Podnikaví cizinci pronikají do polského zemědělství

CTK (Agroweb) 18.1.2000

Podnikaví cizinci pronikají do polského zemedelství

Srdnatí cizinci se nezalekli špatné povesti polského zemedelství, prodali své domy v západní Evrope a riskovali své celoživotní úspory pokusem ucinit nekteré polské farmy výnosnými. Holandané, kterí nemohli uspokojit své farmárské ambice v huste osídleném Holandsku, Dánové, kterí mají dost zemedelských predpisu Evropské unie, a anglické firmy rozširující své zemedelské podnikání - ti všichni se vrhli do víru polského zemedelského trhu, uvádí se v materiálu zverejneném agenturou Reuters.

Pricházejí navzdory konvencní moudrosti, že velký a rozdrobený zemedelský sektor Polska, kde prumerná výmera farmy ciní osm hektaru, je již ve své podstate nevýnosný. Celí desivým problémum. Jazykové bariéry, kulturní problémy života v konzervativních venkovských oblastech, nízké ceny jejich produktu, cla omezující vývoz a konkurence Evropskou unií dotovaných dovozu odstrašovaly všechny krome tech nejstatecnejších. Ti, kdo prekonali lécky spojené s prevzetím rozsáhlých bývalých státních farem s demoralizovaným personálem a dedictví nedostatecných investic, prohlašují, že budou ve vynikajícím postavení, jakmile se Polsko pripojí k Evropské unii a zlepší se tržní podmínky.

"Mužeme produkovat tunu pšenice za dve tretiny nákladu v Evropské unii," tvrdí Lawrence Thomson, zemedelský poradce u Farmawealthu, britské investicní firmy, jež prebírá nekteré z nejvetších farem Polska. "Pokud padnou hranice, budeme moci konkurovat komukoli a máme možnost stále nabízet dobrou kvalitu produktu. Jsou tu možnosti, a pokud se otevre trh, Polsko bude v silném postavení," dodává Thomson. Farmawealth v príštích dvou letech investuje asi 7,5 milionu dolaru do spolecnosti Kombinat Rolny Glubczyce, aby zlepšil produkci obilovin, mléka a hovezího masa a aby zvýšil produkci brambor na svých 12 000 hektarech pudy v jihozápadním Polsku, v blízkosti ceské hranice. Nemecká potravinárská skupina Südzucker se chystá podepsat podobnou dohodu pro 8500 hektaru v blízkém Kietrzi. Také se chystá težit ze zvýšené poptávky po spolehlivých dodávkách kvalitních produktu ze strany supermarketu a velkoobchodníku.

Mnoho západoevropských farmáru, kterí se prestehovali do Polska, proste hledá príležitosti, které v preplneném a složite strukturovaném západním zemedelství již nejsou dostupné. Jan Musch, který si nemohl dovolit holandskou farmu, opustil své zamestnání na vysoké zemedelské škole v severním Holandsku, prodal svuj dum a v roce 1998 se prestehoval se ženou i s detmi na farmu o výmere 800 hektaru v blízkosti Poznane ve stredním Polsku, na níž pestuje obilí a chová skot. "Mít farmu bylo mým snem. Je to težká práce a produktivita zamestnancu není dobrá. Je to dedictví starého komunistického systému," ríká Musch, jenž u nákupu drahé techniky ocekává návratnost pet let.

K obvyklým nejistotám zemedelského trhu pristupují zákony, které cizincum zabranují, aby vlastnili pudu, což podle Musche odrazuje mnoho investoru, kterí si prejí záruku vlastnických práv. S "Nepoláky" jsou místo toho uzavírány smlouvy o pronájmu až na tricet let. Mnozí prebírají rozsáhlejší farmy na dríve nemeckých územích, které po druhé svetové válce vlastnil polský stát. Vetšina polských zemedelcu, kterí odolali kolektivizaci komunistické éry, vlastní malé výmery a odmítá vzájemnou spolupráci. Od roku 1992 státní pozemkový úrad podepsal více než 600 kontraktu o pronájmu asi 230 000 pudy cizincum. S tím kontrastuje 3,5 milionu hektaru státní pudy pronajaté Polákum. Pocet cizincu zmenšují také neúspešné pokusy o podnikání, které vzrostly na 25 procent, když si nepríznivé podmínky na trhu vybraly svou dan.

"Znám nekolik anglických a irských farmáru, kterí prišli, pohoreli a odešli," prozrazuje provozní reditel Farmawealthu v Polsku Tomasz Zdiebkowski a dodává: "Potrebujete tvrdou financní kontrolu a opatrný management, jinak se potopíte. Protože vlastenecké cítení je rozhodne proti prodeji pudy cizincum, málokdo ocekává, že se zákon rychle zmení - navzdory tlaku EU. Avšak pro Zdiebkowského, jehož firma ješte provozuje další farmu v Polsku a farmu o výmere 8000 hektaru v Ceské republice, je vlastnictví pudy méne duležité než prístup k levným investicním fondum. "Pronájem ti umožnuje dát více penez na investice než do pouhého vlastnictví pudy," tvrdí Zdiebkowski.

Zahranicní farmári, kterí predstavují konkurencní príklad pro polské kolegy, nejsou vždy vítáni. Holandan Jan Druyff celil podezrívavosti a zášti ze strany svých nových sousedu, když jeho firma Agro East Europe investovala ctyri miliony dolaru do pestování brambor na 2500 hektarech v severozápadním Polsku. Neobjasnené žhárské útoky dvakrát znicily stroje a budovy. Druyff z toho obvinuje závistivé místní zemedelce, kterí nejsou schopni konkurovat produktivite na jeho farme, jež je prý dvojnásobkem polské normy. Jiní cizinci mají pocit, že polští zemedelci, kterí bývají casto kritizováni za špatnou kvalitu produkce, neefektivnost a tvrdohlavost, poznali potrebu spolupráce, modernizace a spolecného prodeje.

"Prodáváme plemenný materiál (prasata), a tak máme hodne návštevníku a ti používají naše myšlenky," prohlašuje Tom Axelgaard, který prodal svou dánskou farmu a v roce 1993 prišel do Polska, kde nyní rídí pestování obilí a chov prasat na 11. 000 hektarech. Jeho spolecnost PolDanor má 380 zamestnancu a její obrat loni cinil 80 až 90 milionu zlotých (20-22 milionu dolaru). "Je to ted docela dobrý obchod," tvrdí Axelgaard, i když potreba stálých investic znemožnila vyplácení dividend. Má pocit, že prodejem vysoce kvalitních prasat pomáhá zvýšit úroven v Polsku, což byl jeden z jeho motivu emigrace na Východ. "Mel jsem ideologické duvody. Cástecne jsem prišel proto, že jsem chtel napomoci integraci Polska do západní Evropy," ríká Axelgaard.

Utíkal také pred negativními aspekty venkovského života v EU, k níž se Polsko, jak doufá, v roce 2003 pripojí. "Tady je zemedelství výzvou. V EU jsou stále nová pravidla, kterým je treba se podrizovat. Spíše jsem vyplnoval formuláre, abych dostal dotace, než abych pocitoval profesionální hrdost, že neco vytvárím," prohlašuje Axelgaard. Vyhlídka na clenství v EU má však klícový význam pro presvedcování investoru, aby následovali prukopníky, jako Axelgaard, tvrdí Krzysztof Mularczyk z Nadace pro rozvoj polského zemedelství. Pokud bude Polsko udržovat svuj zákaz prodeje pudy cizincum, pak bude asi vylouceno z dotací EU do zemedelství. To odradí zájemce o investice do zemedelství, kterí doufají, že budou težit z pomoci EU a z nižších nákladu na pudu a pracovní síly. "Polské zemedelství potrebuje investice, ale mám pocit, že je velmi nepravdepodobné, že bude v zahranicí výrazný zájem, dokud se nezmení ustanovení o pude," prohlašuje Mularczyk.