Pozemek nesmí být restitučně ohrožen

Pozemek nesmí být restitucne ohrožen

Provizorní rešení do 30. cervna príštího roku k tomu, aby se nezastavil výdej náhradních pozemku na restituce, prijal nedávno Pozemkový fond CR ve spolupráci s Ústredním pozemkovým úradem. Informoval o tom predseda výkonného výboru PF Josef Miškovský.

Podstatou dohody obou institucí je podle Miškovského rozšírení agendy Fondu, který bude ke každému nabízenému pozemku do poloviny príštího roku proverovat takzvané rozhodné období - od zárí 1938 do kvetna 1945. "Pokud v tomto období došlo v majetkovému pohybu, pak takový pozemek nebudeme vydávat ani prodávat, pokud k pohybu nedošlo, tak tam nemohl vzniknout restitucní nárok a pozemek tedy není restitucne ohrožen," uvedl. Duvodem tohoto rešení je znení zákona 212, podle kterého je konecný termín pro uplatnení nároku oprávnených osob 30. cerven príštího roku. Po tomto datu by již mely být na pozemkových úradech známy všechny pozemky, na které je uplatnen restitucní nárok. Fond tento postup uplatnuje krome restitucních prevodu i pri prodeji státní pudy a pri prevodech pozemku v prípade prumyslových zón. "Takové prípady vyrizujeme do dvou mesícu," zduraznil Miškovský.

Proces výdeje náhradních pozemku se tedy nezastavuje. Podle výrocní zprávy PF bylo napríklad v lonském roce prevedeno oprávneným osobám zhruba deset tisíc hektaru pozemku. V rámci celé CR pak byly v lonském roce uzavreny smlouvy na prevod pozemku podle paragrafu 11, odstavce dva zákona o pude, na výmeru 8 409 hektaru. Celkem je v soucasné dobe vyrízeno zhruba 40 procent restitucních nároku.

Na krytí restitucních nároku na náhrady je však také možno žádat o smenky Fondu národního majetku, zájem je ale neocekávane malý. Puvodní odhad potreb se pohyboval kolem jedné miliardy korun, pocátkem ríjna však vydal PF oprávneným osobám více než dva tisíce príkazu na poskytnutí smenek FNM se ctyrmesícní splatností v celkové hodnote 382,598 milionu korun. "Smenek je dost," konstatoval Miškovský.

Úplne jiná situace je však celková rozpoctová situace PF, respektive byla by v prípade, že by i v príštích letech pokracovalo cerpání prostredku PF, urcených pro rešení aktuálních problému zemedelství obecne. " PF by se dostal do cervených císel a prostredky na cinnost by musel získávat bud z rozpoctu FNM, nebo by se musela zmenit nekterá zákonná opatrení, aby PF získal vyšší príjmy z prodeje pozemku," konstatoval Miškovský.

Podotkl pritom, že príjmy z prodeje státní pudy jsou nižší, než se puvodne predpokládalo. Duvodem je podle nej skutecnost, že PF muže prodávat pudu za cenu platnou ke dni prevodu, cili za vyhláškovou cenu. "Vyhlášková cena zemedelské pudy k zemedelským úcelum je podle mého názoru vyšší než cena tržní a pozemky s vysokou tržní cenou prevádí PF podle zákona vetšinou na obce. A to bud zdarma, nebo za cenu úcetní, která je podstatne nižší než cena tržní," upresnil predseda PF.

Naprosto nemožné je podle Miškovského použít PF v rámci novely transformacního zákona, kterou predkládají poslanci Vlastimil Tlustý a Pavel Pešek. "Na to, jak je zákon napsán, pozemkový fond nemá," zduraznil Miškovský. Fond by totiž musel podle návrhu novely vydat dluhopisy splatné do dvou, peti a deseti let v celkové cástce kolem patnácti miliard korun. Pokud by se na každé období vztahovala tretina dluhopisu, šlo by po dvou letech o pet miliard, a "ty PF mít nebude".

Pokud by však financní prostredky dodala jiná instituce - hovorí se napríklad o Konsolidacní bance, pak by PF cenné papíry vydat mohl. Máme s tím už zkušenosti a víme, jak dokázat, že je oprávnená osoba oprávnenou osobou. "Byla by to vlastne jen jedna z mnoha dalších agend pozemkového fondu. Záleží na rozhodnutí Parlamentu CR," uzavrel Miškovský.