Vzácná šídlatka se měla v Prášilském jezeře vyskytovat donedávna.
Rostlinu v dalších šumavských jezerech dlouhodobě sleduje hydrobioložka Martina Čtvrtlíková. Právě tu vědci požádali, aby provedla potápěčský výzkum i na Prášilském jezeře.
Při ponoru sice šídlatku nenašla, zato nečekaně objevila několik vodních organismů.
„Dno mělkých příbřežních oblastí místy pokrývaly železité sraženiny s množstvím tmavě zelených větvených řas, které se vyskytovaly v hloubce do dvou metrů,“ popisuje Čtvrtlíková. Volné dno severní části jezera pak pěticentimetrová řasa pokrývala téměř na celé ploše.
Pozdější mikroskopický výzkum prokázal, že jde o ruduchy. Porosty této červené řasy hojně osidlovaly larvy dravých chrostíků, kteří si ve vodě staví schránky z různých materiálů.
„Největším překvapením pro nás však byl objev slizových kolonií o průměru až několik centimetrů s výrazným zeleným okrajem, které porůstaly ponořenými větvemi padlých stromů do hloubky dvou metrů,“ říká hydrobiolog Petr Znachor.
Jde o lahvenku velkou. Větší kolonie tvoří až milion buněk. V její hmotě připomínající želatinu často sídlí řada dalších organismů, třeba bakterie nebo sinice.
Díky tomu se tyto slizovité útvary označují za jakési miniaturní zoologické zahrady. Lahvenka v sobě kombinuje živočišný a rostlinný způsob života.
Žije například v čistých jezerech a tůních jižní Ameriky, výskyt potvrdily i výzkumy z jihu Afriky. Nálezy v Bavorsku nebo Polsku napovídaly, že se může vyskytovat i v Česku.
Jde o první zdokumentovaný nález tohoto druhu v republice. Podle vědců objev značí, že se šumavská jezera postupně zotavují ze znečištění kyselými dešti.
Když potápěči naposledy v 90. letech zkoumali Prášilské jezero kvůli šídlatce, viděli v tehdy silně kyselé vodě jen pusté dno.
Prášilské jezero na Šumavě
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
