AFP: Klimatické změny - skutečná velká obava třetího tisíciletí

Rok 2000 začal ve znamení bouří v Evropě. Skončil neúspěchem mezinárodní konference o klimatickém oteplování v Haagu, a to přes tlak vědců, kteří se již shodli na tom, že lze předvídat teplejší a bouřlivější třetí tisíciletí, napsala agentura AFP. Osm let po summitu k životnímu prostředí v Brazílii nebylo180 zemí přítomných v Haagu s to se dohodnout na konkrétních způsobech, jak omezit emise plynů se skleníkovým efektem, které způsobují oteplování planety. Účastníci odsunuli tuto otázku o šest měsíců do Bonnu. Vědci, kteří byli ještě před pěti lety nejednotní, jsou však téměř zajedno. "Máme dvě jistoty: člověk svými činnostmi mění složení atmosféry a podnebí se otepluje," vysvětluje francouzský odborník na podnebí Jean Jouzel. Výzkumníci konstatují v posledních 150 letech postupné oteplování, které je navíc rychlé a bezprecedentní. Výzkum polárních ledů umožňuje tvrdit, že toto oteplování je zvlášť zřejmé od konce druhé světové války a že souvisí s koncentrací kysličníku uhličitého (CO2). Ten vzniká při lidské činnosti uvolňováním z plynu, nafty a uhlí. Rok 1998 tak byl bez diskusí nejteplejším rokem v rámci nejteplejšího desetiletí končícího tisíciletí. Oteplování se jednou projeví ohromnou kondenzací vodních par uvolněných z oceánů. To může vést k násilným jevům: smrště,sucha, bouře. "Je to, jako bychom zapálili oheň pod hrnce,přičemž voda v hrnci představuje oceány," vysvětluje Hervé Le Treut z pařížské meteorologické laboratoře. Přetrvávají nejistoty, například o roli mraků a možném zhoršování bouří. "Konsensus vědců se však v posledních 10 letech značně utvrdil," zdůrazňuje Jean Jouzel. Tvrdí, že je nezbytné ihned začít omezovat plyny se skleníkovým efektem, jinak že se podnebí v příštích desetiletích výrazně změní. Kontrolovat emise plynů se skleníkovým efektem však vyžaduje těžká politická rozhodnutí, zatímco hospodářský rozvoj se živí energií. Američané a Evropané jsou podle všeho přesvědčeni o naléhavosti kompromisu: předběžné kontakty byly vytvořeny již 1.prosince s cílem obnovit rychle rozhovory. Nad otázkou podnebí se totiž vznáší nová hrozba: George Bush, který převezme funkci amerického prezidenta v lednu, je mnohem méně přesvědčený o klimatickém nebezpečí než jeho předchůdce Bill Clinton.