Česko-slovenské vztahy na přetřesu

Cesko-slovenské vztahy na pretresu

Starost o osud obsahu celní unie mezi CR a Slovenskem znemožnila ceské delegaci v Bruselu uzavrít s Evropskou unií jednání o kapitole "vnejší vztahy", ackoli její "odložení stranou" clenské státy ve spolecném stanovisku navrhovaly. CR a Slovensko se dohodly na tom, že celní unie zanikne, jakmile obe zeme nebo jedna z nich vstoupí do EU. Vyhlásily zároven, že budou usilovat o to, aby se ty druhy zemedelského zboží, jejichž volný pohyb není zarucen asociacní dohodou mezi EU a Slovenskem, staly predmetem zvláštního ujednání - v prípade, že by CR vstupovala drív než Slovensko.

Unie ve svém pozicním dokumentu takovou možnost pripouští, ovšem až poté, co se CR stane clenem. S tím hlavní ceský vyjednávac Pavel Telicka nesouhlasil, protože by se tak volný obchod s temito komoditami prerušil. "Predložil jsem celou radu argumentu, proc se domnívám, že tuto otázku je žádoucí nastolit mezi uzavrením (ceské) dohody o pristoupení a samotným vstupem." Slovensko naopak využilo cestu otevrenou dohodou vlád obou zemí k uzavrení kapitoly "vnejší vztahy" hned pri prvním kole rozhovoru ve ctvrtek. Neprojevilo tedy stejnou citlivost jako Ceská republika, což muže svedcit o tom, že mu tolik nezáleží na zachování bezcelního obchodu s temito komoditami, mezi než patrí napríklad pivo a limonády.

Podle Telicky bude nyní ceská strana unii navrhovat novou kompromisní formulaci, s níž musí souhlasit všech 15 clenských zemí. Pokud se ji podarí vysvetlit a prosadit, uzavre CR kapitolu"vnejší vztahy" a prípadne i kapitolu "celní unie" pri príštím kole rozhovoru 14. cervna.

Slovensko však bylo sklonováno i pri debate mezi kandidáty "první skupiny" a unií o obsáhlé kapitole "vnitro a justice". Unie vyzývá uchazece, aby zabezpecili své vnejší hranice tak, aby nejakou dobu po prijetí mohli zrušit kontroly na budoucích vnitrních hranicích, tedy uvnitr EU. Neríká však, o které hranice jde. Polsko už pracuje na nákladném "opevnování" svých hranic s Ukrajinou, Beloruskem a Ruskem, Madarsko se soustreduje na hranici s Ukrajinou a Rumunskem. Schengenská dohoda vyžaduje jejich vybavení prístroji pro nocní videní, stanovišti, vozidly; hranicní prechody musejí být pocítacove propojeny se schengenským informacním systémem. Nikdo však zatím neví, zda totéž bude treba provést i na hranici se Slovenskem - což se týká i Ceské republiky.

Vyjednávaci Endre Juhász (Madarsko), Jan Kulakowski (Polsko) i Pavel Telicka rekli, že do zajištování hranice se Slovenskem jejich zeme zatím neinvestují. Zda k tomu dojde ci nikoli, záleží podle nich na tom, jak rychle bude Slovensko jednat o pristoupení k EU, jaká bude za rok-dva mezera mezi ním a jejich zememi. Všichni odhadovali, že k zavedení schengenského režimu na vnejších a odstranení kontrol na vnitrních hranicích dojde nekolik málo let po vstupu. Slovensko sice za dva mesíce po rozjezdu už uzavrelo šest z 29 kapitol, jsou to však nejsnazší, bezproblémová témata. "Ve stavu jednání mezi tzv. první a druhou skupinou je nadále markantní rozdíl," podotkl Telicka, než se v Bruselu sešel k veceri s peti kolegy z "první šestky". "Zatímco nám zbývá otevrít jen jednu jedinou kapitolu, oni se teprve zacínají látkou prokousávat."