EU zahajuje s kandidáty jednání o zemědělství

Evropská unie zahajuje formálně se šesti pokročilými kandidáty členství jednání o kapitole "zemědělství", které je posledním tématem na pořadu vstupních rozhovorů s výjimkou "institucí", jež přijdou na přetřes později.

Rozhovory o této kapitole budou dlouhé a obtížné, protože"společná zemědělská politika" je nejpodrobněji upravenou oblastí působnosti EU a také nejštědřeji dotovanou - na subvence rolníkům se ročně utrácí kolem 40 miliard eur, tedy zhruba polovina rozpočtu EU. Zemědělská legislativa je odhadována na 40 000stránek. Rámcový finanční výhled na období 2000-2006 nepočítá přitom s tím, že by noví členové vstupující teoreticky v letech 2002-2006 získali nárok na "přímé platby" rolníkům, jež dnes představují polovinu zemědělských dotací EU. Kandidáti přitom logicky požadují, aby jejich rolníci nebyli po vstupu kráceni. Hledání kompromisu v této otázce bude jednou z nejzapeklitějších zkoušek, jež obě strany čekají. Podle některých znalců by bylo nejsnazší ho obejít tím, že se rozšíření odloží až do období 2006-7. Další ovšem namítají, že i dříve bude možné najít oboustranně schůdná řešení, už proto, že platby z Bruselu budou "nabíhat" jen postupně, podle toho, jak budou noví členové připraveni je vstřebávat a spravovat.

Krom toho není nikde psáno, že by se EU bez tlaku již přijatých nových členů dohodla na tom, jak postupovat po roce 2006. EU má ostatně dosti značný finanční "manévrovací prostor" -zatímco loňské usnesení stanovilo strop průměrného finančního příspěvku členských zemí na 1,27 procenta HDP, posílají členové do Bruselu zatím jen kolem 1,15 procenta. Využití 0,12 procenta HDP, jež by problém do značné míry vyřešilo, záleží jen na politické vůli, na ochotě zaplatit víc.

Jediným skutečným problémem pro EU je z tohoto hlediska obrovské polské zemědělství. Podle výpočtů Varšavy by mělo mít nárok na přímé platby asi 600 000 polských hospodářství a jejich hodnota by měla činit asi tři miliardy eur ročně. Komisař Günter Verheugen několikrát řekl, že EU by neměla v podstatě žádné problémy, kdyby jednala pouze s ČR a Maďarskem. Musí však nalézt řešení pro Polsko a toto pak použít jako šablonu také pro další kandidáty.

V pozičním dokumentu, kterým EU odpověděla na české stanovisko ke kapitole "zemědělství", je otázka přímých plateb odložena do pozdějšího stádia rozhovorů. Na většinu českých požadavků reaguje unie buď odmítavě, nebo, častěji, vyzývá k poskytnutí dodatečných informací a detailnějších vysvětlení. Jednoznačně negativní reakce se například dočkal požadavek, aby si ČR zachovala právo uplatnit jistá nespecifikovaná ochranná opatření na neurčenou dobu v případě, že by se do okamžiku přijetí nesrovnala cenová hladina potravin a hrozil by proto cenový šok pro spotřebitele i zpracovatele. Unie soudí, že něco takového je v příkrém rozporu se zásadami fungování jednotného vnitřního trhu.

Čeští odborníci považují za nejdůležitější požadavek tříletého přechodného období pro zavedení hygienických veterinárních předpisů ve zpracovatelském průmyslu, které si vyžádá veliké náklady. Jde například o stavební a další drahé úpravy v mlékárnách, masokombinátech a na jatkách, které dosud nesplňují normy EU a nemohou tudíž do západní Evropy vyvážet. Po vstupu by takové podniky nesměly svou produkci vůbec prodávat, pokud by nebyla dohodnuta dočasná úleva. ČR chce také blíže neurčené přechodné období pro aplikaci předpisů o ochraně zvířat - jde především o velikost klecí pro nosnice v drůbežárnách, životní podmínky kuřat nebo prasat. Prvotní příznivé odezvy se nedočkal její požadavek odložit zřízení veterinárních kontrolních laboratoří na hranicích, včetně letišť.

Konfliktním tématem - mezi EU a většinou kandidátů - je stanovení kvót výroby mléka, obilí, hovězího či skopového masa, na jejichž základě bude Brusel v budoucnu poskytovat zemědělské dotace. EU v odpovědi na české stanovisko obviňuje Prahu, že nadhodnocuje tyto objemy; žádá například strop pro býky na maso na 305 000 kusů, přičemž stáda jsou momentálně odhadována jen na 200 000 kusů. Ministr Jan Fencl v Bruselu minulý týden vysvětloval, že nelze vycházet ze současného stavu, kdy jsou stáda zdecimována, ale vzít v úvahu minulost i budoucnost. "Potřebujeme například nutně vrátit skot i ovce na horské pastviny," podotkl. Podobné důvody vedly ČR k žádosti o přechodné období, po které by mohla zvětšovat plochu vinic; EU ho ve svém stanovisku odmítá. Tyto pozice jsou ovšem pouze výchozími platformami projednání a budou se vyvíjet. Zemědělství zůstane na jednacím stole nepochybně až do konce, a to jak kvůli bilaterálním složitostem, tak, a zejména, proto, že bude záviset na tom, jak se obdobné věci vyřeší s problematičtějšími adepty, hlavně s Polskem.

Po otevření kapitoly nastane období písemností - ČR bude muset podrobně vyložit všechny své technické požadavky, například uznání českých odrůd různých plodin, rozdílné testování bezviróznosti sazenic vinné révy, přechodné období pro označení "tuzemský rum", ochranu zeměpisného označení některých výrobků a podobně. EU ve své odpovědi například uvedla, že může po vstupu uvažovat o uznání označení původu některých kvalitních vín (víno s přívlastkem, pozdní sběr apod.), nechápe však označení "kabinet". Otevření kapitoly "zemědělství" představuje tudíž teprve první krok na cestě, jež poběží přinejmenším hluboko do roku 2001. Postupně by měly být odstraněny drobné nesrovnalosti; po tomto "vyčištění podrostu" zůstanou na stole relativně holé klíčové problémy, do nichž se pak zakousnou vyjednávači ve fázi, na kterou se všichni těší jako na "pravé jednání".