Výnosnost chmelnic poklesla v loňském roce asi o 25 procent

Výnosnost chmelnic poklesla v lonském roce asi o 25 procent

ŽATEC 9.brezna (CTK) - Výnosnost tuzemských chmelnic poklesla v roce 1998 v mezirocním srovnání asi o 25 procent. Na vine bylo snížení plochy, na které se chmel pestuje, a také sucho, jenž loni silne poznamenalo zemedelskou výrobu. CTK to rekl predseda Sdružení obchodníku chmelem František Chvalovský.

Z údaju ústredního kontrolního a zkušebního ústavu zemedelství vyplývá, že pestitelé sklidili v predminulém roce 7412 tun chmele pri výnosu 0,99 tuny z hektaru chmelnic na celkové ploše 7466 hektaru. V roce 1998 to bylo jen 4930 tun sklizeného chmele. Výnos cinil 0,87 tuny z hektaru, celková skliznová plocha byla 5657 hektaru.

První polovina roku 1998 byla v ceském chmelarství podle Chvalovského poznamenána zásobami z let 1996 a 1997. S pomocí Státního fondu tržní regulace se nicméne nakonec podarilo ruznými nákupy do poloviny roku 1998 zásoby chmele zlikvidovat.

"Tím se relativne uvolnily ruce a otevrely dvere pro další obchodování s chmelem. Na druhou stranu to - at už ruzným zpusobem - poškodilo pestitelské závody, protože ceny byly minimální," uvedl Chvalovský.

Druhou polovinu roku 1998 ovlivnilo snížení plochy pro pestování chmele a sucho. Nejvíce postiženo bylo Žatecko, ale i další chmelarské oblasti vcetne Moravy.

"Po bezezbytkovém vykoupení lonské sklizne se pestitelé chmele dostali do velmi vážných financních obtíží, které jsou znát ješte dnes. Není totiž vytvoren prakticky žádný prostor pro podnikání v roce 1999," vyjádril Chvalovský obavy z dalšího vývoje.

Zatímco financní náklady na výrobu chmele z hektaru predstavují 120 tisíc korun, ceny chmele nejsou na takové úrovni, aby podniky mohly vytváret alespon malou míru zisku. "Prakticky hospodarí s nulou, což je velmi složité pro zabezpecování predevším investicního rozvoje," konstatoval Chvalovský.

Jan Foukal nol