Domácí cukrovary skončily loni v propadu 1,5 miliardy korun

Domácí cukrovary skoncily loni v propadu 1,5 miliardy korun

BRNO 3.cervence (CTK) - Celková ztráta podniku tuzemského cukrovarnického prumyslu dosáhla loni 1,5 miliardy korun. Obor postihla nejvýraznejší restrikce zpracovatelského prumyslu, když na podzimní kampan se pripravuje 17 proti 53 cukrovarum v roce 1993. "Krome protinožcu jsme jediná zeme na svete bez regulace trhu s cukrem," rekl CTK predseda profesního Ceskomoravského cukrovarnického spolku (CMCS) František Gerža.

Nechránený ceský trh oznacil za produkt nevýhodných politických rozhodnutí minulých let. Politikové by podle nej navíc meli zmenit názor na celý zemedelsko-potravinárský komplex. "Není to jen tri až pet procent volicu," dodal s tím, že všichni volici jsou naopak strávníky tohoto oboru.

Žádná nebo chybná interpretace vstupních podmínek do EU vedla mimo jiné k boji cukrovaru o plochy repy s cílem získání vyšších výrobních kvót. Výsledkem byly periodické nadprodukce rešené vývozem za svetové ceny, které jsou zhruba o 40 procent pod výrobními náklady, upozornil Gerža. Ceské náklady na výrobu cukru patrí pritom mezi nejnižší na svete.

Chybející podpora vývozu následne vedla k uzavrení méne efektivních provozu. Soucet kapacit tuzemských firem pri délce kampane 85 dnu nyní stací na pokrytí vlastní potreby cukru v CR až 440.000 tun a k výrobe menší nadprodukce do deseti procent.

Žádoucí kapacity byly sice dosaženy, ale pokles poctu firem bude pokracovat zrejme až na šest cukrovaru, míní Gerža. Kdy se tak stane, závisí na investicích do perspektivních podniku a vyváženém útlumu ostatních.

Zdroje na konkurenceschopný cukrovarnický prumysl vidí CMCS v narovnání cen cukru, jež musí odpovídat skutecným nákladum a primerenému zisku. Prosperitu pestování cukrovky a výroby cukru zajistí pri soucasných relacích minimálne 15 korun za kilogram cukru z výroby a 950 Kc/t repy s cukernatostí 16 procent. Vzorec pro výpocet ceny je treba operativne prizpusobit trhu.

Zahranicní kapitál, který udržoval existenci cukrovarnictví do dnešních dnu, se vycerpal. "Další investice do nechráneného ceského trhu nelze ocekávat," zduraznil Gerža. Skoncí tak podle nej zahranicní sponzorství do neuvážené politiky.

CMCS si je vedom, že EU nepotrebuje prebytky cukru z Ceské republiky. Pokud nebude nalezen zpusob podpory exportu, lze cekat další snižování ploch osetých cukrovkou. Zatímco pred válkou jich bylo ve státe 240.000 ha a ješte nedávno 125.000 ha, v roce 1997 klesla plocha na 95.000 ha a letos ješte o 10.000 ha. Kontraktace na príští rok odhaduje CMCS na 75.000 ha.

Ministerstvo zemedelství zacalo spolu s pestiteli a CMCS v komisi pro cukr a líh pracovat na stabilizaci oboru. Predmetem jednání je napr. zavedení minimální ceny cukru i lepší ochrana trhu pred importy v rámci Celní unie, zemí CEFTA a EU. Hledají se i zpusoby užití cukrovky na nepotravinárské úcely.

Gerža poznamenal, že rozhodování politiku a ekonomu zrejme ovlivnuje pouze 1,5procentní podíl repy cukrovky na orné pude. Ta je však nezastupitelnou predplodinou pro sladovnické jecmeny. "Jeden hektar cukrovky vyprodukuje za vegetaci šestinásobek kyslíku než hektar lesa," uzavrel.

Jirí Macík do