Zahraniční trhy agrár.komodit: Jatečná zvířata a maso 18.1.1999

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316,317

Zahraniční trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSČ 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Řada: Jatečná zvířata a maso

Redakční uzávěrka: 18. 1. 1999

1. Maso všeobecně

1.1 Svět

1.1.1 Čínská živočišná výroba je nadhodnocována

Podle údajů amerického ministerstva zemědělství předložil Státní statistický úřad Číny korigované údaje za roky 1996 a 1997 z nichž vyplývá, že stavy hospodářských zvířat a produkce masa v Číně byly nižší, než se dosud udávalo. Předběžné informace za rok 1998 udávají, že se čínská produkce masa v prvním pololetí roku 1998 zvýšila o 9 %.

Tab. 1: Porovnání odhadů čínské živočišné výroby (1996 a 1997)

Údaje ministerstva Odhady Státního Rozdíl v %

zemědělství USA statistického úřadu

z března 1998 Číny 1)

1996 1997 1996 1997 1996 1997

Stavy v 1 000 ks

Skot 132 058 140 010 110 318 116 847 - 16,5 -16,5

Prasata 441 692 457 130 362 836 388 965 - 17,9 - 14,9

Ovce a kozy 276 857 242 000 237 283 255 560 - 14,3 + 5,6

Produkce, v 1 000 t

Maso celkem 58 467 62 000 45 954 51 521 - 21,4 - 16,9

Hovězí maso 4 946 5 400 3 557 4 150 - 28,1 - 23,1

Vepřové maso 4 375 42 500 31 580 34 643 - 21,8 - 18,5

Skopové maso 2 400 2 600 1 810 2 102 - 24,6 - 19,2

Drůbeží maso 2) 10 746 11 500 8 701 10 308 - 19,0 - 10,4

1) Korigované odhady chovu zvířat Státního statistického úřadu Číny ze Statistické ročenky 1998, 2) vypočítáno jako zbytek z masa celkem

Pramen: Agra-Europe, 39, 1998, č. 52, s. MM 1

Americké ministerstvo zemědělství uvádí dvě příčiny vyšších odhadů:

a) Duplicity při sčítání stavů zvířat, které nejsou při odhadu produkce masa v některých oblastech korigovány,

b) odpovědní pracovníci mají tendenci ke zvyšování údajů, neboť ty jsou brány za základ při hodnocení práce komunálních a regionálních orgánů. Tato tendence existuje i u centrálních orgánů. Prakticky jediná možnost kontroly existuje pouze na lokální úrovni a odpovědní pracovníci na vyšších úrovních nemají zájem uvádět horší výsledky.(1)

1) Agra-Europe,39,1998,č.52,s.MM1

1.1.2 Úpravy švýcarské zemědělské politiky

Schválením 37 prováděcích nařízení k novému švýcarskému zákonu o zemědělství získala švýcarská "Agenda 2002" svoji konečnou podobu. Nová ustanovení vstoupila v platnost 1. 1. 1999, pouze u mléka začnou platit od 1. května 1999. Návrh předložený švýcarskému parlamentu předpokládá pro roky 2000 až 2003 finanční rámec v celkové výši 14 mld. CHF (302,512 mld. Kč). Těmito úpravami získá švýcarské zemědělství jasné rámcové podmínky na sociálně únosné bázi, které budou jak "ekologičtější" tak také "konkurenceschopnější". S výjimkou chlebového obilí mají být konsekventně odstraněny dřívější cenové a odbytové garancie a naproti tomu má být poskytnuto producentům více přímých podpor, které jsou ovšem vázány na splnění závazků v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat. Vnější ochrana domácího trhu zemědělských výrobků bude však v souladu mezinárodními závazky Švýcarska zachována jako centrální podpůrný instrument. Podle sdělení švýcarské Spolkové rady jsou nová ustanovení z hlediska agrárního práva plně kompatibilní s úpravami zemědělské politiky EU.

Podle mínění příslušných švýcarských orgánů je již tržní řád pro jatečná zvířata a maso relativně liberalizovaný. Bylo upraveno rozdělování dovozního kontingentu, tak aby odpovídal více tržním podmínkám. Celně zvýhodněný kontingent na dovoz masa, o nějž mohou švýcarské jatky požádat, bude vyměřován podle počtu zvířat z domácích chovů , která tento podnik porazil. Směrné ceny masa jsou dnem 1. 1. 1999 zrušeny. Ke stabilizaci trhu mohou být případ od případu vyhlášena opatření na odlehčení trhu, nebo přijata dobrovolná opatření k uskladňování masa. Úloha nezávislého zařazování porážených zvířat do odstupňovaných tříd kvality bude přenesena na jednu či více privátních organizací, které obdrží od státu odpovídající zakázku. Náklady spojené s tržním řádem na maso budou od roku 1999 kryty z velké části švýcarským " masným fondem", který má obdržet účelové podíly z cel.(2)

2) Agra-Europe, 39,1998, č.52,s. LB3

1.2. Evropská unie

1.2.1 Ceny zemědělských výrobců ZSVE se přizpůsobují úrovni EU

Ceny zemědělských výrobců (CZV) se v kandidátských zemích značně zvýšily a dokonce jsou částečně vyšší než v EU. Poukázal na to Svaz německých rolníků (DBV). Podle něj je jisté, že se kandidátské ZSVE budou dále přizpůsobovat tržním a cenovým poměrům v EU. Podle názoru DBV je to však v rozporu s několikrát vyjádřeným názorem EK, že se ceny stanovené tržními řády EU budou muset s ohledem na rozšíření EU snížit.

V oblasti zpracovatelského sektoru živočišných výrobků je podle uvedeného svazu nutno vyzvednout především ceny vepřového a drůbežího masa. Téměř ve všech ZSVE bylo u vepřového masa dosaženo 80% úrovně EU. Slovinští a rumunští výrobci obdrželi v roce 1997 se svými 113 % resp. 111 % dokonce podstatně více, než jejich kolegové v EU. Zemědělci v Estonsku a Lotyšsku jsou na tom ve srovnání s EU lépe u drůbeže, neboť jejich CZV v roce 1997 odpovídaly 121 %, resp. 124 % cenové hladiny EU. Velké cenové diference jsou u hovězího masa, kde producenti ZSVE docilují pouze 35 - 99 % srovnatelné hodnoty s EU(3)

3) Agra-Europe, 40,1999,č.1, s. EN 7

Tab. 2: Ceny zemědělských výrobců živočišných produktů v deseti kandidátských ZSVE

(1997; v ECU/ t, resp. v % úrovně EU)

Hovězí maso Vepřové maso Drůbež

ECU / t % úrovně EU ECU / t % úrovně EU ECU / t % úrovně EU

Bulharsko 1 680 63 1 354 81 1 276 99

Estonsko 1 145 43 1 605 96 1 561 121

Lotyšsko 942 35 1 444 86 1 605 124

Litva 1 145 43 1 304 48 735 57

Polsko 1 447 54 1 242 74 1 215 94

Rumunsko . . 1 850 111 1 155 90

Slovensko 1 843 69 1 323 79 751 58

Slovinsko 2 643 99 1 883 113 1 206 94

ČR 1 884 71 1 393 83 996 77

Maďarsko 1 427 54 1 383 83 1 042 81

EU (15) 2 662 . 1 672 . 1 290 .

Pramen: Agra - Europe, 40, 1999, č. 1, s. EN 8

1.2.2 Některá stanoviska německého družstevního svazu Reiffeisen

Celkový obrat 4 500 družstev Reiffeisen (DRV) v SRN dosáhl v roce 1998 zhruba

76,5 mld. DEM a zřejmě nedosáhne úrovně z roku 1997, kdy činil 77,8 mld. DEM. Vyplývá to z rozdílného vývoje jednotlivých oborů činnosti této organizace. Nepříznivá hospodářská situace je nadále u zpracovatelů masa

Vzhledem k postavení tohoto družstevního svazu v německém zemědělství, pokládáme za účelné citovat některá stanoviska DRV vztahující se k rámcovým politickým podmínkám a k sektoru masa:

Rámcové politické podmínky

"Agenda 2000 určovala v uplynulých měsících agrárně politické dění a bude i v roce 1999 způsobovat napětí. Z hlediska DRV nenabízí Agenda nosný koncept ke zlepšení konkurenčního postavení evropského zemědělství na světových trzích.

Rozšíření EU otevírá pro zemědělství velké možnosti, obsahuje však i rizika, a vyžaduje enormní finanční ohleduplnost. Zatímco se politické podmínky v kandidátských zemích pomalu stabilizují, jsou rámcové právní podmínky pro investice a obchodní vztahy většinou ještě velmi neúplné a nejisté. Delší přechodná období k integraci kandidátských zemí jsou nutností. Zdá se, že se tento názor prosazuje na politické úrovni i v Bruselu.

Německá družstevní organizace se intenzívně podílí na vypracovávání zákonů o družstevnictví v různých východoevropských zemích. Mimo to poskytuje i projektové poradenství.

Vzrůstající působení globalizace a internacionalizace agrárního obchodu pocítilo v minulých měsících velmi citlivě zemědělství a celý agrární sektor. Například ruská krize mohla mít pro sektor masa celkově horší důsledky než krize BSE. Ještě v roce 1997 odebralo Rusko u hovězího masa 41 % exportu EU a 32 % u vepřového masa, stejně jako cca 1/3 mléčných produktů, zejména másla a sýrů.

Nové kolo jednání WTO, které začne koncem roku 1999, začíná mít svůj vliv. DRV odmítá další jednostranné ústupky EU. Dodatečné restrikce by se projevily fatálními důsledky. Evropské agrární hospodářství, především agrární obchod, bylo výsledky posledního WTO (GATT) kola a agrární reformou 1992 mimořádně postiženo. Muselo se vyrovnat s nižšími příjmy z obratu, především s klesající produkcí a jí vyvolaným nižším vytížením výrobních kapacit. Vzniklá ztráta výnosů byla překonána vlastními hospodářskými silami."

Masné hospodářství

"Zatímco se ve Velké Británii snižují případy BSE a trhy hovězího masa vykazují první známky stabilní tendence, vedou následky BSE ke gigantickému byrokratismu. V jatečných podnicích rychle rostou náklady na etiketování hovězího masa, které ovšem nejsou promítány do vyšších prodejních cen. DRV pokládá za potřebné, aby bylo povinné etiketování od 1. ledna 2000 ještě jednou na základě získaných zkušeností promyšleno. Povinnému etiketování by mělo být zabráněno.

Podstatně zvýšená nabídka vedla v roce 1998 k dramatickému poklesu cen jatečných prasat. Postupné zpevnění cen je možno očekávat teprve tehdy, až bude celkově omezena produkce prasat. Náznaky takové situace jsou již v těchto týdnech projevují(4)

DRV očekává konec krize na trhu vepřového masa v roce 1999. Do konce uvedeného roku by měly ceny dosáhnout opět úrovně z prvního čtvrtletí 1998. Je stále třeba apelovat na chovatele prasat, aby svá rozhodnutí orientovali na dlouhodobé dosahování průměrných příjmů.

Hospodářská situace je pro všechny zpracovatele, včetně družstevních, těžká. Především v oblasti hovězího masa je nutno redukovat porážkové kapacity. Pokračující úvahy o vytvoření kartelu proti strukturální krizi byly iniciovány DRV a probíhají pod jeho vedením.

V závěrech stanoviska k Agendě 2000 klade družstevní sektor masa velký důraz na její transparentní úpravu. Zrušení intervencí DRV vysloveně vítá. Mělo by však přitom být zajištěno, aby důsledky tohoto kroku, které se m.j. projeví snížením cen, byly stejné v extensivních i intenzivních chovech. Mělo by být uděláno vše pro to, aby extenzívní formy chovu nebyly jednostranně podporovány poskytováním prémií za zvířata. To by v SRN, v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, vedlo k nadprůměrné likvidaci stavů."(5)

4) Vzhledem k tomu, že citovaný článek byl uveřejněn 4.1.1999 lze předpokládat, že uvedený časový údaj "v minulých týdnech" se vztahuje na poslední listopadové a první prosincové týdny roku 1998

5) Agra-Europe, 40, 1999, č. 1, s. LB 1

1.3. Země střední a východní Evropy

1.3 1 Finanční krize ovlivňuje ruské dovozy agrárních výrobků

Ruská finanční krize zřetelně ovlivnila v období leden až září 1998 bilanci zahraničního obchodu Ruska. Podle údajů Státního výboru pro statistiku (Goskomstat), které byly zveřejněny koncem roku 1998, klesly dovozy drůbežího masa v porovnání se stejným obdobím roku 1997 o 10,3 % na 735 000 t. Tento propad nastal praktický v měsících červen až září 1998, nebot˘ ještě v 1. pololetí roku 1998 se dovozy zvýšily o 12,5 %. Jejich vývoj za uvedené období je patrný z následující tabulky:

Tab. 3: Ruské dovozy masa ( leden až září 1998 v mil. USD a v 1000 t)

Hodnota Množství

mil. USD v 1 000 t 1998:97 v %

Maso, bez drůbeže 986,0 626,6 - 11,4

Drůbeží maso 517,0 735,0 - 10,3

Ryby 137,7 287,1 - 12,1

Masné konzervy 100,0 60,3 - 38,6

Pramen: Agra-Europe, 39, 1998, č. 52, s. MM 3

1.3.2 Nové profesní svazy v ruském potravinářství

V ruském potravinářském průmyslu vznikly 2 nové profesní organizace: masného průmyslu a producentů rostlinných olejů a tuků.

Do čela svazu sdružujícího masný sektor byl zvolen rektor Státní university pro užité biotechnologie Rogov. Tato organizace, vzniklá z iniciativy Obchodní a průmyslové komory, řady podniků a odborných zařízení, hodlá pomáhat vládě při zajišťování zásobování země potravinami, při vytváření efektivně fungujícího agrárního sektoru a při optimalizaci struktur spotřeby . Podle Rogova patří k nejdůležitějším cílům sdružení omezení dovozů a podpora domácích producentů masa. K realizaci těchto cílů má rovněž přispět měsíční vydávání situačních zpráv z domácího i zahraničních trhů. Organizace již zahrnuje 262 členských podniků z řad masného průmyslu a 72 ze správních oblastí země (6)

6) Agra-Europe, 39,,1998, 49, s. KM 7

2. Jatečný skot, hovězí maso

2.1 Evropská unie

2.1.1 Intervenční zásoby hovězího masa v EU se snižují jen pomalu

Intervenční zásoby hovězího masa v EU klesají velmi pomalu. Koncem září 1998 dosahovaly výše cca 450 000 t v hmotnosti masa. Přepočteno na jatečnou hmotnost to odpovídalo téměř 527 000 t, což je o necelých 100 000 t méně než září 1997. Odbourávání zásob je nutno v příštích měsících zrychlit, neboť trvanlivost mraženého masa je omezená. Vzhledem k těžkostem při exportu do Ruska a dalších třetích zemí bude zřejmě část tohoto masa negativně působit na vnitřním trhu společenství a přispěje k dalšímu tlaku na ceny.

Zásoby hovězího masa v EU poklesly na přelomu roku 1995/96 na minimální výši

8 000 t. V důsledku BSE krize byla EU nucena stáhnout z trhu větší množství hovězího masa, aby zamezila totálnímu zhroucení cen jatečného skotu. Do konce září 1997 znovu vystoupily intervenční zásoby v rámci EU na 620 000 t. Od té doby jsou prodeje tohoto masa vyšší než jeho nákupy, a zásoby se pozvolna snižují. Koncem září 1998 byly největší zásoby v SRN. Téměř 154 000 t v hmotnosti masa. Ke stejnému datu bylo na intervenčních skladech ve V. Británii 90 000 t, ve Francii téměř 77 000 t, v Irsku 65 000 t, ve Španělsku 31 000 t, v Itálii

16 500 t a v Rakousku 10 500 t(7)

7) Agarmarkt, 35, 1998, č. 196, s. 4

2.1.2 Cenová situace v EU

Kotace jatečného skotu na reprezentativních trzích EU v týdnu do 31. 12. 1998 byly příznivé. Ceny v průměru zemí EU stouply sezónně o 0,326 ECU na 128,313 ECU/100 kg ž. hm. Největší nárůst ve výši 4 % byl zaznamenán v Rakousku, ve Francii, Nizozemí a Španělsku byl nárůst pouze lehký. Pokles byl hlášen z Itálie, Finska a Řecka.

Tab. 4: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 25. 12. do 31. 12. 1998; v ECU/100 kg ž. hm.)

Skot Telata 2)

26.12.- 18.12- 25.12.- 26.12.- 18.12- 25.12.-

31.12. 97 24.12. 98 31.12. 98 31.12. 97 24.12. 98 31.12. 98

Belgie 3) 124,560 119,845 119,845 474,200 516,465 516,465

Dánsko 117,967 112,967 112,967 . . .

Německo 134,134 127,009 127,009 212,156 222,669 222,669

Řecko 170,199 163,726 163,712 . . .

Španělsko 153,925 143,038 143,148 234,441 251,479 251,978

Finsko 127,992 131,820 131,555 . . .

Francie 147,469 143,797 144,647 228,912 213,077 211,238

Irsko 109,676 93,681 93,681 218,316 148,929 148,929

Itálie 150,494 144,351 144,175 225,194 243,980 243,980

Lucembursko 141,740 135,105 135,105 . . .

Nizozemsko 120,111 106,013 106,586 197,180 203,159 203,271

Rakousko 139,082 126,657 131,924 . . .

Portugalsko 149,061 145,853 145,853 . . .

Švédsko 124,867 108,437 108,437 . . .

V. Británie 123,185 115,883 115,883 142,015 151,026 151,026

Tržní cena EU 135,287 127,987 128,313 209,139 206,637 206,147

Orientač. cena 4) 238,390 238,390 238,390 . . .

Tržní cena v % 56,75 53,69 53,82

orientační ceny

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v ECU za 100 kg j.h., 4) Viz seznam zkratek, zkratka OC

Pramen: Agra-Europe, 40, 1999, č. 2, s. KM 15

3. Jatečná prasata, vepřové maso

3.1 USA

3.1.1 Představitelé USA slibují pomoc americkým chovatelům prasat

Viceprezident USA Al Gore a ministr zemědělství USA Glickman oznámili poskytnutí podpůrných opatření pro farmáře trpící mimořádně nízkými cenami prasat. Přes velmi vysokou nabídku prasat a nízké příjmy amerických chovatelů těchto zvířat, počítá USA s dalším nárůstem jejich produkce. Podle ZMP činily stavy prasat v USA počátkem září 1998 cca 62,9 mil. ks, což je o 1,7 mil. ks více (+ 2,8 %) než ve stejném období roku 1997. Produkce vepřového masa v USA by měla v roce 1998 pravděpodobně stoupnout o cca 9 % a v roce 1999 o další 3 %. A to za situace, kdy americká CZV klesla na nejnižší úroveň za posledních 25 let. S ohledem na tuto situaci ujistil ministr zemědělství chovatele, že podle plánu nakoupí stát v rámci programu federální potravinové pomoci vepřové maso v hodnotě 50 mil. USD. Od 1. července 1998 již ministerstvo nakoupilo 23 900 t tohoto masa. Vicepresident zároveň oznámil, že se nákupní program zvýší o dalších 15 mil. USD. K dalším pomocným opatřením patří:

? - zlepšení úvěrových garancií, mj. pro vývoz do Jižní Koreje,

? - program potravinové pomoci Rusku má přinést odlehčení trhu o 50 000 t vepřového masa,

? - apel ministra zemědělství na zpracovatele a obchod, aby své nízké pořizovací ceny promítli do spotřebitelských cen,

? - požadavek skupiny senátorů na prezidenta Clintona, aby proti obchodníkům masem a jeho zpracovatelům vyvolal kartelové řízení, neboť nízké CZV nejsou promítány do spotřebitelských cen a tak místo zvýšení spotřeby cestou nabídky profitují zpracovatelé a obchodníci z vysokých marží.

V současné cenové situaci je pro americké chovatele příznivé, že náklady na obilí a sóju byly v letech 1997 a 1998 rovněž relativně nízké. Tyto náklady představují ve výkrmu stále největší položkou. Mnoho farmářů se zajistilo na komoditních termínových burzách, takže se na cenový propad dívají poněkud z dáli. V současné době se ovšem v USA pohybují ceny za jatečná prasata v přepočtu okolo 0,37 DEM/kg ž. hm. (6,59 Kč), při níž američtí farmáři nemohou rentabilně produkovat. Významný farmářský svaz Farm Bureau odhaduje průměrné produkční náklady na 1,32 DEM/kg ž. hm.(23,52 Kč), takže producenti, kteří za týden prodávají 100 prasat v živé hmotnosti cca 188 kg, tratí okolo 6 700 USD (199 385 Kč).(8)

8) Agra-Europe, 39, 1998, č. 52, s. MM 8

(přepočet 1 USD = 1,6687 DEM; 1 USD = 29,759 Kč; 1 DEM= 17,820 Kč)

Tab. 5: Stavy prasat v USA (září 1994 až 1998 v 1 000 ks)

1994 1995 1996 1997 1998 1998:97 v %

Prasata celkem 62 320 60 540 58 150 61 163 62 900 + 2,8

- chovná prasata 7 415 6 898 6 765 6 944 6 936 - 0,1

- ostatní 54 905 53 642 51 385 54 219 55 964 + 3,2

-- pod 27 kg ž. hm. 20 790 20 235 19 320 20 876 21 210 + 1,6

-- 27 až 54 kg ž. hm. 13 960 13 532 12 780 13 531 13 743 + 1,6

-- 55 až 81 kg ž. hm. 11 170 10 985 10 590 10 835 11 511 + 6,2

-- nad 81 kg ž. hm. 8 985 8 890 8 695 8 976 9 500 + 5,8

Pramen: Agra- Europe, 39, 1998, č. 52, s. MM 8

3.2 Evropská unie

3.2.1 Dojde k obratu trendu na trhu prasat v EU?

Pokles cen prasat v EU se počátkem prosince zastavil. V nejdůležitějších producentských zemích EU došlo dokonce ke zvýšení jejich cen. V Německu a Nizozemí stouply ceny prasat v průběhu 14 dní o cca 0,40 DEM/kg j.hm. Zvýšení se však nepromítlo do spotřebitelských cen a ceny kotlet se v maloobchodě SRN v polovině prosince 1998 pohybovaly v průměru na úrovni DEM 10,35/kg a byly tak dokonce nižší než na počátku prosince. Cena řízků se ve stejné době pohybovala na úrovni 13,85 DEM/kg a byla nepatrně vyšší než na začátku prosince.

Neočekávaný nárůst cen prasat má více příčin. Především byla počátkem prosince nižší nabídka prasat než v předcházejícím období. Současně se zvýšila poptávka po vepřovém mase. Znovu se oživil export do Ruska poté, co EU zvýšilo vývozní subvence. A také subvencované privátní skladování vepřového masa vedlo k znatelnému odčerpání tohoto masa z trhu.

Spotřebitelé mohou nadále počítat s příznivými nákupními možnostmi vepřového masa, neboť ceny prasat nemají v příštím období příliš prostoru ke zvýšení. Porážky prasat sice sezónně počátkem roku klesají, ceny prasat však v lednu budou spíše nižší, přestože nabídka v tomto období opět klesá. Rovněž střednědobě je možno počítat jen s pozvolným vzestupem cen. Nabídka z průběžné produkce bude totiž až do poloviny roku velká. K opravdové změně trendu provázené klesající nabídkou a uspokojivými příjmy producentů by mělo dojít teprve ve druhé polovině roku 1999. Pak by se měla zvýšit i spotřebitelská cena masa.(9)

9) Agrarmarkt, 35, 1998, č. 196 s. 3

3.2.2 Představitelé zemědělců proti direktivním zásahům na trhu prasat

Přes katastrofální cenovou situaci na trhu vepřového masa varují někteří představitelé zemědělců a politici SRN před požadavky na zásahy do trhu vepřového masa. Za nejlepší cestu usměrňování celého problému považují trh. Požadavky zemí EU na nejrůznější prémie (za ukončení činnosti v oblasti produkce prasat, za likvidaci prasnic, za předčasnou komercializaci selat) jakož i na redukci porážkových hmotností by vedly dlouhodobě k poruchám trhu, prohlásil prezident Svazu dolnosaských rolníků. Uvedl, že se po mnoho let osvědčoval téměř volný trh vepřového masa a proto by se mělo u něj zůstat. Přivítal časově omezená opatření EK k odlehčení trhu, neboť se na základě zvýšených exportních subvencí očekává prodej 80 000 t vepřového masa do Ruska.

Ke zlepšení situace má napomoci i plánovaná potravinová pomoc Rusku, která má začít v lednu 1999, v jejímž rámci má být do této země vyvezeno celkem asi 100 000 t vepřového masa z EU. Tato opatření jsou považována za signál, že se ceny vepřového masa začnou postupně zvyšovat, nejdříve však až koncem 1. pololetí 1999 (10)

10) Agra.Europe, 39, 1998, 49, s. KM 5

3.2.3 Ceny prasat a selat se zotavují

Na základě přijatých opatření k odlehčení trhu stouply v SRN ceny prasat a selat v uplynulých týdnech a opět dosáhly výše kolem 2 DEM(11) Poukázal na to Svaz německých rolníků (DBV) v 52. týdnu 1998. Tento vývoj ovšem nesmí mýlit, protože řada podniků dosud není zisková. DBV očekává, že nabídka jatečných prasat a selat v EU bude ještě do poloviny roku 1999 velmi vysoká. Teprve ve druhé polovině 1999 přichází v úvahu postupné odlehčení trhu. Podle DBV vedla obchodně-politická a propagační opatření v minulých týdnech k odlehčení trhu vepřového masa. Především privátní skladování masa v rámci EU dosáhlo 64 000 t až 70 000 t. V rámci potravinové pomoci Rusku je mj. připraveno 100 000 t vepřového masa k dodávkám do Ruska v prvních měsících roku 1999. Originální akci k informování veřejnosti vymysleli rolníci, kteří v jednu sobotu prodávali ve staré části v Kasselu 5 000 ks klobás za 0,19 DEM (3,38 Kč). Tím dokumentovali, jakým obnosem se zemědělec podílí na ceně 1 klobásy, za kterou spotřebitel zaplatí normálně 3 - 4 DEM. Jen hessenští chovatelé prasat a selat za uplynulý půlrok dosáhli ztrátu 100 mil. DEM(12)

11) Uvedená cena není v článku blíže specifikována. Zřejmě se jedná o kumulovaný průměr, který DBV používá pro rychlou orientaci

12) Agra - Europe, 39, 1998, č. 52,s. LB 8

3.2.4 Cenová situace v EU

Zotavení cen jatečných prasat na reprezentativních trzích v posledním týdnu roku 1998 nepokračovalo. Po krátkodobém vzestupu na 102,596 ECU/100 kg j. hm. opět poklesly v týdnu do 3. ledna na průměr 100,695 ECU/100 kg. j. hm. K největšímu poklesu o téměř 5 % došlo v Lucembursku. V Belgii a ve V. Británii byl zaznamenán pokles cca 1 %. K menším vzestupům došlo ve Francii, Itálii, Nizozemí, Dánsku a Irsku (13)

13) Agra-Europe, 40, 1999, č. 2, s. KM 11

Tab. 6: Ceny v EU za poražená prasata1) v týdnu od 28.12. 98 do 3.1. 1999

(v ECU/100 kg j. h.)

29.12.97 - 4.1.1998 21.12. - 27.12.1998 28.12.98. -3.1. 1999

Belgie 140,648 100,215 99,075

Dánsko 124,782 88,995 89,569

Německo 144,575 102,248 102,167

Řecko 156,161 112,257 115,012

Španělsko 131,629 96,806 96,700

Francie 131,944 103,593 104,762

Irsko 131,069 92,254 92,884

Itálie 161,172 133,896 134,924

Lucembursko 171,015 131,926 125,380

Nizozemsko 119,844 79,555 80,054

Rakousko 140,946 104,961 104,741

Portugalsko 144,693 118,428 119,112

Finsko 146,480 117,616 116,645

Švédsko 142,154 106,249 105,700

V. Británie 131,588 98,989 97,720

C EU celkem 135,959 100,877 100,695

1) Viz Seznam zkratek, zkratka RC

Pramen: Agra-Europe,40, 1999, č.2, s. KM 11

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso

4.1 Svět

4.1.1 Ruská krize zbrzdila exportní boom drůbeže

Finanční a hospodářská krize v Rusku podstatně postihla dlouhé roky prosperující světový obchod drůbežím masem. Tento obchod, který od roku 1985 vykazoval vysoké přírůstky, zaznamenal koncem roku 1998 citelný pokles. Podle odhadů amerického ministerstva zemědělství poklesl vývoz drůbežího masa z 33 vybraných zemí v roce 1998 v porovnání s rokem 1997 o více než 3 % na 5,53 mil. t. Rovněž v roce 1999 očekává americké ministerstvo zemědělství pokles světové poptávky o cca 1 % na 5,46 mil. t.

Pro pokles poptávky na světovém trhu je určující vývoj v Ruské federaci tak, jako byl před tím určující pro světový exportní boom. Rusko, jehož dovozy drůbežího masa během šesti let stouply z 55 000 t na 1,27 mil. t, snížilo v důsledku finanční a hospodářské krize v roce 1998 dovoz drůbežího masa o jednu třetinu na 852 000 t. Americké ministerstvo odhaduje, že v roce 1999 doveze Rusko 700 000 t, což by bylo snížení znovu o 18 %. Podle amerických odborníků končí na světovém trhu fáze dvouciferných přírůstku. Pro příští dekádu předpokládají průměrný roční přírůstek ve výši 3 - 4 %.

Souběžně s poklesem poptávky očekávají američtí experti pokles cenové hladiny na světovém trhu. V roce 1999 je očekáván u největšího světového exportéra drůbežího masa - USA - pokles vývozu o 3 % na 2,43 mil. t v porovnání s rokem 1998. Důvodem je velká závislost USA na ruském trhu. Totéž platí i o EU, u níž je pro rok 1999 odhadován pokles vývozu o 12 % na 758 000 t v porovnání s rokem 1998.

Vývoz drůbežího masa EU do třetích zemí byl až do roku 1997 založen na vývozu francouzského krůtího masa a rovněž na vývozu drůbežích dílů z Nizozemí. Obě tyto položky byly vyváženy bez exportních subvencí, čímž bylo umožněno, že byl v roce 1997 vývoz drůbežího masa z EU ve výši 935 000 t více než dvakrát vyšší, než bylo povolené množství subvencovaného vývozu ve výši 395 000 t na základě dohod WTO. Velká část toho masa bez subvencí byla určena pro Rusko, kde se však v druhé polovině roku 1998 zhoršily odbytové možnosti. K tomu přistupuje skutečnost, že se subvencované vývozy drůbežího masa ve smyslu dohod WTO snižují v rozpočtovém roce 1998/99 na 345 000 t a v roce 1999/2000 na 315 000 t.

Výpadek ruského trhu postihl v EU především francouzské drůbežáře, neboť tato země exportuje kolem 40 % své produkce. Podle washingtonských údajů se v roce 1998 snížily její vývozy do třetích zemí na 413 000 t, tedy o 6 % v porovnání s rokem 1997. V roce 1999 se očekává jejich ještě větší pokles o cca 9 % na 376 000 t. Dvě třetiny jejich vývozu kuřat jsou určeny pro země Středního Východu. V roce 1998 byly tyto dodávky celých kuřat subvencovány ve výši více než 300 USD/t (8 927,7 Kč). Vyřazení ruského trhu povede k zostření konkurenčního boje i v zemích Středního Východu, kde jsou hlavními konkurenty Francie a Brazílie. Brazilský export v roce 1998 rovněž poklesl o 12 % na 588 000 t a očekává se, že se v roce 1999 stabilizuje na 580 000 t. Výhodu má v tom, že brazilské náklady na krmivo jsou nejnižší na světě; v první polovině roku 1998 činily produkční náklady na 1 kg drůbežího masa ve spolkovém státě Sao Paulo pouze 0,63 USD (18,748 Kč).

S nárůstem výrobních nákladů se od poloviny roku 1997 musí vyrovnávat Thajsko. Náklady zemědělských výrobců na 1 kg drůbežího masa v ž. hm. se v průběhu 12 měsíců zvýšily o 1/4 na 0,80 USD (23,80 Kč). Velkoobchodní ceny živých kuřat ve stejném období stouply o více než 21 %. Přesto se thajský vývoz v roce 1998 silně zvýšil, neboť hlavním důvodem byla devalvace thajské měny. Ve srovnání s rokem 1997 se zvýšil vývoz kuřat o 23 % na 245 000 t. Vedle devalvace ovlivnilo příznivě vývoz nové nařízení Japonska o značení původu dovozů drůbežího masa a rovněž zákaz dovozu čínských kuřat do EU. Thajský vývoz drůbežích prsíček bez kostí a kůže do EU stoupl v první polovině roku 1998 ve srovnání se stejným obdobím roku 1997 o 47 % na 127 500 t. Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že v protikladu k celkovému trendu vzroste thajský vývoz drůbeže o cca 8 % na 265 000 t.(14)

14) Agra-Europe, 40, 1999, č. 1, s. M 7

Přepočet 1 USD = 29,759 Kč

Tab. 7: Bilance drůbežího masa1) vybraných států (1994 až 1999; v tis. t)

1994 1995 1996 1997 19982) 19993) 1999:1998 v

%

PRODUKCE

USA 13 206 13 786 14 522 14 951 15 088 15 750 + 4,4

Kanada 854 861 893 916 955 986 + 3,2

Mexiko 1 483 1 554 1 600 1 615 1 695 1 780 + 5,0

Brazílie 3 491 4 140 4 144 4 562 4 592 4 600 + 0,2

EU 7 414 7 717 8 057 8 243 8 382 8 423 + 0,5

Rusko 1 068 859 705 630 640 655 + 2,3

Ukrajina 265 235 230 192 212 225 + 6,1

Jižní Afrika 667 736 804 887 940 1 006 + 7,0

Čína 7 550 9 347 10 746 11 226 11 700 12 300 + 5,1

Saudská Arábie 286 309 340 438 450 462 + 2,7

Ostatní země 7 510 8 039 8 463 8 905 9 083 9 386 + 3,3

42 zemí celkem 4) 43 794 47 583 50 504 52 565 53 737 55 573 + 3,4

SPOTŘEBA

USA 11 683 11 766 12 138 12 368 12 612 13 319 + 5,6

Kanada 903 902 921 952 1 011 1 051 + 4,0

Mexiko 1 660 1 717 1 789 1 811 1 912 2 016 + 5,4

Brazílie 3 000 3 705 3 562 3 897 4 004 4 020 + 0,4

EU 6 829 6 993 7 406 7 435 7 593 7 743 + 2,0

Rusko 1 731 1 724 1 803 1 887 1 492 1 355 - 9,2

Polsko 392 380 430 490 540 565 + 4,6

Jižní Afrika 728 829 869 959 1 014 1 081 + 6,6

Čína 7 705 9 644 11 064 11 586 12 060 12 650 + 4,9

Hongkong 293 300 321 344 345 352 + 2,0

Japonsko 1 725 1 798 1 801 1 755 1 717 1 717 ą 0,0

Jižní Korea 398 452 492 494 434 460 + 6,0

Thajsko 564 638 706 748 700 710 + 1,4

Ostatní země 5 123 5 347 5 551 6 059 6 369 6 655 + 4,5

39 zemí celkem 4) 42 734 46 195 48 853 50 785 51 803 53 694 + 3,7

1) Bilance se vztahuje na zboží v kuchyňské úpravě, 2) předběžně, 3) odhad, 4) ostatní ze sledovaných USDA

Pramen: Agra - Europe, 39, 1998, č. 2, s. MM8.

Tab. 8: Bilance drůbežího masa1) vybraných států (1994 až 1999; v tis. t) - pokračování

1994 1995 1996 1997 19982) 19993) 1999:1998 v

%

DOVOZ

USA 0 0 2 3 3 2 - 33,3

Kanada 91 105 115 128 144 151 + 4,9

Mexiko 177 163 189 196 217 236 + 8,8

EU 194 207 291 290 268 283 + 5,6

Polsko 61 34 44 61 65 65 ą 0,0

Rusko 516 870 1 116 1 272 852 700 - 17,8

Jižní Afrika 65 94 69 80 84 87 + 3,6

Čína 344 625 650 780 750 760 + 1,3

Hongkong 533 695 799 871 853 896 + 5,0

Japonsko 455 549 559 508 507 507 ą 0,0

Jižní Korea 24 36 38 41 29 35 + 20,7

Ostatní země 516 510 582 598 570 582 + 2,1

30 zemí celkem 4) 2 976 3 888 4 454 4 828 4 342 4 304 - 0,9

VÝVOZ

USA 1 472 1 969 2 325 2 561 2 512 2 434 - 3,1

Argentina 0 8 10 17 20 30 + 50,0

Brazílie 495 435 582 665 588 580 - 1,4

EU 779 885 896 935 823 758 - 7,9

Maďarsko 80 108 109 109 115 112 - 2,6

Saudská Arábie 8 17 25 24 26 28 + 7,7

Čína 189 328 332 420 390 410 + 5,1

Hongkong 322 489 568 583 605 629 + 4,0

Thajsko 176 177 169 199 245 265 + 8,2

Ostatní země 127 140 181 207 202 210 + 4,0

33 zemí celkem 4) 3 648 4 556 5 197 5 720 5 526 5 456 - 1,3

1) Bilance se vztahuje na zboží v kuchyňské úpravě, 2) předběžně, 3) odhad, 4) ostatní ze sledovaných USDA

Pramen: Agra - Europe, 39, 1998, č. 2, s. MM8.

Seznam zkratek

BSE Bovine Spongiforme Enzephalopatie, tzv. "nemoc šílených krav"

CMA Centrale Marketing Gesellschaft der deutschen Agrarwirtschaft m.b.H, Bonn

-Bad Godesberg ˇ= Centrální marketinková společnost německého

zemědělství a potravinářského průmyslu, jejím posláním je podpora odbytu

německých zemědělských a potravinářských výrobků

CZV Ceny zemědělských výrobců

DBV Deutscher Bauernverband = Svaz německých rolníků

DEM Německá marka

DRV Deutscher Reiffeisenverband = Svaz německých družstev Reiffeisen

ECU European Currency Unit = Evropská měnová jednotka

EK Evropská komise, nejvyšší výkonný orgán EU

EU Evropská unie

EUROSTAT Statistický úřad EU

GATT General Agreement on Tarrifs and Trade = Všeobecná dohoda o clech a

obchodu

HDP Hrubý domácí produkt

HVP Hrubá vlastní produkce, např. skotu a telat = porážky domácího a dovezeného

skotu a telat, zvýšené o vývoz a snížené o dovoz živého skotu a telat

CHF švýcarský frank

j. h. Jatečná hmotnost

OC Orientační cena za vzrostlý skot (nad 300 kg) je očekávaná průměrná cena na

jednotlivých trzích EU v daném tržním roce pro všechny klasifikační třídy.

Má to být cena, kterou má dosáhnout výrobce za normálních tržních

podmínek. Tato cena bere v úvahu různé očekávané aspekty trhu, budoucí

trendy produkce a spotřeby, ale i situaci na trhu mléka a výrobků.

RC Referenční cena zabitých prasat. Jedná se o vážený průměr referenčních cen

jednotlivých členských států EU, přičemž se vychází z hmotnostních

koeficientů, založených na počtu prasat v každé zemi, každoročně

upravovaných. Členský stát si může zvolit kategorii prasat, kterou použije pro

výpočet (buď 60 - 120 kg, nebo 120 - 180 kg). RC v jednotlivém členském

státu vychází z representativních trhů, nebo jatek, je týdně nahlašována EK a

slouží k zjišťování vývoje cen prasat na trzích EU.

TC Tržní cena za skot představuje vážený průměr cen skotu, tak jak byly tyto

ceny zaznamenány na přesně definovaných reprezentativních trzích a jatkách

EU. Ceny se sledují na národní úrovni u všech kategorií skotu a následně

jsou váženy tak, aby se zkalkulovaly referenční ceny jednotlivých zemí podle jejich

relativního podílu na celkové produkci hovězího masa. Národní ceny se

pak zkalkulují do jedné referenční ceny EU za pomoci váhových koeficientů,

které vyjadřují jejich relativní podíl na celkovém počtu skotu ( podle censu

prováděného vždy v prosinci). Tržní cena EU se kalkuluje týdně a používá se

pro ověřování situace na trhu EU.

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

WTO World Trade Organisation = Světová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und

Ernährungswirtschaft GmbH = Ústředí tržního a cenového zpravodajství pro

zemědělské, lesnické a potravinářské výrobky, s.r.o., Bonn

ZSVE Země střední a východní Evropy

ž. h. Živá hmotnost

Přílohy

Příloha 1a: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU

(říjen 1998, září 1998, říjen 1997, v DEM a národních měnách)

Měna Období SRN Franc. Itálie Nizozemí Belgie V.B. Irsko Dánsko Rakous. Býci/ DEM X.98 - -

voli N.M. X.98 - 1 211,54 394 259 351,87 5 900,00 73,32 88,13 888,33

N.M.IX.98 - 1 235,85 395 832 359,65 6 000,00 74,94 91,09 919,42 2 174,00

NM X.97 - 1 171,58 373 858 370,89 5 850,00 92,44 96,28 925,00 2 094,00

Jatečné DEM X.98

krávy NM X.98 169,80 741,44 138 519 155,69 2 950,00 - 35,41 685,83 -

NM IX.98 176,50 761,76 140 714 180,74 3 020,00 - 38,00 734,62 1 360,00

NM X.97 174,80 731,32 135 778 201,24 3 325,00 50,65 42,90 727,50 1 379,00

Prasata DEM X.98

NM X.98 191,29 708,86 261 721 175,31 3 880,49 64,19 78,24 729,61 1 435,81

NM IX.98 215,64 745,50 289,249 195,93 4 352,00 62,14 81,80 762,20 1 578,70

NM X.97 339,20 1 078,71 355 919 330,89 6 859,40 106,31 105,64 1191,97 2 318,93

Kuřata DEM X.98

NM X.98 1,40 5,28 1 725 1,46 23,60 0,50 1,53 4,49 11,35

NM IX.98 1,42 5,28 1 720 1,48 30,10 0,50 1,49 4,49 11,35

NM X.97 1,54 5,58 1 815 1,63 29,90 0,54 - 4,95 11,10

Vejce DEM X.98

100 ks NM X.98 7,70 28,63 13 000 7,52 119,00 2,58 5,25 61,48 61,20

NM IX.98 7,75 28,00 12 400 7,96 124,00 2,50 5,28 61,48 60,80

NM X.97 9,05 31,30 12 380 9,54 143,00 2,86 - 58,93 76,30

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg ž.h., u prasat za 100 kg j.h., u kuřat za: 1 kg j.h., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ( Agra - Europe, November 20, 1998)

Příloha 1b: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU

(listopad 1998, říjen 1998, listopad 1997, v DEM a národních měnách)

Měna Období SRN Francie Itálie Nizoz. Belgie V.B. Irsko Dánsko Rakousko

Býci DEM XI.98 - 348,58 389,99 311,69 281,17 217,03 210,35 230,14 292,52

/ voli NM XI.98 - 1 168,82 385 933 351,43 5 800,00 77,71 84,58 875,00 2 058,00

NM X.98 - 1 211,54 394 259 351,87 5 900,00 73,32 88,13 888,33 2 160,00

NM XI.97 - 1 167,23 385 433 379,15 6 000,00 88,64 95,81 925,00 2 161,00

Jatečné DEM XI.98 155,00 199,40 134,45 128,21 140,59 - 80,80 175,57 168,01

krávy NM XI.98 155,00 668,64 133 053 144,55 2 900,00 - 32,49 667,50 1 182,00

NM X.98 169,80 741,44 138 519 155,69 2 950,00 - 35,41 685,83 1 278,00

NM XI.97 170,00 696,54 142 000 200,16 3 325,00 41,61 40,32 717,90 1 303,00

Prasata DEM XI.98 170,13 189,73 238,81 135,50 167,75 192,21 190,01 178,11 176,99

NM XI.98 170,13 636,20 236 331 152,77 3 460,40 68,82 76,40 677,17 1 245,16

NM X.98 191,30 708,86 264 720 175,31 3 818,60 64,20 78,24 729,61 1 435,80

NM XI.97 311,85 968,37 343 684 312,77 6 399,00 102,40 104,29 1 126,70 2 199,06

Kuřata DEM XI.98 1,39 1,57 1,49 1,29 0,97 1,40 - 1,10 1,61

NM XI.98 1,39 5,28 1 478 1,46 20,10 0,50 - 4,19 11,35

NM X.98 1,40 5,28 1 725 1,46 23,60 0,50 - 4,19 11,35

NM XI.97 1,53 5,56 1 565 1,61 29,00 0,54 - 4,95 11,07

Vejce DEM XI.98 8,10 9,06 12,45 6,84 6,18 6,87 - 16,09 9,09

100 ks NM XI.98 8,10 30,38 12 325 7,71 127,50 2,46 - 61,19 63,95

NM X.98 7,70 28,63 13 000 7,52 119,00 2,46 - 61,19 61,20

NM XI.97 9,65 35,90 12 475 10,09 155,00 2,90 - 60,67 76,24

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg ž.h., u prasat za 100 kg j.h., u kuřat za

1 kg j.h., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: Agrarmarkt, 35, 1998, č.194. s. 5

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až listopad 1998 (vybrané země)

CN Celkem t mil. Kč Stát t mil. Kč

Živý skot 0102 6 928 208,5 EU 707 36,0

(15 600 ks) - Rakousko 532 23,0

Polsko 5 825 154,3

Slovensko 382 17,2

Živá prasata 0103 1 138 32,4 EU 1 138 32,4

(10 881 ks) - Německo 1 086 22,9

Hovězí maso čerstvé 0201 3 613 138,2 EU 3 235 119,0

nebo chlazené - Německo 1 141 44,5

- Dánsko 1 971 69,7

Polsko 252 12,8

Hovězí maso 0202 1 741 69,6 EU 1 695 67,4

zmrazené - Německo 510 20,7

- Rakousko 381 15,1

- Itálie 304 11,1

- Nizozemí 282 13,1

Vepřové maso 0203 20 352 537,4 EU 19 740 511,8

čerstvé, chlazené - Francie 844 26,7

nebo zmrazené - Německo 11 000 257,4

- Itálie 91 3,8

- Rakousko 1 586 44,6

- Dánsko 3 948 118,9

Kanada 496 20,1

Drůbež, maso a jedlé 0207 10 852 574,9 EU 3 572 143,6

droby drůbeží, čerstvé - Francie 1 816 81,6

chlazené nebo zmrazené - Itálie 1 459 40,9

- Dánsko 47 3,5

- Nizozemí 75 5,4

- Belgie 124 7,5

Malta 190 6,7

Brazílie 607 28,6

Slovensko 554 28,9

Maďarsko 1 957 124,5

Thajsko 3 948 240,4

Zpracovala: Jitka Ševčíková VÚZE

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až listopad 1998 (vybrané země)

CN Celkem t mil. Kč Stát t mil. Kč

Živý skot 0102 17 150 823,3 EU 10 354 504,8

(62 236 ks) - Německo 6 088 273,3

- Řecko 1 116 67,2

- Itálie 1 338 66,6

- Nizozemí 1 413 77,6

Libanon 2 002 76,7

Bosna - H. 917 44,0

Slovinsko 623 34,0

Chorvatsko 3 093 154,7

Živá prasata 0103 10 287 449,3 EU 1 392 60,2

(147 402 ks) - Řecko 50 4,0

- Německo 1 085 41,3

- Itálie 160 6,5

Maďarsko 335 12,8

Bosna - H. 191 8,9

Chorvatsko 1 080 64,5

Slovinsko 283 11,3

Slovensko 6 979 290,0

Hovězí maso čerstvé 0201 482 40,8 EU 452 38,9

nebo chlazené - Rakousko 432 35,8

Hovězí maso zmrazené 0202 826 73,9 EU 244 28,0

- Řecko 97 15,9

- Nizozemí 75 2,8

Bulharsko 37 2,4

Slovensko 505 39,8

Vepřové maso čerstvé, 0203 18 133 1 017,7 EU 589 36,7

chlazené, nebo zmrazené - Německo 193 13,0

- Rakousko 162 13,7

- Nizozemí 160 6,9

Bulharsko 488 25,1

Rusko 4 559 250,1

Moldávie 110 6,4

Ukrajina 112 6,2

Maďarsko 1 008 52,5

Polsko 40 2,4

Slovensko 8 528 476,4

Rumunsko 2 453 147,9

Chorvatsko 147 8,6

Arménie 58 3,2

Drůbež, maso a jedlé 0207 2 763 221,1 EU 1 633 129,8

droby drůbeží, čerstvé - Německo 1 631 129,6

chlazené nebo zmrazené Ukrajina 115 3,4

Slovensko 892 83,2

Zpracovala: Jitka Ševčíková VÚZE

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Zpracoval: Zdeněk Hrabánek