Zpráva RE: výhrady k místní demokracii v ČR

Zpráva RE: výhrady k místní demokracii v CR

Výhrady k fungování místní samosprávy v Ceské republice vyjadruje zpráva "Lokální a regionální demokracie v CR", kterou ve ctvrtek projednal ve Štrasburku na svém sedmém zasedání Kongres místních a regionálních samospráv Rady Evropy (RE). Soucasne však zduraznuje složitost reforem a "prevážne pozitivne" hodnotí celý reformní proces, který prinesl "první legislativní ovoce" prijetím série zákonu letos v breznu.

Zpráva vypocítává problémy, kterými trpí za nynejší situace místní demokracie v CR, a uvádí, že z hlediska principu Evropské charty místní samosprávy je treba videt situaci v CR v ponekud negativním svetle. Existence okresu, které jsou soucástí centrální administrativy, a soucasne velký pocet obcí, vetšinou malých,zduraznují nepochybnou centralizaci ceského administrativního systému, tvrdí zpráva. Podle ní nedostatecná autonomie obcí není vyrovnávána žádnou místní nebo krajskou autoritou, která by mela funkci meziclánku. Technicky vzato v CR není státní nebo verejná služba ve smyslu, jaký má v západních zemích, a vetšina lidí pracujících ve verejné správe nemá žádný zvláštní status a vztahuje se na ne jen zákoník práce, uvádí zpráva.

Zduraznuje, že tento stav by se mel výrazne zmenit po reformách, které probíhají již nekolik let, a urychleny byly na konci roku 1999 a zacátkem roku 2000. Citlivý a složitý proces reforem verejné správy prinesl "první legislativní ovoce" v breznu, uvádí studie s tím, že prijetím série zákonu o krajích a obcích slibuje zacít frenetická legislativní aktivita nesená prozatímní shodou hlavních sil v ceském parlamentu. Uváží-li se historický a politický kontext CR, není pochyb o tom, že tento reformní proces musí být posuzován prevážne pozitivne, zduraznuje RE.

Kongres se na zasedání rozhodl intenzivne sledovat pokrok reforem a prijal radu doporucení obsažených ve zpráve. Podle zprávy by hlavní prioritou CR melo být pokracování legislativního úsilí zamereného na kraje se skutecnými pravomocemi a na ustavení volených orgánu potrebných k jejich fungování. Stejne tak kongres doporucil zvýšit pravomoci obecních zastupitelstev a prevést na ne odpovednost za jejich zamestnance- podle dohodnutých podmínek státní služby. Doporucuje také ustavení správních soudu, které by posuzovaly právo platnost obecních a krajských aktivit.

Reforma místních financí by nemela trestat nebo odrazovat obce, které se nejvíce snažily pritáhnout ekonomické zdroje. Kritéria pro rozdelování danových príjmu by se nemela rídit jen podle poctu obyvatel, ale i podle dalších kritérií, tvrdí zpráva. CR by také mela více usilovat o kvalifikaci a školení zamestnancu krajských a místních úradu, vzhledem k tomu, že úspech decentralizace závisí ve velké míre na profesionalismu a efektivite úredníku. Zpráva také upozornuje, že 14 zavádených kraju bylo ustaveno více s ohledem na Evropskou unii a na využívání jejích strukturálních fondu než na místní "tradice". Stejne tak se nezdají ideální z hlediska potreb ekonomického vývoje a jsou mezi nimi velké rozdíly.

Zpráva oznacuje za palcivý problém otázku okresu a nejistotu kolem casového rozvrhu a technických otázek souvisejících s jejich zrušením. Prícinou nejistot je podle autoru zprávy moc okresních prednostu, minulá necinnost a obtížná predvídatelnost procesu administrativní reformy. Zprávu vypracovali Llibert Cuatrecasas ze Španelska, který byl v úterý zvolen predsedou kongresu, a Michel Guegan z Francie. Zasedání kongresu také projednalo obdobné zprávy týkající se Francie, Makedonie, Estonska a Moldavska.