Agris.cz - agrární portál

Unie nepřímo škodí trhu s mlékem

1. 9. 2000 | Hospodářské noviny

Kvóty nejsou v zájmu českého zemědělství, protože poškozují schopné podnikatele

Minimálně tři roky se vede velmi ostrá diskuse o potřebě či nepotřebě zavést regulaci výroby mléka formou kvót. Zastánci kvotace se zaštiťují Evropskou unií, kde kvóty fungují a stabilizují trh s mlékem, odpůrci naopak regulaci vnímají jako konzervaci současného stavu, která brání rozvoji konkurenceschopných. A navíc stojí, jako každá regulace, peníze. Ačkoli pravdu mají odpůrci, zastánci kvót nejspíš regulaci prosadí. Dlužno říci, že proti zájmům českého zemědělství.

Přitom i předkládací zpráva k zavedení kvót, kterou se tento týden zabývala operativní porada ministra zemědělství, přiznává řadu rizik, které za současné legislativy při kvotaci hrozí. Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, který se měl podle řady zemědělců stát k zavedení kvót legislativní oporou, pro praxi nevyhovuje - sotva vešel 11. srpna v platnost, bylo by třeba ho změnit. V důsledku jeho ustanovení nemůže být navrhovaná norma kompatibilní se systémem produkčních kvót uplatňovaných v zemích EU, uvádí se ve zprávě. A tak je snaha zavést určitý mechanismu hájena s odkazem na kompatibilitu s unií, i když tento nástroj vlastně kompatibilní není.

Konzervace stavu je v zájmu těch, kteří se chtějí udržet na trhu, ačkoli jejich konkurenceschopnost je předurčuje k ukončení produkce mléka. A samozřejmě, poměrně složitý mechanismus kvót je třeba někdy v praxi vyzkoušet, protože až ČR do unie vstoupí, bude muset převzít její mechanismy a umět s nimi nakládat. To může trvat podle odborníků zhruba dva roky, a protože nikdo zcela zásadně nezpochybnil možnost vstupu do EU v roce 2003, je příští rok na odzkoušení nejvyšší čas. Tvrdí se. Jinými slovy - vstup do EU slouží jako alibi zastáncům kvót. Unie, která nedokáže říci k termínu vstupu jasnější slovo, tak má významný podíl na budoucích komplikacích s jednou z našich nejdůležitějších komodit. Důsledky oboustranného alibi odnesou konkrétní podnikatelé.

Mezi ně patří chovatelé černostrakatého skotu, specializovaní na efektivní produkci mléka, a další farmáři, kteří dosáhli a mohou dosáhnout vysoké užitkovosti, která v řadě případů již přesahuje užitkovost (počet litrů nadojeného mléka za určité období) v EU. Tito chovatelé investovali s cílem další expanze, která by jim měla vložené peníze vrátit. Jenže, zatímco v EU je možná převoditelnost kvót jako základní nástroj restrukturalizace podporující expanzi konkurenceschopnějších, zákon o intervenčním fondu převod neumožňuje. Navíc navrhovaný domácí systém neumožňuje mlékárnám, aby překročení produkční kvóty od jednoho dodavatele vyrovnaly nenaplněním kvóty od jiného výrobce. Za vybočení z předem stanovených mantinelů jsou citelné penalizace, expanze schopných se tedy konat nebude. Současný stav bude fixován, což je odůvodňováno potřebou stabilizace cenové i množstevní.

Jenže mlékárenství potřebuje vše možné, jen ne konzervaci stavu. Ani cenovou, ať se to komu líbí nebo ne. I v unii se ceny, které dostávají za mléko farmáři, pohybují směrem dolů, i když je to v přepočtu pořád ještě přes deset korun za litr, zatímco v ČR je minimální garantovaná cena 7,50 koruny. Kvóty navíc negativně nezasáhnou jen schopné zemědělce - regulace pevnou rukou zastaví, nebo aspoň výrazně zbrzdí potřebnou restrukturalizaci zpracovatelů, neboť již nyní je zřejmé, že ze zhruba 70 mlékáren zbyde na domácím trhu v budoucnosti slabá polovina, jestli vůbec.

Nekonkurenceschopné subjekty budou dál zabírat na trhu prostor těm, kteří na něm právo na existenci mají, a budou tedy snižovat konkurenceschopnost mlékárenství jako celku. Finálním důsledkem pak může být situace, kdy se vstupem do EU výrazně poklesne domácí produkce, protože mléko se k nám doveze ze zahraničí. A to by byla vážně zásadní rána, protože není klíčovější zemědělské komodity než právě mléko, které jako denně produkovaný výrobek zajišťuje zemědělcům pohotový zdroj příjmů.

Petr Havel, publicista


Zdroj: Hospodářské noviny, 1. 9. 2000





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 17.05.2024 11:56