Wprost: Brzdí Polsko proces rozšíření Evropské unie?

Wprost: Brzdí Polsko proces rozšírení Evropské unie?

Slovinsko, Madarsko a Estonsko nemají v plánu cekat. "Nechceme být rukojmími Varšavy." Stále casteji se takové tóny objevují v rozhovorech predstavitelu zemí kandidujících na vstup do Evropské unie. Napetí mezi kandidáty roste z mesíce na mesíc, protože ješte letos je ocekáván prelom ve vyjednávání s unií. Na podzim Brusel plánuje ocenit postup kandidátských zemí a možná i predstavit datum ukoncení rozhovoru, napsal v nejnovejším vydání polský týdeník Wprost. Pokud by o poradí vstupu nových clenu mely rozhodovat pouze ekonomická kritéria a stupen implementace unijního práva, nalezlo by se Polsko na konci rady. Pri durazu na politická kritéria by ale figurovalo v cele pelotonu kandidátu. "Máte nejvetší problémy, ale také politickou sílu," rekl polskému týdeníku slovinský vyjednávac Janez Potocnik. Je to nezpochybnitelný trumf, jehož význam není ale možné precenovat, když rozhodující hlas v otázce rozšírení bude mít unijní danový poplatník. Letos v prosinci bude zverejnena takzvaná výsledková tabulka s presným popisem postupu vyjednávání s každou z kandidátských zemí. Poznáme tak odpoved na otázky, v jaké etape se nachází proces sbližování legislativy nebo v jaké kondici se nacházejí hospodárství Polska, Madarska, Ceské republiky, Slovinska, Estonska a Kypru. "Pokud pri hodnocení príprav kandidátu budou použita objektivní kritéria, ne všechny všechny zeme, které jsou nyní v cekárne, budou prijaty soucasne," citoval Wprost hlavního estonského vyjednávace Alara Stremanna. "Estonsko nebo Slovinsko jsou malými zememi s menšími problémy. Náš vstup do EU bude Brusel stát o mnoho méne proti velkým zemím," dodal slovinský vyjednávac. To je argument odpovídající predstavám unijních danových poplatníku a navíc i stále vetšího poctu unijních politiku. Kdyby se totiž Brusel rozhodl v první etape rozšírit pouze o Estonsko, Slovinsko a Kypr, unikl by obvinení, že se unie nerozširuje, ale ješte by ušetril mnoho penez. Méne prece stojí dotace pro nekolik desítek tisíc slovinských rolníku než pro ctvrtinu obyvatel Polska. Je lehcí rozšírit unii o své dráhy již privatizující Estonsko než o Polsko, které o restrukturalizaci drážního molocha teprve zacíná premýšlet. "Slovinsko, Madarsko a Estonsko neplánují cekat a domáhají se od Bruselu, aby prizpusobil tempo vyjednávání postupu jednotlivých zemí," napsal pred nedávnem nemecký týdeník Der Spiegel. Nakonec, pokud by se konflikt zájmu na linie Brusel- Varšava nebo Brusel-Praha prohloubil, první noví clenové by do unie vstoupili teprve v roce 2005. "Cekání do roku 2005 by bylo príliš velikým politickým rizikem," rekl premiér Slovinska Andrej Bajuk unijnímu komisari Günteru Verheugenovi. Slovinský premiér se obává, že muže nastat vážná politická krize, když opozice bude vláde vycítat prílišnou poddajnost vuci Bruselu. "Bajuk i Verheugen se shodli, že hlavní prekážkou na ceste k rychlému rozšírení EU je Polsko," citoval dále Wprost nemecký list Der Spiegel. Komisar Verheugen se rozcílil, když Varšava obvinila Brusel, že brzdí tempo vstupních vyjednávání. Mel tehdy povedet, že je tomu presne opacne a Polsko odpovídá za opoždení. Polští vyjednávaci vedí o slabostech zeme, presto presvedcují politiky patnáctky, že sjednocení Evropy bez Polska by nemelo smysl. "Klademe si otázku, zda nás EU vubec bere vážne," rekl polský hlavní vyjednávac Jan Kulakowski. "S Finy a Švédy Brusel hovoril jako s cleny nejbližší rodiny, s námi diskutuje jako s velmi vzdálenými bratranci," dodal. "Dosud pri každém rozšírení stacilo, aby kandidáti prevzali unijní první stav; od soucasných kandidátu se navíc vyžaduje, aby unijní legislativa byla uvedena do života. To je nezvládnutelný úkol," tvrdí šéf Úradu výboru evropské integrace Jacek Syryusz- Wolski. Polská diplomatická ofenzíva prináší urcité výsledky. Naposledy ministr zahranicních vecí Robin Cook zmínil Polsko mezi predáky kandidátského pelotonu. Jaké je ale skutecné poradí se dozvíme nejpravdepodobneji až v prosinci, uzavrel Wprost.