https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ovoce-a-zelenina-jako-odpad-supermarketu-nejhorsi-jsou-banany-a-salat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ovoce a zelenina jako odpad supermarketů? Nejhorší jsou banány a salát

21.8.2018 01:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Papriky (kapie) a rajčata jsou také „rizikovou složkou“, ačkoliv většinou necestují na velké vzdálenosti. Špatné hodnocení mají kvůli způsobu, jakým jsou pěstovány. Skleníky si totiž vyžadují velké množství energie, vody a zdrojů. Ilustrační snímek
Papriky (kapie) a rajčata jsou také „rizikovou složkou“, ačkoliv většinou necestují na velké vzdálenosti. Špatné hodnocení mají kvůli způsobu, jakým jsou pěstovány. Skleníky si totiž vyžadují velké množství energie, vody a zdrojů. Ilustrační snímek
Že neprodané ovoce a zelenina v supermarketech obvykle přijde vniveč, asi nikoho nepřekvapí. I když šťastnou náhodou skončí v kompostu a ne směsném odpadu, pořád jsou ztělesněným promrháním energie vynaložené na jejich vypěstování. Ne každá zmarněná zelenina či ovoce má přitom stejně negativní dopad. Píše o tom server Science Nordic.
 

Vyhozením respektive nespotřebováním nabízených poživatin v sekci ovoce a zeleniny pochopitelně může trpět životní prostředí. Škoda z neprodeje ale vzniká také samotnému supermarketu. Právě na tento křehký vztah se zaměřil tým Jonase Berghela ze švédské Univerzity v Karlstadtu. Ten tvrdí, že pokud si sami prodejci uvědomí, kde nejvíce ztrácí, mohli by výrazně pomoci tomu, aby se tolik potravinami neplýtvalo. A aby byly důsledky ještě jasnější, přidal do své studie ještě veličinu objemu produkovaného odpadu.

Sedm špinavců z regálu

V rámci studie tak řešil tři různé sféry jednoho problému - ekonomickou ztrátu prodejci, dopady neprodeje na klima a celkový objem vzniklého odpadu. A zjistil, že z hlediska závažnosti i frekvence vyhazování jsou nejčastěji v supermarketech na odpis banány, jablka, rajčata, salát, papriky, hrušky a hrozny. Shánět podrobná data pro tenhle výzkum rozhodně nebyl problém, velké obchodní řetězce své ztráty tak nějak v patrnosti vedou. Jen jim podle Berghela nebyla dosud známa celá šíře problému.

„Proto jsme pracovali s podrobnými daty o vlivu vzniku odpadů z této nabídky na klima,“ vysvětluje Lisa Mattssonová, která se na studii podílela. „Umožnily nám totiž propojit emisní bilance jejich produkce s celkovým dopadem.“ Příklad? Banány jsou problém především kvůli svému dopadu na klima. Tropické ovoce, které proudí do celého světa v obrovském objemu, je totiž zatíženo velmi výraznou uhlíkovou stopou spojenou právě s jeho transportem.

Bolí hlavně ty, co se neprodají

Banány jsou oblíbené, ale čas jejich prodejní zralostí je ve skutečnosti velmi krátký. Přezrálé hnědé si už nikdo nekoupí. A proto zhusta končí jako odpad, byť do kontejneru na zbytky musely putovat přes půl světa. V kontejneru také zaberou dost místa.

Papriky (kapie) a rajčata jsou také „rizikovou složkou“, ačkoliv většinou necestují na velké vzdálenosti. Špatné hodnocení mají kvůli způsobu, jakým jsou pěstovány. Skleníky si totiž vyžadují velké množství energie, vody a zdrojů. A nejsou úplně laciné.

V sedmičce uvedených potravin tak obsazují čtvrtou příčku z hlediska ekonomických ztrát prodejce, a třetí kvůli závažnosti své uhlíkové stopy. Jak dodává Mattssonová: „Papriky a také hrušky překvapivě vedou, když přijde na nevyrovnaný poměr dovezeného a neprodaného vyhozeného zboží.“ Učiněnou katastrofou pro prodejce jsou pak nejrůznější saláty a bylinky. Ve stavu optimální čerstvosti se jich prodá jen zlomek, a vyhozené zboží tu tvoří 17 % celkových ekonomických ztrát.

Podle Berghela a Mattssonové by stačilo, kdyby se do začátku prodejci zaměřili na zmíněných sedm položek, a popřemýšleli, jak s nimi naložit jinak a lépe. „V globálním kontextu to sice neznamená mnoho, ale vliv šetrných kroků by nakonec byl znát,“ tvrdí švédští autoři.

Švédský výzkum a norská cesta

Banány, jablka, rajčata, salát, papriky, hrušky a hrozny tvoří v severských supermarketech polovinu veškerého produkovaného odpadu. Největší díl ekonomických ztrát vychází z ceny neprodaného zboží, přibližně 85 %. „Možná, kdyby stálo míň, skončilo by v nákupním košíků dříve, než v odpadkovém kontejneru,“ teoretizuje Mattssonová. Dalších 9 % ekonomických ztrát jde na vrub ceně za „management čerstvosti“. Je to odměna pro ty, kteří průběžně probírají ovoce a zeleninu a vyhledávají závadné kousky. Zbývajících 6 % je pak cena za zpracování odpadů, jejich odvoz a likvidaci. Švédsko by se přitom rádo vydalo norskou cestou a do budoucna by rádo snížilo mrhání potravinami o 50 %. Zatím to moc nejde, a na každého obyvatele tu připadá okolo 65 kilogramů promrhaných vyhozených potravin ročně.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist