplynulých 70 let i předpovědi ukazují, že totální množství tvorů, kteří mohou žít v našich vodách, se snižuje. A bude se snižovat i nadále,“ říká mořský biolog.
Studie rovněž předpokládá, že úbytek se nejvíce projeví u velkých ryb. „Čím výše stoupáme v potravním řetězci, tím větší dopad klimatické změny vidíme. Zatímco vliv na mořský plankton bude relativně mírný, dopad na malé ryby bude daleko větší a na velké ryby ještě větší,“ říká Worm a mezi nejohroženější druhy vypočítává například tuňáka, velryby či mořské ptáky.
Podle vědců se dá předpokládat, že úbytek ryb v evropských vodách bude mít dramatické dopady na společnost a mezinárodní vztahy. „Redistribuce ryb následkem klimatické změny už vyvolal konflikt, například když se makrely ze Severního moře začaly přesouvat k Islandu,“ říká Worm, který proto vyzývá k aktivnímu řešení klimatické krize a citlivějšímu rybolovu.
