Kombinace zaostávání a práva EU by mohla kandidáty zachránit

BRUSEL 6. července (zpravodaj ČTK) - Ačkoli mnohé země, jež se ucházejí o vstup do EU, s sebou přinášejí velmi těžké dědictví v podobě znečištění životního prostředí, mají tyto státy vesměs také rozsáhlé oblasti zachované přírody a velkou rozmanitostí živočišných druhů. K záchraně přírody výrazně přispěl pokles jejich hospodářské aktivity začátkem 90. let, konstatuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Ve zprávě Životní prostředí v Evropské unii na prahu 21. století k desítce přidružených zemí střední a východní Evropy obecně píše, že tuto relativní výhodu by nyní bylo velmi snadné ztratit usilovnou snahou o zvyšování hospodářských ukazatelů s cílem zajistit si co nejrychleji vstupenku do EU. Regulátorem bezuzdného úsilí by se měla stát evropská legislativa životního prostředí, kterou budoucí členové postupně přejímají.

"Výzva spočívá v tom, aby se v případě těchto zemí neopakovala desetiletí lhostejnosti vůči životnímu prostředí, jaké zažila západní Evropa, než v 70. letech sama spustila program intenzívních nápravných opatření," píše se ve studii.

Přistupování k EU vyvolá podle EEA v kandidátských zemích různé důsledky - poroste množství obecního odpadu, zvýší se znečištění vzduchu zplodinami z motorů, znásobí se dopravní zácpy.

Na druhé straně poklesne spotřeba energie v průmyslu, a to až o 35 procent do roku 2010. Bude pokračovat tendence ke snižování emisí oxidů síry a uhlíku - podíl ekosystémů zasažených kyselými dešti by měl klesnout ze 44 procent v roce 1990 na šest procent o 20 let později, což bude přínosné i pro sousedící země EU.

EEA nabádá, aby kandidáti členství dbali na modernizaci svých hustých železničních sítí, nedopustili jejich rušení a nevydali se jednoznačně cestou silniční dopravy. "Mají základ pro vývoj účinného dopravního systému, který by z hlediska životního prostředí mohl mít trvalý efekt."

V zemědělství EEA těší nové zvyšování výnosů navzdory poklesu používání hnojiv a pesticidů. Varuje před důsledky překotných změn ve vlastnictví půdy, jež vedou nejednou k zanedbávání ekologických imperativů. Přidružené země by měly co nejrychleji převzít programy existující v rámci společné zemědělské politiky EU, které podporují ekologický přístup k půdě, krajinotvorbu a ekologickou turistiku.

Až kandidáti zavedou plně direktivu EU o čištění odpadních vod, sníží o třetinu zamoření vodních toků, což by mělo vést k poklesu fosforu a dusičnanů v Baltském a Černém moři o 15-30 procent. Budou ovšem postaveni před problém, jak naložit s bahnem z čističek. Jen jejich výstavba bude podle odhadů stát devět miliard eur (333 miliard korun), a to bez kanalizace.

EEA očekává v přidružených zemích také pokles emisí olova, mědi, rtuti, kadmia, ačkoli bude do jisté míry vyvažován nárůstem silniční dopravy. Jak se budou hromadit odpady z domácností, vzroste tlak na jejich spalování, jež je zase zdrojem znečišťování ovzduší.

Agentura si je vědoma obrovských nákladů, které si plné sladění legislativy a praxe vyžádá, považuje však tento proces za výhodný pro celý kontinent a zvládnutelný. "Zavádění předpisů a politik EU bude pro kandidátské země prospěšné. Bude pro ně zároveň lacinější než kdysi pro dnešní členské státy, protože budou postupovat už prochozenými cestami."

Karel Barták mž