Agris.cz - agrární portál

Plomby- nový způsob kontroly ulovené zvěře

26. 6. 2000 | Svět myslivosti

PLOMBY - NOVÝ ZPŮSOB KONTROLY ULOVENÉ ZVĚŘE

Ministerstvo zemědělství ČR (dále MZe) bude v letošním roce poprvé v terénních podmínkách zkoušet nový systém označování ulovené zvěře, který by měl vést ke zlepšení kontroly a omezení nelegálních lovů a následného nakládání s takto získanou zvěřinou. V některých evropských státech se systém používá již delší dobu, v našich podmínkách se jedná o novinku. Proto jsme požádali o seznámení s projektem referenta Odboru státní správy lesů a myslivosti MZe Ing. Jaroslava Růžičku.

Z jakých důvodů padlo rozhodnutí vyzkoušet a případně zavést v ČR systém označování ulovené zvěře?

Problematika kontrol ulovené zvěře vyplývá ze zákona o myslivosti, kde se hovoří o tom, že MZe může zavést lístky o původu zvěře, příp. jinou kontrolu ulovené zvěře. Toto ustanovení však nebylo od roku 1962, kdy byl zákon o myslivosti vydán, naplňováno. V současné době pod tlakem neoprávněných zásahů do výkonu práva myslivosti a do chovů zvěře myslivecká veřejnost požaduje zavedení kontrol ulovené zvěře tak, aby se zvěří mohl hospodařit a po jejím ulovení nakládat pouze ten, kdo má příslušné oprávnění. Pytláctví ve smyslu trestního zákona nebo jiné správní delikty a přestupky na úseku myslivosti z titulu zákona o myslivosti jsou dnes velice rozšířené a je potřeba, aby byly eliminovány. Je to z toho důvodu, že dochází nejen k neoprávněnému využívání zvěřiny, ale současně i k zásahům do vlastního chovu zvěře, přičemž jsou při této nelegální činnosti často odstraňování jedinci, kteří jsou pro populaci příslušného druhu cenní. Nelegální lov navíc probíhá ve většině případů naprosto neeticky a nehumánně.

Mohl byste popsat metodu označování zvěře, kterou hodláte zkoušet v podmínkách ČR?

Základem systému je označení uloveného kusu lovcem, který na viditelné místo na těle úlovku umístí plombu vyrobenou z umělé hmoty. Nedílnou součástí je dále lístek o původu zvěře.

Systém značení ulovené zvěře musí být technicky jednoduchý a zároveň finančně nenáročný. Chtěli jsme vědět, jakým způsobem se praktikují systémy označování v evropských státech, případně v jiných částech světa. Nechali jsme si proto vypracovat studii "Prostředky a podmínky pro kontrolu lovu zvěře v ČR". Tato studie se nezabývá pouze samotnou problematikou zavedení určitého systému kontroly do našich podmínek, ale hodnotí, jak je takový systém kontrol praktikován např. v USA, Německu, Polsku, Francii a řadě dalších států. Nebylo záměrem stanovit určitý vzorový příklad, spíše jsme si chtěli ověřit, jaké typy plomb se používají a jaké další technické náležitosti realizace zavedení a fungování systému vyžaduje. Náš zákon o myslivosti hovoří o lístcích o původu zvěře, takže nás zajímalo, jak tento pojem naplnit. Díky studii jsme získali přehled o plombách a jejich využitelnosti a museli jsme se rozhodnout, zda budeme značit zvěř pouze plombami, nebo zda budeme chtít v rámci kontrol uvádět i některé údaje, které jsou důležité pro další nakládání se zvěří a se zvěřinou. U nás fungují různé podnikatelské subjekty, kterým je zvěřina dodávána a lze tak vysledovat původ zvěřiny v rámci této obchodní sítě. Proto jsme se rozhodli i pro lístky o původu zvěře.

Ve kterém ze sousedních států a jakým způsobem probíhá plombování zvěře?

Náš úřad zatím nejvíce spolupracoval s Německem, konkrétně s Brandenburskem, kde mají tento typ kontroly zaveden. Jejich systém je však ještě o něco složitější, kromě plomb a lístků o původu zvěře vedou uživatelé honiteb dokonce jakési sešity, ze kterých lze po vyplnění a následném odeslání na příslušný úřad vysledovat jakýkoliv tok zvěřiny. Hlavním cílem tohoto systému je zamezení neoprávněného lovu. Bezprostředním označením kusu zvěře po jeho ulovení nemůže následně dojít k výmluvám lovce, že zvěř někde našel, že ji někam veze, nebo že jede k mysliveckému hospodáři. Dosud nám chyběly při důkazním řízení jakékoliv argumenty.

Čím je u nás možnost zavedení systému kontrol ulovené podložena legislativně?

Jak jsem již uvedl, celá problematika je opřena o zákon o myslivosti, konkrétně o § 33 odst. 2, který obsahuje pasáž o možnosti zmocnění MZe k zavedení systému kontrol. Je však nutné si uvědomit, že proto, aby byl celý systém životaschopný, je potřeba zakotvit určité pravomoce a umožnit ukládat jisté povinnosti. Nejen orgánům státní správy, tedy okresním úřadům, ale rovněž uživatelům honiteb. To je spojeno s určitými právy a povinnostmi, a tyto záležitosti lze ukládat pouze zákonem. To znamená, že příslušné znění § 33 by mělo do budoucna doznat určitých změn, mělo dojít k jeho rozšíření.

Jak bude probíhat odzkušování projektu?

Každý systém, než se zavede celoplošně, je potřeba odzkoušet a odstranit "dětské nemoci". V našem případě jde o ověření kvality různých typů plomb, zjištění vlastností a požadavků na kvalitu papíru, který budeme používat k výrobě lístků o původu zvěře, jaké údaje o ulovené zvěři je potřeba zjišťovat tak, aby systém byl účinný. Na druhou stranu chceme věnovat pozornost odzkoušení i ve smyslu toho, abychom zbytečně nezatěžovali uživatele honiteb, kteří budou se systémem přicházet do styku. Celý systém budeme letos zkoušet ve dvou okresech - Rakovníku a Chomutově. To jsou okresy, které splňují určitou naši představu o druzích zvěře, které bychom potřebovali kontrolovat, a to z hlediska druhového spektra i množství. Nechceme kontrolovat veškerou lovenou zvěř, ale pouze ty druhy, které jsou předmětem většiny neoprávněných zásahů do výkonu práva myslivosti. Jde tak pouze o zvěř spárkatou: jelení (jelen evropský a sika), daňčí, mufloní, srnčí, černou, ale rovněž o zvěř kamzičí, kozu bezoárovou nebo jelence viržinského. Původně jsme uvažovali o tom, že pro každý druh zvěře by byl jiný typ nebo jiná barva plomby a jiné značení. Po různých diskusích jsme se rozhodli pro jednotný typ i barvu plomb, pouze kód každé plomby bude specifický.

Systém bude odzkoušen v celém rozsahu, to znamená nejen praktické umísťování plomb a následná kontrola, ale i záležitosti jejich výroby, distribuce, přebírání ze strany orgánů státní správy a jejich přerozdělování jednotlivým uživatelům honiteb. Měla by být vyřešena rovněž administrativa, která je s tím spojena, včetně objednávek a ověření podmínky, že se plomby neobjeví nikde v obchodní síti. Jejich výrobce nám garantuje, že je nebude dodávat nikomu jinému, pouze MZe.

Na kterou část těla uloveného kusu zvěře se plomba umísťuje?

Letos budeme zkoušet dvě základní místa. První alternativou jsou zadní běhy, kdy lovec umístí plombu na jeden ze zadních běhů mezi achillovu šlachu a holenní kost. Na tomto místě lovec prořízne nožem menší otvor, protáhne jím plombu, zavěsí na ni lístek o původu zvěře a plombu zaklapne. Druhou alternativou pro případ, že by došlo např. k roztříštění běhu, je umístění plomby s lístkem za první žebra hrudního koše.

Které údaje bude lovec vyplňovat na lístek o původu zvěře?

Lístek o původu zvěře obsahuje údaje o datu ulovení, údaje o uživateli honitby, kdo a kde zvěřinu vykoupil, počítá se i s prostorem pro veterinární údaje, např. záznamy Státní veterinární správy ČR.

Každý lístek se skládá ze dvou částí. Po vyplnění a zavěšení na ulovenou zvěř dojde k odtržení jeho spodní části, do které se vyplňují údaje o lovu zvěře. Tato část lístku - v podstatě hlášenka o lovu - by měla být lovcem předána uživateli honitby, který by měl jednou za určitě období, např. měsíčně, tyto hlášenky předat dále příslušnému okresnímu úřadu. Orgán státní správy tak bude mít zpětnou vazbu a informace o tom, jak se loví a jak se plní plán chovu a lovu v průběhu sezóny. Horní část lístku zůstane připevněna na kusu zvěře, aby se dal sledovat a dokladovat další pohyb zvěře ke zpracovateli.

Jak bude zajištěna následná kontrola označené zvěře?

V prvé fázi odzkušování chceme provádět pravidelné namátkové kontroly. Jsme domluveni s příslušnými okresními úřady, že si nejprve ověříme, jak probíhalo předávání plomb. V terénu poté chceme navštívit řadu míst, kde se vykupuje a soustřeďuje zvěřina, a zde ověřovat, zda se plomby opravdu používají a jaká je jejich kvalita. Většinou jsou to zařízení, ve kterých teplota dosahuje až -18 °C, přičemž zkoušené plomby jsou testovány do teplot -55 °C, takže by měly vydržet i extrémní podmínky. Nedílnou částí jsou již zmíněné lístky o původu zvěře. U nich chceme odzkoušet a zkontrolovat různé materiály použité na jejich výrobu. Prototypy, které budeme odzkušovat, jsou vyrobené jednak z obyčejného kartonového papíru, ale i z papíru zpevněného umělými vlákny, což je důležitá vlastnost proti roztržení. Použitý papír musí plnit základní funkci - na lístek se musí nechat snadno zaznamenat údaje, které vlivem klimatických podmínek, např. deště a sněhu, nepůjdou snadno odstranit. Bude se zkoušet použití prostého vyplňování rukou lovce, opatřování razítkem či další typy záznamů, které musí mít určitou "životnost". Zkoušíme tak např. prosté mechanické označení některých údajů, např. data ulovení, druhu zvěře atd., perforací příslušných políček na lístku. Další systém spočívá ve využití stírací vrstvy podobné té, která se používá na stíracích losech. V tomto případě lovec nemusí mít s sebou žádné psací pomůcky, k označení mu stačí lovecký nůž nebo vystřelený náboj, kterým vyškrábe příslušné políčko na lístku a označí tak datum ulovení a druh ulovené zvěře. Proti samovolnému poškození, např. proti poškrábání větvemi, je pod vrstvou každého políčka bod, který je nutné při značení vyškrábat celý. Lze tak jednoznačně rozlišit, jestli jde o náhodný oděr či záměrné vyškrábání. Zkoušíme skutečně různé způsoby a hledáme optimum mezi cenou materiálu a jeho životností.

Když jste narazil na cenu materiálů, nabízí se otázka, kdo bude celý projekt platit?

První fázi, tedy odzkoušení, hradí MZe. Jinak se předpokládá, že celý systém ponese na svých bedrech stát - to znamená okresní úřady.

Počítáte při odzkušování systému se zapojením dalších kontrolních mechanismů např. se spoluprací s Policií ČR?

Ano. Na úvodní jednání, která jsme vedli na okresních úřadech, jsme přizvali všechny velké subjekty dotčené připravovanou akcí - státní podniky Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky, Pozemkový fond, příslušné městské lesy, zástupce Českomoravské myslivecké jednoty z ústředí i z okresních spolků. Informovali jsme a přizvali jsme i okresní ředitelství Policie ČR a chceme spolupracovat i s Českou obchodní inspekcí.

Jak bude vlastně vypadat praxe z pohledu uživatele honitby, resp. mysliveckého hospodáře, který za honitbu zodpovídá?

Okresní úřad v období schvalování plánu chovu a lovu bude vědět o tom, kolik zvěře bude v příslušném roce každý uživatel honitby lovit. S nabytím právní moci rozhodnutí o schválení plánu chovu a lovu předá OkÚ současně přímo uživateli honitby i příslušný počet plomb, protože subjektem práva ve vztahu k mysliveckému hospodaření je uživatel honitby. Je pak jeho vnitřní záležitostí, jakým způsobem přerozdělí plomby mezi jednotlivé lovce. Základním předpokladem je fakt, že ten kdo bude lovit zvěř, kromě loveckého lístku a povolenky k lovu bude mít s sebou plombu a lístek o původu zvěře. Okamžitě po ulovení zvěře před jakoukoliv další manipulací je lovec povinný umístit plombu na zvěř. To je podle mého názoru nejdůležitější moment celého systému. Pak teprve je možné s uloveným kusem dále manipulovat - provést vývrh, transport honitbou, převoz autem atd.

Co se stane v případě, že je v honitbě naplánován k lovu menší počet kusů zvěře, než je počet lovců např. členů MS. Pokud by jich chtělo jít více na lov, ne na každého plomba vyjde. Pamatuje i na tuto variantu?

Uživatel honitby obdrží pro plánované množství lovené zvěře určitý počet plomb. Podle průběhu lovecké sezóny lze příslušné množství plomb využívat pro určitý počet lovců. Máte pravdu, že může dojít k tomu, že např. v závěru lovecké sezóny je potřeba splnit plán lovu a do honitby chodí více lovců, než je počet zbývajících plomb. Letos by se měly i tyto situace odzkoušet. Počítáme s tím, že se nebude dávat přesný počet plomb na počet zvěře schválený plánem chovu a lovu, ale bude se poskytovat navíc určitá rezerva, přibližně o 20 % plomb navíc. Plomby budou předávány protokolárně, a to ve směru okresní úřad - uživatel honitby i zpětně. Každá plomba má nezaměnitelné označení, tzn. vyražený číselný kód okresu a následnou číselnou řadu. Nemůže tak dojít k tomu, že by se vydalo více plomb se stejným číselným kódem. Jakýkoliv kus ulovené zvěře tak bude moci být zpětně identifikován podle toho, kterému uživateli honitby byla přidělena konkrétní plomba.

Uvedl jste, že se v případě úspěšného odzkoušení zavede systém celoplošně. Máte již nějakou představu, kdy by to mohlo být?

Doufáme, že to bude v nejbližším možném termínu. Chtěli bychom systém zavést již příští rok, ovšem výsledky odzkoušení mohou být diskutabilní, např. z hlediska kvality materiálu nebo jiných problémů, pro které by bylo obtížné udržovat systém při životě. Nechceme však nijak otálet a předpokládáme, že letos se systém odzkouší ve dvou okresech a v příštím roce by mohla být zkoušena minimálně větší série. Pokud letos nezjistíme větší závady, je možné, že se projekt spustí celorepublikově již od příštího roku.

Děkuji za rozhovor

Ing. David Vaca


Zdroj: Svět myslivosti, 26. 6. 2000





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 13:41