Senát přijal nový zákon o GMO

Senát dnes schválil vládní návrh zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, který stanoví pravidla pro zacházení s geneticky upravenými produkty. Norma, které doposud v české legislativě chyběla, má zabezpečit ochranu životního prostředí, zdraví lidí i zvířat a biologickou rozmanitost.

Oprávnění k nakládání s takovými organismy bude mít podle zákona jen osoba zařazená do seznamů, které povede ministerstvo životního prostředí. To má také s přihlédnutím ke stanoviskům některých dalších resortů posuzovat žádosti o zapsání do seznamů. Seznamy mají být veřejné a každý by do nich měl mít možnost nahlédnout nebo si pořídit výpis.

Pro zákon, který nyní posoudí prezident republiky, hlasovalo42 z přítomných senátorů, proti bylo 19 senátorů ODS a senátor Jiří Rückl z ODA.

Senátorka ODS Alena Palečková v rozpravě neuspěla s pozměňovacím návrhem, jenž mimo jiné vypouštěl občanská sdružení z účasti na správních řízeních, která se týkají uvádění modifikovaných organismů do oběhu či životního prostředí. Návrh měl podle ní předejít zbytečným zpožděním vědeckého bádání. Proti tomu však již dříve protestovala ekologická organizace Greenpeace.

Zpravodaj předlohy Ladislav Svoboda (ČSSD) uvedl, že genetika jako vědní disciplína vznikla v roce 1900, přičemž genové inženýrství vzniklo o 80 let později jako samostatné odvětví. První geneticky pozměněná rostlinná odrůda byla ve světě povolena v roce 1994. O pět let později se geneticky modifikované rostliny pěstovaly na 400 000 čtverečních kilometrech, převážně v USA, Indii a Číně. Dnes přijatý zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna roku 2001.

Problematiky geneticky modifikovaných organismů se týká také vládní návrh novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, který nyní projednává sněmovna. Předloha má stanovit povinnost označovat potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných organismů a rostlin. Podle ministra životního prostředí Miloše Kužvarta jsou jimi například kukuřičná mouka, sojový lecitin nebo kečup z upravených rajčat.