Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA

Ve všech 34 zemích, které experti sledovali, žilo v roce 2022 podle studie 21 500 vlků. V devatenácti zemích, včetně Česka, jejich počet vzrostl, zatímco pouze ve třech klesl – byly to Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Severní Makedonie.

Rozšíření vlků v Evropě: Tmavě zeleně je označené trvalé osídlení, světle zeleně občasné. Neutrální zelená je osídlení, kde si vědci nejsou jistí
Zdroj: PLOS

Na základě shromážděných dat výzkumníci odhadují, že vlci v Evropské unii každoročně zabijí 56 tisíc hospodářských zvířat. Riziko zabití hospodářského zvířete vlkem je v průměru 0,02 procenta.

Škody na hospodářských zvířatech způsobené vlky stojí evropské státy kolem sedmnácti milionů eur (asi 426 milionů korun) ročně, tvrdí studie Di Bernardiové, výzkumnice na Švédské zemědělské univerzitě, a Luigiho Boitaniho z univerzity La Sapienza v Římě.

Vlčí útoky na lidi jsou běžné ve filmech, ne v realitě

Co se týká útoků vlků na lidi, jsou podle autorů studie v Evropě velmi vzácné. Vědci poukazují na to, že ty hlášené v Itálii a Řecku byly s nejvyšší pravděpodobností způsobeny psy, a ne vlky. Často dochází ke křížení vlků se psy, což lze považovat za hrozbu pro ochranu těchto divokých zvířat.

Vlci jsou ale podle studie i užiteční. Díky tomu, že snižují stavy jelenů, dochází k menšímu množství nehod s automobily a k menším škodám vysoké zvěře na lesním porostu. K vyčíslení těchto výhod ale zatím podle vědců neexistuje dostatek údajů.

Nižší ochranný status

Evropské státy loni v prosinci snížily ochranný status vlků z „přísně chráněných“ na „chráněné“. Pět organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a zvířat z různých evropských zemí se pak obrátilo na Soudní dvůr EU v Lucemburku.

Rozhodnutí snížit ochranný status vlků naopak hned na začátku prosince přivítala slovy ministra zemědělství Francesca Lollobrigidy italská vláda. „Toto rozhodnutí, jež se opírá o vědecká data, umožňuje přijmout opatření na ochranu zemědělství a chovu hospodářských zvířat, které se v mnoha oblastech Itálie kvůli vlkům potýkají s problémy,“ řekl tehdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
před 8 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
před 12 hhodinami

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
před 13 hhodinami

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
9. 4. 2025

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
9. 4. 2025

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
9. 4. 2025

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
8. 4. 2025

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
8. 4. 2025
Načítání...