Česká expedice objevila největší podzemní termální jezero světa

Český vědecký tým objevil v jižní Albánii, v oblasti Vromoner u hranic s Řeckem, největší podzemní termální jezero na světě. Dostalo jméno podle české nadace, která expedici finančně podpořila.

Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý podzemní systém s termálními prameny. „Podle vysokého sloupce páry vycházejícího z vápencového masivu se nám podařilo nalézt přes sto metrů hlubokou propast. Nazvali jsme ji Atmos. Na dně jsme objevili silný termální přítok a rozlehlé jezero. Aby tento fenomenální objev mohla česká věda prezentovat, bylo nutné provést vědecký výzkum a přesná měření,“ uvedl vedoucí Expedice Neuron Atmos, Marek Audy.

Jezero Neuron, pojmenované na počest Nadace Neuron, která výzkum finančně podpořila částkou 988 tisíc korun, je světovým unikátem. S délkou 138,3 metru, šířkou 42 metrů a obvodem 345 metrů pojme 8335 kubických metrů termální minerální vody. Tento úkaz prošel důkladným hydrogeologickým výzkumem, který potvrdil jeho výjimečnost. Pro srovnání: velikost jezerního dómu je třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze.

Podle Audyho jsou to velmi atypické jeskyně, jež vznikají vodou, která proudí z obrovských hloubek. „Je to minerální, termální voda, která je nasycená sirovodíkem, sulfanem. Jakmile se při styku se vzduchem, s atmosférickou vodou, okysličí, tak vniká kyselina sírová,“ popisuje je Audy. Ta podle něj naleptává vápencové stěny a mění je na sádrovec.

„Takže tam vznikají krásné sádrovcové krystaly a nebo takové sádrovcové šupinky a ty opadávají zase zpět do vody, která vyvěrá do řeky Sarandaporo, jež je kousíček od těch jeskyní. Jakmile ty šupiny opadají ze sádrovce, tak se odkrývá zase čistá vápencová stěna a ten proces se opakuje,“ doplňuje vědec.

Tento princip vzniku jeskyní je podle něj docela raritní, podobně totiž vzniká jen několik promile jeskyní na celé planetě. „U nás takovou jeskyní je Hranická propast, kde ovšem tu chemickou práci nevykonává sirovodík, ale kysličník uhličitý,“ zakončuje Audy.

Moderní technologie pomohly

V rámci expedice vědci použili nejmodernější technologie, včetně mobilního lidarového skeneru, který jim umožnil podrobně zmapovat podzemní prostory. „Je to přístroj GeoSlam, prakticky nejmodernější přístroj na dokumentaci jeskyní. Je to revoluce v mapování jeskyní,“ doplnil Audy.

Precizní geodetická měření vedla ke vzniku podrobné mapy jeskyně Atmos, včetně dalších jeskyní Sulfur, Breška a Kobyla, objevených už v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 9 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 12 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 13 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 14 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
včera v 17:36

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
včera v 10:52

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
včera v 10:37

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...