Neviditelná ruka trhu zamávala mlékárenstvím

HN - 26.5.1998

NEVIDITELNÁ RUKA TRHU ZAMÁVALA MLÉKÁRENSTVÍM

- Nedostatek financí provází náš potravinárský prumysl

Mlékárenský prumysl prochází v soucasné dobe velmi zvláštním vývojem, který není charakterizováno snahou o dosažení co nejlepších hospodárských výsledku, ale bojem o prosté prežití.

Holá existence toho ci onoho podniku dnes v mlékárenství nezáleží ani tak na schopnosti jeho managementu jako na dobré vuli odberatelu mlékárenských výrobku a na trpelivosti dodavatelu mléka. Dobrou vulí míním vcasné platby za odebrané výrobky a trpelivosti pochopení prvovýrobcu v prípade, že dobré vule se podnik od odberatele nedocká. Je tragickou skutecností, že existence prvovýrobce závislého na platbe za výrobek muže být a casto je ovlivnena nekázní odberatele výrobku vyrobených z jeho suroviny.

KOLAPS

Za posledních nekolik mesícu došlo ke kolapsu tolika mlékárenských podniku, že je nutné hledat prícinu jinde než v administraci té ci oné firmy. Jsem presvedcen o tom, že aplikací prokazatelne fungujících nástroju lze vývoj podniku do znacné míry ovlivnit, i kdyby melo dojít k použití velmi nepopulárních opatrení. Nechtel bych se v této souvislosti zminovat o schopnosti nebo ochote zamestnancu ceských podniku prizpusobit se podstatne tvrdším podmínkám tržní ekonomiky. Zduraznuji, že vetšina z pracovníku managementu si vedome ci podvedome preje prispet k rozvoji dobre fungující tržní ekonomiky. V pretrvávajícím prostredí je však proste nemožné aplikovat nástroje, které zretelne fungují ve vyspelejších ekonomikách.

FINANCE

Jedním z nich je obeh financí, který se v našem prostredí ubírá mnohdy zcela neocekávanými stezkami. V rozvinutých zemích na západ od CR jsou pravidla týkající se cash flow presne definována a respektována. V této zemi je administrativa podniku nucena se uchylovat k archaickým financním metodám. V mlékárenství dochází k tomu, že v zájmu holého prežití se v poslední dobe uchylují všechny clánky retežce, prvovýrobce, výrobce, subdodavatel a distributor k hotovostnímu platebnímu styku. Stává se pravidlem, že všichni hráci v této hre bez pravidel mají cím dál tím vetší problémy s platbami za své služby.

Poslední instance retežce, tedy zákazník, v této zemi ješte porád vetšinou platí hotove. Teoreticky by tedy nemelo docházet k problémum se zpetným obehem financních prostredku smerem k výrobe a prvovýrobe. To se ovšem nedeje, a tak dochází k tomu, že mlékárenský podnik nebo i distibutor nedobrovolne prejímá funkci, kterou vykonávají v rozvinutých ekonomikách banky. Pujcuje peníze, ale na rozdíl od této financní instituce nevydelává, protože neúctuje žádné úroky, a z duvodu kruté konkurence pohríchu ani nepocítá penále za pozdní platby. Skutecnost, že peníze delají peníze, si v této spolecnosti, pokud nejde o ne, bohužel neuvedomují ani banky. Jinak by se asi angažovaly podstatne razantneji v procesu obehu financí mezi spotrebitelem a prvovýrobcem.

Domnívám se, že práve banky by mely být tím nekompromisním a neutrálním cinitelem, do jehož center by mely smerovat všechny financní toky. Ten by byl schopen fungovat jako arbitr ci poradce v obtížném procesu rozhodování, zda toho ci onoho zákazníka trestat v dusledku jeho platební nedisciplinovanosti zastavením dodávek. Zákonodárci by meli být schopni vytvorit legislativní zázemí pro instituci, jakou je napr. kanadské Better Business Bureau. pak by bylo možné lépe sledovat disciplinovanost jednotlivých obchodníku a vyvozovat z poznatku príslušné závery. Pokud se dnes k zastavení dodávek zboží odhodlá frustrovaný výrobce ci jeho distributor, vystavuje se nebezpecí, že správne neodhadne situace svého zákazníka, zastavením dodávek mu nedobrovolne pomuže ke kolapsu a sebe pripraví o odberatele anebo mu vezme motivaci financne se vyrovnat. Praktictejší by bylo ponechat na administraci bank, aby fungovaly jako úcetní pro výrobce ci distributora. Banky by mely být v tomto smeru zcela kompetentní, technologicky nejlépe vybavené a navíc by mohly na svém financním servisu vydelávat.

DISTIBUCE

Neméne obtížným je proces distibuce. Mnozí velcí distibutori potravin by dali hezké peníze za informace o intencích nekterých velkoobchodníku. Uchránili by se tak obrovských financních ztrát - je chronicky známé, že naoko seriózní velkoobchodník podepíše smlouvu s nekolika distibutory a že v ní bude podmínka nebo požadavek tricetidenní splatnost za dodaný výrobek, který distributor dodá promptne. Velkoobchodník tak dostane de facto na dluh spousty zboží, které briskne prodá. Do jeho kapsy tak mohou, pokud je distibutor ochoten dodávat zboží, aniž byl plne vyplacen, proudit znacné cástky. Když dosáhnou patricné výše, zavre kšeft a odjede na dovolenou do exotické zeme.

Jirí Kopejtko, MBA,

reditel Lounské mlékárny