Fencl navrhne vládě prodloužení splatnosti úvěrů TOZ

Ministr zemědělství Jan Fencl navrhne na středečním zasedání vlády prodloužení původní splatnosti úvěrů Konsolidační banky pro zemědělce na trvale obracející se zásoby (TOZ) o deset let. Kromě prodloužení splatnosti navrhuje Fencl i prominutí dosud neuhrazených úroků, včetně sankčních a snížení stávajících úrokových sazeb na TOZ na úroveň platné diskontní sazby ČNB. Dlouhodobé úvěry na TOZ s výhodnou úrokovou sazbou pro zemědělce převedly počátkem roku 1991 původně financující peněžní ústavy na Konsolidační banku. Ta pro ně stanovila v té době relativně výhodnější úrokové sazby a splatnost do roku 1999. V důsledku zadluženosti zemědělského sektoru v průběhu transformace, nízké výnosnosti podnikání, propadu tržeb a současných dopadů na zemědělství kvůli jarnímu suchu se ocitla většina zemědělců ve finančních potížích a není schopna závazky úvěrových smluv na TOZ vůči KoB plnit. Situaci zemědělců se MZe snaží již delší dobu zmírnit. Například nabyvatelům transformovaného státního a družstevního majetku bonifikuje úroky na TOZ ve výši pěti procentních bodů prostřednictvím Pozemkového fondu ČR. Do dneška vynaložil fond na tento účel 230 miliónů korun. Ministerstvo dále založilo státní program na TOZ v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Od roku1996 zemědělci tento program využívali ke garanci 30procentníjistiny na úvěry TOZ formou ručitelského prohlášení fondu. Toto zajištění totiž umožnilo KoB upravit zemědělcům splátkové kalendáře a prodloužit dobu splatnosti do roku 2001. V loňském roce byl však program jako nesystémové opatření zrušen. Přes uvedená opatření tak zemědělci významnou část úvěrů na TOZ nesplatili. V zemědělské prvovýrobě jde o zhruba 2,1 miliardy korun, z čehož jistina činí 1,5 miliardy Kč a neuhrazené úroky včetně sankčních 0,6 miliardy Kč. Neuhrazené sankční úroky jsou přitom většinou převzatými závazky při privatizaci zemědělských majetků. KoB v závěru minulého roku sice provedla restrukturalizaci úvěrů, což spočívá v prodloužení jejich splatnosti v průměru o čtyři roky a úpravě splátkových kalendářů, podle MZe je však nutné přijmout zásadnější opatření. V případě realizace navrhovaných opatření by dopad na státní rozpočet činil letos zhruba 600 miliónů korun a v příštích letech asi 75 miliónů Kč ročně.