Ecevit: Turecko urychlí reformy pro integraci do EU

Turecko urychlí reformy, aby zlepšilo negativní bilanci v lidských právech a aby tak vyhovělo požadavkům Evropské unie (EU), jejímž kandidátem se stalo loni v prosinci. Řekl to dnes tisku v Ankaře turecký premiér Bülent Ecevit. "Respektování evropských norem je jedním z prioritních cílů vlády, která k tomu přijme všechna nezbytná opatření," konstatoval. Ecevit zdůraznil nezbytnost rozšířit svobodu vyjadřování a projevu a vyzval parlament, aby hned po prázdninách, jež končí 30. září, schválil zákony, které harmonizují turecké zákonodárství s evropským. Jde zejména o trestní a občanské právo. EU vyvíjí na Turecko tlak, aby zahájilo rozsáhlé politické reformy a vyhovělo tak tzv. kodaňským kritériím týkajícím se lidských práv. Ankara však v tomto směru od helsinského summitu učinila jen malý pokrok. Komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen ve středu prohlásil, že by si v Turecku přál rychlejší reformy. Ecevit oznámil, že bude vytvořen úřad pro lidská práva, který bude spadat pod premiéra a který bude řešit stížnosti na porušování lidských práv, především na případy mučení, a zasazovat se o stíhání viníků. Ankara se také bude snažit zrušit výjimečný stav, který platí 13 let na jihu a jihovýchodě země, kde žije kurdská většina a kde separatistická Strana kurdských pracujících (PKK) bojovala za samostatný stát Kurdů, řekl premiér. Dnes platí výjimečný stav už jen ve čtyřech provinciích. Ecevit upřesnil, že se vláda zaměří na ekonomická a sociální opatření, aby zmírnila regionální rozdíly. Premiér se ovšem vůbec nezmínil o zrušení trestu smrti a o reformě Národním bezpečnostní rady (MGK), v níž má podstatné slovo armáda považující se za strážkyni sekulárního tureckého státu. 68,7 procent Turků je pro vstup země do Evropské unie, uvádí se v průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Piar- Gallup a dnes zveřejnil list Milliyet. Proti je pouze 9,9 procenta osob; 21,4 procenta nemá vlastní názor. Stoupenci vstupu Turecka do EU argumentují rychlejším ekonomickým rozvojem a lepší pozicí Turecka v mezinárodní politice, ale také kladným vlivem na respektování lidských práv, na svobodu myšlení a vyznání. Odpůrci vstupu naopak soudí, že by tak jejich země ztratila svou národní a islámskou identitu a že negativní by byly i hospodářské dopady.