Die Welt: Vědecké předpovědi počasí jsou stále přesnější

Die Welt: Vedecké predpovedi pocasí jsou stále presnejší

Tornáda, sucha a povodne zpusobovaly v uplynulých desetiletích stále vetší škody. Zatímco v padesátých letech byl ve Spojených státech znicen majetek v hodnote 100 miliónu dolaru rocne, v devadesátých letech vzrostla tato suma, ocištená od vlivu inflace, na témer šest miliard dolaru. Pres urcitou spojitost se zvetšujícím se skleníkovým efektem velké škody mají na svedomí predevším demografické zmeny - rychle stoupá pocet obyvatelstva i hustota zalidnení v ohrožených oblastech, píše nemecký Die Welt. Odborníci z amerického Národního úradu pro pozorování oceánu a atmosféry (NOAA) porovnávali nejvýznamnejší klimatické studie a meteorologická merení za nekolik posledních desetiletí. Na základe pozorování pohybu teplot a zmen deštových srážek hodlali vysvetlit dlouhodobé chování zemské atmosféry. Zjistili, že v prubehu 20. století se prumerná svetová teplota zvýšila o 0,6 stupne. Krátké extrémní výkyvy pocasí jako napríklad dvoutýdenní vlna veder nebo prekvapive silné srážky, které témer každý považuje za následek skleníkového efektu, neposkytly prý žádné užitecné informace. Stejne jako prirozené kolísání podnebí v jednotlivých desetiletích, nemohou být ani tyto události jednoznacne vztahovány ke skleníkovému efektu. Naproti tomu je klesající pocet mrazivých dnu na svete zcela jiste následkem neustálého rustu minimální teploty. Stále více se snižují také teplotní rozdíly mezi letním a zimním rocním obdobím. Soucasné údaje o podnebí pusobive potvrzují i cetné klimatické modely a predpovedi, které pocítají s rostoucím vlivem skleníkového efektu na zemskou atmosféru. Tento vývoj dokládá predpovídaný nárust srážek až o pet procent v mírném pásmu nebo témer desetiprocentní úbytek deštu v rovníkových zemích jako Etiopie nebo Thajsko; sucha v subsaharské Africe nebo záplavy v povodí Mississippi. Vedci se domnívají, že tropických bourí bude pribývat v oblasti Pacifiku, naopak u Austrálie se jejich pocet vlivem klimatického efektu El Nino sníží. V Evrope zase vzroste množství silných bourek v dusledku skleníkového efektu, který zahrívá povrch zeme a zesiluje pohyby vzdušné masy. Podle aktuálních meteorologických merení a historických údaju o Zemi z hlubinných vrtu v oblastí pólu považují badatelé za výraznejší také ovlivnování zvírecí a rostlinné ríše. Jednotlivé studie už dokázaly, že pocasí má velký vliv jak na zvírata, tak na rostliny. Mnoho živocišných a rostlinných druhu vymírá, mení reprodukcní chování nebo se stehuje na nová území. Kolísání podnebí by mohlo vysvetlit napríklad menící se velikost ptacích tel. To vše považují vedci za dukaz, že klimatické modely a predpovedi pocasí jsou stále dokonalejší. V budoucnu by k lepšímu predpovídání vývoje zemské atmosféry mel prispet i samotný zdravotní stav lidské populace.