Podle Schreyerové může EU přijmout deset zemí do roku 2006

Michaele Schreyerová, komisařka odpovědná za rozpočet, považuje rámcový finanční výhled EU do roku 2006 za dostatečný pro přijetí až deseti nových členských států. Poslancům rozpočtového výboru Evropského parlamentu řekla, že stropu příjmů do rozpočtu stanoveného na 1,27 procenta HDP není zdaleka dosahováno, což vytváří dostatečný manévrovací prostor. V dokumentu Agenda 2000, který EU schválila na nejvyšší úrovni v březnu loňského roku v Berlíně, bylo pro šest nových členů vyčleněno 54 miliard eur pro období 2002 až 2006. Schreyerová si myslí, že i kdyby vstupujících zemí bylo více, třeba deset, peníze se najdou; nebude jich potřeba zase tak moc. "Kdyby šlo o čtyři dodatečné země, budou malé (Slovensko, Litva, Lotyšsko a Malta), takže důsledky pro rozpočet by byly jen relativní," uvedla. Zmíněných 54 miliard má být vydáváno postupně od roku 2002. Jenže v tomto roce nepřichází přistoupení prvních nových členů v úvahu a i další rok se jeví stále nepravděpodobněji. V bruselských kuloárech se proto uvažuje o tom, zda by EU nebyla ochotna něco provést s plánovanými penězi na první léta pětiletého období, které jinak přijdou "vniveč". Vysoký představitel komise ČTK anonymně řekl, že podle stále silnějšího názoru by bylo dobře tyto prostředky využít na zvýšení předvstupní pomoci, která zatím dosahuje tří miliard eur ročně. Pro léta 2002 a 2003 se počítá s výdaji na nové členy kolem 15 miliard, jež by mohly být alespoň částečně použity na výrazné posílení programů Phare, ISPA a Sapard. "Jde o to, aby se dnešní kandidáti naučili zacházet s penězi z Bruselu. Proto by bylo dobré postupné navyšování. Přechod z předvstupní pomoci do členského režimu bude příliš prudký a tyto země nebudou umět tolik peněz vstřebat," uvedl zmíněný zdroj. V roce 2006 by už šest nových členů mělo dostávat přes 16 miliard eur, tedy pětinásobek dnešní pomoci určené deseti zemím. Tyto prostředky zahrnují všechnu regionální pomoc, na niž mají chudší země nárok, nikoli však tzv. přímé platby zemědělcům, jež v unii představují největší "balík" směřující z Bruselu do členských států. Proto si někteří odborníci myslí, že by peníze, které se "ušetří" v prvních letech období 2002 až 2006, měly být schovány na pozdější dobu a použity na aspoň částečné pokrytí přímých plateb. Taková varianta se líbí zejména polským politikům a vyjednávačům, kteří myslí na milióny svých rolníků. Schreyerová se nechala v EP slyšet, že sice nevylučuje jistou pružnost, v žádném případě však nepočítá s plnými přímými platbami pro zemědělce z nových zemí. "Žádný takový realistický scénář není," uvedla. Komisaři pro zemědělství Franz Fischler a pro rozšíření Günter Verheugen v minulosti naznačovali, že se pokoušejí najít nějaké řešení, aby přímé platby mohly být aspoň částečně vypláceny. Všechny kandidátské země pravidelně prohlašují, že si nepřejí se stát "členy druhé kategorie"; od prvního dne tedy chtějí všechny výhody a příjmy, na něž budou mít nárok. Evropský parlament v návrhu rezoluce, jež bude předložena ke schválení příští týden, vyzývá Evropskou komisi, aby se začala zabývat finančními důsledky rozšíření EU. Měla by mimo jiné přehodnotit zmíněný sedmiletý finanční výhled "zejména pro případ, že do roku 2006 vstoupí víc než šest zemí, a že k přijetím prvních dojde až po roce 2002".