Šance pro jihozápad (1. část)

CompAct Bohemia s.r.o.

Klatovy

AgAkcent s.r.o.

Ústalec

Šance pro jihozápad

(kompilace programu, studií a plánu v regionu pro jejich uvedení do života)

(1. cást)

Leden 1999

Motto:

Vytvorili jsme hmotné základy pro lidsky dustojný život a nerozumíme tomu, jak tento život žít. Jsme ve stavu získat celý svet a ztratit naše duše. Zamestnáváme se tolik tím, získat pomocí všech prostredku cas, že už nám nezbývá cas na veci, které za to opravdu stojí.

F.T.Wahlen

Autor: Ing. Ivo Šašek, CSc.

tel.: 0186/202 42

fax: 0186/204 29

CompAct Bohemia, s.r.o.

Úvod

Evropská unie, kam podle proklamací vládní garnitury naše republika smeruje, má naprosto jasná pravidla pro nejruznejší podpory venkovskému prostoru a obyvatelum na venkove žijícím. Všechny tyto programy by mely postupne po našem plném zaclenení do evropských struktur zacít platit i u nás. Pro mnohé z nás je vstup do techto struktur necím príliš vzdáleným, necím cím nemá cenu se zabývat dnes, když ekonomická, sociální a kulturní situace na venkove se stále horší. Navíc nekteré príciny tohoto stavu souvisí s otevrením hranic a dovozem levného potravinárského zboží ze západní Evropy. Presto by asi nebylo na škodu se na chvíli zastavit a seznámit se s pravidly, která nekdy ve vzdálené budoucnosti budou platit i u nás. Vždyt soucasných 75 % podpor z rozpoctu Evropské unie jde dnes do venkovských prostor. Od roku 2000 i u nás zacne fungovat program SAPARD, pomocí kterého bude možno získávat podpory na celou radu aktivit nejen v zemedelství, ale zejména ve venkovském prostoru. Všechny podpory Evropské unie jsou postaveny na plánech, programech a projektech, tedy pro vetšinu z nás na nepríjemném papírování. Na druhou stranu si ale musíme uvedomit, že pokud nekdo peníze poskytuje, takže chce kontrolovat jejich využití.

Blíží se rok 1999. V tomto roce nekdo oslaví, nekdo se záští vzpomene na uplynulých deset let, které vetšine z nás zmenily život. Tyto zmeny byly více dramatické na venkove než ve mestech. Ne snad proto, že by zde pusobily radikálnejší faktory, ale proto, že lidé se zde znají, vedí o sobe více a každá sebemenší zmena vyvolává daleko více reakcí než ve meste. Že se vetšinou jedná o reakce záporné není treba dodávat.

Vesnice se pokouší dodnes najít své místo ve spolecnosti. Výsledky posledních voleb dokazují, že na komunální úrovni ztrácí duveru tradicní strany a obcané spíše verí nepolitickým osobám. To, že se již nekde darí najít cestu vpred, dokazují nejen príklady jednotlivých obcí, ale i zemedelských podniku, a to i pres dnešní verejné protesty nekterých z nich.

Život v dnešním zemedelském podniku jednoduchý není. Jednoduchý není ale ani pro menší obce, protože se potýkají s velmi podobnými problémy. Základním problémem, kolem kterého se všechno tocí, jsou finance. Do regionu se jich dostává pomerne málo a ne vždy jsou úcelne využity. Tím se dostáváme k jádru problému a k základní otázce:

"Víme my, kdo žijeme na venkove, jak dosáhnout na všechny podpory, které mužeme získat a umíme je úcelne využít ?"

Podle našich zkušeností si asi po pravde mužeme odpovedet, že ne. Tento stav je zpusoben nekolika faktory. Jejich poradí se muže v jednotlivých podnicích nebo obcích lišit.

· nedostatek casu na seznámení se se všemi formami státních podpor

· nedostatek casu na sepisování žádostí o podpory nebo projektu

· nekoordinovanost mezi zemedelskými podnikateli navzájem

· nekoordinovanost mezi zemedelskými podnikateli a predstaviteli obcí

· neumení lobovat v patricném case na patricném míste

· závist

· obecný nedostatek informací

· strach pracovníku zemedelských podniku nebo predstavitelu obcí z nových vecí

· nezájem

· ocekávání na rozhodnutí "shora"

Faktoru muže být samozrejme daleko více, ale s temito se setkáváme asi nejvíce. Vzhledem k tomu, že již konecne bychom se meli naucit nedelat stále stejné chyby a využít zkušeností z uplynulých devíti let navrhujeme obcím, zemedelským podnikum a dalším zájemcum v jihozápadních Cechách pokusit se vytvorit projekt "Šance pro jihozápad".

Cílem programu je využít všeho pozitivního, ceho bylo dosaženo a pokusit se spolecnými silami dosáhnout více.

Není cílem tohoto pojednání tvorba nejakého dalšího plánu rozvoje, ale jedná se o pokus vysvetlit lidem žijícím a pracujícím na venkove, co mohou udelat pro to, aby o penezích, které jsou již dnes pro ne k dispozici vedeli a sami o nich rozhodovali. Nejedná se mnohdy o velké prostredky, ale pokud se naucí získávat tyto zdroje a hospodarit s temito podporami, bude o to snazší prípadný vstup do nadnárodních projektu EU. V druhé cásti materiálu je pokus shrnout poznatky z prací, které vystihují silné a slabé stránky regionu a použít je jako podklad pro diskusi na úrovni obcí nebo jejich spádových území. Rovnež se nejedná o pokus suplování referátu regionálního rozvoje okresních úradu, úradu práce a dalších státních institucí. Jedná se pouze a predevším o to, aby venkov si uvedomil svoje možnosti a stal se v našem agrárním regionu katalyzátorem rozvoje. Jedná se také o to, aby informovanost venkova v dnešní informacní ére nebyla stejná jako za dob informacních embarg, a aby tamní lidé dokázali techto informací využít.

Na cem se nechá stavet ?

V komunální sfére je celá rada obcí zapojena do programu obnovy venkova, vznikají sdružení venkovských obcí v prirozených spádových území, funguje Regionální rozvojová agentura ve Stachách a celá rada obcí získává peníze z dalších podpurných programu tuzemských i zahranicních. V oblasti zemedelství jsou krome prímých podpor zemedelským podnikum smerovány i podpory do zemedelských sdružení jako jsou poradenské kroužky a sdružení soukromých zemedelcu získává první zkušenosti s podporami na preshranicní spolupráci v rámci malých projektu Phare CBS. Existuje i celá rada neformálních styku mezi obyvateli ceské, bavorské a rakouské cásti Šumavy. Zejména se ale nechá stavet na aktivních zemedelských podnicích, soukromých i obchodních spolecnostech, kterí mají zájem o skutecné hospodarení.

Zejména pro oblast Šumavy byla zpracována celá rada rozvojových koncepcí, mnohdy na vysoké odborné úrovni i ve spolupráci s se zahranicními odborníky. Tyto koncepce však v prevážné míre zustávají pouze na papíre a nejsou realizovány. Není tedy asi treba vždy zacínat od nuly, ale pouze z techto zpracovaných materiálu "sfouknout" prach a uvést je do života.

Záver

Predchozí kapitoly dokazují, že zpracovaných materiálu o jihozápadním regionu je celá rada. Tyto programy, koncepce, koncepty a další odborné analýzy jsou již mnohdy sepsány podle požadavku Evropské unie. Je nyní na nás, obyvatelích jihozápadní cásti naší republiky, abychom myšlenky v nich uvedené dokázali uvést v život. Nemužeme ocekávat, že nekdo za nás toto provede, že nekdo nám dá peníze bez detailní znalosti našich potreb, zpracovaných do smysluplných a kontrolovatelných projektu. Hospodárská situace naší republiky není taková, abychom mohli zahranicní pomoc nadále odmítat. Zahranicní pomoc je nám za urcitých podmínek nabízena. Tyto podmínky se shodují s podmínkami, které praktikuje vuci svým clenum Evropská unie. Pokud se v našem regionu naucíme rychle s temito metodami pracovat, máme nadeji i pomerne rychle urcitou cást financních prostredku k nám dostat.

Pokud, ale i nadále budeme bojovat všichni proti všem, soukromí zemedelci proti obchodním spolecnostem, zemedelci proti obcím, zpracovatelé proti zemedelcum, ochránci prírody proti obcím ci proti zemedelcum, jednotlivé zájmové skupiny, které uznávají pouze svoji pravdu proti jiným, nemáme šanci, jak vyplývá z tohoto materiálu, na jakékoliv financní podpory dosáhnout. Venkovský prostor je chápán jako celek a jednotlivé skupiny obyvatel nemohou být zvýhodnovány proti jiným. Bez tohoto základního postulátu není možný další rozvoj venkova. Toto pravidlo si musíme neustále uvedomovat a šírit ho v našem regionu. Nemužeme ale cekat a proto musíme zacít tam, kde jsme pripraveni a s temi kdo jsou pripraveni. Odstartujme "Šanci pro jihozápad".

Prehled použité literatury

1. Cestovní ruch na Šumave, Rozvojový koncept cestovního ruchu, Akcní program, Deutsche Ausgleichbank, 1996.

2. Smernice Rady (EC) Císlo na podporu predvstupních opatrení Spolecenství pro zemedelství a rozvoj venkova v prístupových zemích Strední a Východní Evropy v predvstupním období, COM (1998) 153 final, Evropská komise, ústrední sekretariát, Brusel 1998

3. Glück A., Spolecenské zvraty na prahu tretího tisíciletí, Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

4. Kroll - Schlüter H., Požadavek: Jasný cíl, vzory a merítka pro agrární politiku, Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

5. Kvapilík J., Mléko, mlécné výrobky a vstup Ceské republiky do Evropské unie, odbor evropské integrace Ministerstva zemedelství Ceské republiky, Praha 1998

6. Millendorfer J., Rolníci nejsou poslední vcerejška, ale první zítrka, Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

7. Patricný V., Váša J., Sdružování venkovských obcí v prirozených spádových územích, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, Centrum pro zemedelské soustavy s.r.o., Praha 1997

8. Popp H.W., Politické smernice a opatrení pro venkovský prostor, Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

9. Program obnovy venkova, Zásady pro poskytování úcelových dotací obcím z rozpoctové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova, c.j. 11295/97-22 ze dne 27.11.1997 ve znení doplnku c.1 c.j. 11026/98-22 ze dne 5 ríjna 1998, ministerstvo pro místní rozvoj c.j. 11940/97-22

10. Provoz na hranicních prechodech Euroregionu, Magazín ze Šumavy, kveten - cerven 1998, str. 27

11. Rehrl J., Rolníci musí opet najít svoji dustojnost, Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

12. Riegler J., Popp H.W., Kroll-Schlüter H., Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

13. Rottenaicher S., Nový svetový obraz rolníku - od muly k multi, Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

14. Seibert O., Rozvoj venkovských regionu, seminár Prelouc 16.11. - 18.11.1998 sborník prednášek

15. Schwarz T., Dommer K., Význam poradenství pro aktivaci a realizaci rozvoje venkovského prostoru, Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

16. Štancl J., Právní normy a doporucení pro podnikatele v zemedelství, Ministerstvo zemedelství Ceské republiky 1998

17. Trilaterální koncept rozvoje Bayerischer Wald, Šumava, Muehlviertel, mezinárodní pilotní projekt UNESCO, Terplan a.s. Praha, cerven 1994

18. Zepfl E., Potrebuje moderní spolecnost rolníka a vesnici?, Kam krácejí evropští zemedelci, Obnova vesnice, Ministerstvo pro místní rozvoj, 1997.

Obsah

Úvod

Literární prehled

Obecné názory na venkovský prostor a zemedelství

Ekosociální konvence evropské agrární politiky

Požadavky komisare EU

Další názory na vývoj na venkove

Závist a další slabé stránky

Funkce venkovského prostoru

Regionální politika

Potreba poradenství

Financní zdroje Evropské unie

Evropa a regiony

Vlivy na evropské regiony

Strukturální fondy

Pet základních fondu

Poskytování podpory z fondu

Cíle podpory Evropské unie

Zpracování podkladu pro cerpání z fondu

Postup pri sestavování regionálního programu

Program Leader

Metoda SWOT

Agenda 2000

Co má prinést Agenda 2000

Podpory Evropské unie a Ceská republika

Program SAPARD

Ceho se týká program SAPARD

Regionální opatrení k programu SAPARD

Priority rozvoje

Základní principy programu

Program Phare

Program Twinnings

Fond aktivních opatrení trhu práce - program PALMIF

Ceské podpurné programy

Program obnovy venkova

K cemu slouží dotace z programu Obnova venkova

Zájmové sdružování obcí - mikroregiony

Jak vymezit mikroregion

Cinnosti mikroregionu

Delení mikroregionu

Dotace do zemedelství a lesnictví

Zemedelství

Lesnictví

Podpora aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpore méne príznivých oblastí

Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

Programy Fondu

Soucasný stav regionu, cíle a opatrení

A. Obyvatelstvo

Soucasný stav

Slabé stránky:

Cíle a opatrení

B. Osídlení a bydlení

Soucasný stav

Silné stránky:

Cíle a opatrení

C. Príroda a krajina

Soucasný stav

Silné stránky:

Slabé stránky:

Cíle a opatrení

D. Zemedelství a lesnictví

Soucasný stav

Silné stránky

Slabé stránky

Cíle a opatrení

E. Cestovní ruch a turistika

Soucasný stav

Silné stránky:

Slabé stránky

Cíle a opatrení

F. Doprava

Soucasný stav

Silné stránky

Slabé stránky

Cíle a opatrení

H. Prumysl a remesla

Soucasný stav

Silné stránky

Slabé stránky

Cíle a opatrení

Ch. Technická infrastruktura

Soucasný stav

Odpadové hospodárství

Zásobování energiemi

Zásobování vodou

Likvidace odpadních vod

Silné stránky

Slabé stránky

Cíle a opatrení

Telekomunikace a informacní systémy

I. Kultura a sport

Soucasný stav

Cíle a opatrení

Záver

Prehled použité literatury

Obsah