Agris.cz - agrární portál

Evropská Charta základních práv je v podstatě hotova

27. 9. 2000 | ČTK

Po devítiměsíční práci se "konvent" sestavující budoucí evropskou Chartu základních práv dohodl na textu, který předloží nejvyšším představitelům 15 členských států Evropské unie v polovině října v Biarritzu. Dokonce i Lord Goldsmith, osobní zmocněnec britského premiéra Tonyho Blaira, pochválil konečný návrh, za což si poprvé vysloužil potlesk. Poslední změny a doplňky podstatně zmírnily dopad některých paragrafů ve směru, který si přála Británie, tiše podporovaná některými dalšími státy. Zejména u sociálních a ekonomických práv se objevila formule, že musejí být zajištěna "v souladu s unijními i národními zákony a praxí"; bez toho by Londýn nepřistoupil na záruky práva na vyjednávání a práva na stávku pro pracující. Francie bojovala o vznešenější, republikánské ideály. Vzepřela se v preambuli formulaci, že EU vychází "z kulturního, humanistického a náboženského dědictví"; místo toho prosadila "kulturní a morální bohatství". Její představitel Guy Braibant argumentoval, že zmínka o náboženství jako jednom z pilířů EU by byla v rozporu s ústavou Francouzské republiky. Tyto rozmíšky posledních dní svědčí o tom, jak složité bylo sestavit dokument o 53 paragrafech, který shrnuje základní práva a svobody 380 miliónů obyvatel Evropské unie, ale odráží i zájmy, zásady a přesvědčení jejich 15 vlád. Povedlo se to navíc orgánu, jehož složení nemá v dějinách EU obdoby - v "konventu" zasedali zmocněnci 15 hlav států a vlád, zástupce Evropské komise, 16 poslanců Evropského parlamentu a po dvou poslancích z každého národního parlamentu. Preambule i první paragrafy vypočítávají klasická práva a svobody, reagují však i na nové podněty - zakazují například klonování lidských bytostí za účelem reprodukce, zaručují právo na ochranu soukromých komunikací a osobních dat, uznávají právo odmítnout vojenskou službu. Zajímavý je zákaz vyhostit cizince z území EU do země, kde mu hrozí trest smrti nebo mučení. Další zaručují, že každý musí dostat přístup k základnímu vzdělání, může pracovat, aby se uživil, podnikat a mít majetek, který bude chráněn. Každý má právo se stát členem odborů; zaměstnanci mají právo na informace a konzultace a na kolektivní ochranu svých zájmů včetně stávky. Stejně jako práva dětí jsou chráněna i práva seniorů. Je zaručeno právo na dobré pracovní podmínky, na sociální zabezpečení, na vysokou úroveň ochrany zdraví, na obecně prospěšné služby a na zdravé životní prostředí. Debatu vyvolal článek 40, který zaručuje "právo na dobrou veřejnou správu"; úřady musejí každý případ vyřídit nestranně a v rozumné době, musejí člověka vyslechnout, poskytnout mu informace, jež mají o jeho osobě, a své rozhodnutí dobře zdůvodnit. Ačkoli "konvent" nevymyslel nic nového, pouze shrnul to, co už existovalo v legislativě EU, v mezinárodních úmluvách nebo v právních řádech všech členských států, působí takto sestavená charta jako působivý a srozumitelný dokument. Právě proto začíná zuřit boj o to, zda se stane právně závaznou či nikoli. Odborníci si myslí, že i v druhém případě k ní bude přihlížet jak Evropský soudní dvůr, tak národní soudy. Pro to, aby Charta základních práv formálně platila, ba aby se stala v dohledné budoucnosti součástí Smlouvy o EU, se vyslovila řada státníků, naposledy německý prezident Johannes Rau a belgický premiér Guy Verhofstadt. Proti jsou nejen britští a zřejmě i skandinávští politikové, ale ani Francie se nehodlá nyní zatěžovat otázkou právní závaznosti dokumentu. Ministr zahraničí Hubert Védrine řekl, že by prozatím měla zůstat jen jakýmsi prohlášením. Oficiálně bude charta dokončena v pondělí 2. října. Šéfové států a vlád ji pak v Biarritzu proberou a budou moci provést změny a dodatky. S konečnou platností bude schválena na prosincovém summitu v Nice. O případném posílení její právní váhy se bude zřejmě mluvit až později. Poslankyně EP, bývalá předsedkyně Rady Evropy Catherine Lalumierová ČTK řekla, že text charty by měl být co nejrychleji rozdán mezi lidi, a to nejen v EU, vysvětlován a propagován. "Máme zde konečně něco, na čem můžeme ukázat, že evropská integrace není jen o liberalizaci a zefektivňování ekonomiky. Je to protiváha ekonomické tváře EU."


Zdroj: ČTK, 27. 9. 2000





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 20.12.2025 12:03