Vrtochy letošní zimy by mohly být pohromou pro včely

Vrtochy letošní zimy by mohly být pohromou pro vcely

BRATISLAVA 14.brezna (zpravodajka CTK) - Extrémne teplé pocasí, pretrvávající s výjimkou nekolika chladnejších dnu po celou zimu a nyní náhle vystrídané pomerne silnými mrazy, by mohlo vážne ovlivnit stav slovenských vcelstev.

"Jestli mrazy do konce brezna nepovolí, mohli bychom mít znacné problémy," rekl CTK predseda Spolku vcelaru Slovenska Bohumil Žitnanský. Dlouhodobe vyšší teploty vcelstva úplne zmátly. V domnence, že nastalo jaro, se už stihly dobre rozplodit. Dostatek pylu jim k tomu podle Žitnanského poskytla v prírode hojne rozšírená rostlina s bílými kvety, zahrádkári prezdívaná "kašicka".

Pro zachování rodu je však potrebné udržet v plodišti stálou teplotu 36 stupnu. "Delnice" ji vytvárejí vlastními tely, když plod tesne obklopí. Už pri 12 stupních ale vcela zacíná krehnout, prestává se pohybovat a nechránené plodište se muže podchladit.

"Rádne zazimovaná vcelstva s dostatkem zásob by mela leccos vydržet. Dlouhodobý chlad by však mohl vážne ohrozit nové generace," tvrdí odborník.

Vcela je sice uzpusobena žít i nekolik mesícu, za pouhé dva týdny se ale dokáže doslovne "upracovat k smrti". Pri jediném výletu z úlu preletí 500 metru a sedne na 60 kvetu. "Otocí se" vícekrát a její denní norma ciní proto až kolem 1200 kvetu. Na vyprodukování jediného gramu medu je pritom potrebná návšteva až 10.000 kvetu.

V roce 1989 bylo na slovenském území zazimováno asi 470.000 vcelstev, ale po zmene politického režimu nastal pokles až na nynejších 200.000. V minulosti vcely ohrožovalo predevším znecištené životní prostredí a nebezpecný kleštík, v soucasnosti je hlavním duvodem poklesu nerentabilnost vcelarství. Náklady na výrobu jednoho kilogramu medu jsou zhruba 75 Sk, ale vykupuje se pouze za 50 až 60 Sk a prodává za 90 až 120 Sk. (Pro srovnání napríklad v Rakousku lze stejné množství koupit za 150 až 180 šilinku).

"Starí vcelari vymírají a mladí nemají o vcelarení zájem, protože na nem nevydelají," ríká Žitnanský. Podle nej je však nutno neustále zduraznovat neprímý efekt vcelarství spocívající v opilování, které umožnuje reprodukci rostlinstva.

V SR pracují dve vcelarské organizace, což lze podle Žitnanského rovnež pripsat politickým zmenám. Krome Spolku vcelaru Slovenska s 4500 cleny je to ješte Slovenský svaz vcelaru s asi 25.000 cleny.

Sona Pacherová ko mik