Zemědělské dotace v ČR prudce poklesly počátkem 90.let

Zemědělské dotace v ČR prudce poklesly počátkem 90. let

Státní dotace, které v posledních letech směřují do zemědělství, pokládá řada zemědělců za nedostatečné a vedle špatně fungujícího trhu se zemědělskými plodinami v nich vidí jednu z příčin problémů českého agrárního sektoru. Letos navíc zemědělcům zkomplikovala situaci jarní sucha, v jejichž důsledku žádá ministr Jan Fencl vládu, aby jeho resortu poskytla 7,2 miliardy korun na náhradu škod. Podpora konkurenceschopnosti zemědělské produkce si podle Fencla žádá výrazně vyšší zdroje. Podle Hospodářských novin Fencl před časem uvedl, že v porovnání se zemědělstvím EU podává české zemědělství relativně slušné výkony, zejména pokud se uváží rozdíl v míře podpory státu. EU podporuje zemědělce na každý hektar půdy sumou 526 USD, zatímco ČR částkou 77 USD, tedy 7,5krát nižší. V roce 1990, kdy ještě "dobíhal" dřívější systém, dosahovaly dotace ze státního rozpočtu 24,4 miliardy korun, o rok později jejich objem prudce klesl na 6,9 miliardy. Po radikálním snížení úrovně subvencování zemědělství činila státní podpora ročně zhruba pět až deset miliard korun. Loni dotace dosáhly více než11 miliard korun, nejvíce od roku 1991. Dotační politika byla začátkem 90. let zaměřená především na podporu restrukturalizace výroby a privatizace majetku. Dotační pravidla se postupně upravovala - zatímco například v roce 1992 bylo možné dotace poskytovat na 39 různých účelů, v následujícím roce již jen na 11. Dotace byly poskytovány ve třech formách: jako splátky úvěrů, splátky úroků z poskytnutých úvěrů a návratná finanční výpomoc. V roce 1994 ministerstvo zemědělství dotační tituly dále zredukovalo a zaměřilo je především na útlumový program (zalesňování, zatravňování) a na zlepšování genetického potencionálu hospodářských zvířat a plodin. V následujícím roce se struktura pravidel pro přidělování dotací zhruba ustálila, ale nepodařilo se dosáhnout toho, aby prošla parlamentem. V roce 1997 byla přijata novela zemědělského zákona - dotace od té doby musí projít sněmovnou. V uplynulých letech podstatný díl zemědělských dotací směřoval mimo jiné na přímou podporu zemědělců, některé investiční akce v lesním a vodním hospodářství a na údržbu krajiny v horských a podhorských oblastech. Významnou úlohu při přidělování agrárních dotací hraje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který poskytuje podporu formou dotací k úrokům z bankovních úvěrů a záruk za úvěry. Nově vznikající Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který má nahradit současný Státní fond tržníre gulace v zemědělství, by měl kromě regulace trhu zemědělských komodit zároveň poskytovat zemědělcům finanční podpory ze státního rozpočtu, ale také z peněz obdržených z Evropské unie. V minulých letech se terčem kritiky často stával způsob rozdělování státních dotací. Důvodem byla podle některých kritiků skutečnost, že pravidla pro udělování dotací nebyla zcela jasná a ponechávala značný prostor pro subjektivní rozhodování státních úředníků. Zástupci různých politických stran hovořili o tom, že někdejší šéf lidovců a ministr zemědělství Josef Lux používal dotace jako "politickou zbraň". Také členové zemědělského výboru Poslanecké sněmovny v minulém volebním období několikrát vyjádřili pochybnosti, zda dotace byly rozdělovány za zcela rovných podmínek. Vstup ČR do EU by podle komentáře týdeníku Respekt mohl českým zemědělcům přinést více než dvakrát vyšší dotace. Letošní rozpočet ministerstva zemědělství činí necelých 16,6 miliard, po vstupu do EU by mohli čeští zemědělci získávat z Bruselu jen na takzvaných přímých dotacích 40 miliard ročně, uvedl list. EU však údajně chce přímé dotace dopřát nováčkům až za několik let po vstupu, proti čemuž vyjednavači kandidátských zemí protestují a žádají rovné podmínky od první chvíle po vstupu. Druhá polovina zemědělských dotací EU, na které mají mít nováčkové nárok okamžitě, souvisí s objemy výroby, které jsou pro potřeby subvencování obvykle omezeny pevnými kvótami. Zemědělská politika je nejnákladnějším programem Evropské unie (EU), který stojí více než 40 miliard eur ročně, což představuje asi polovinu rozpočtu unie. Zrušení řady podpor včele s vývozními subvencemi, které poškozují chudé země a státy závislé na zemědělském exportu, požadují po EU Spojené státy a další země světa.