Evropská integrace Ovocnářství - Vinohradnictví 6/1998

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁRSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁRSTVÍ- BRAMBORÁRSTVÍ - OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VCELARSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

KORENINOVÉ A LÉCIVÉ ROSTLINY

CERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINARSTVÍ

Rocník: 2 Císlo: 6 2.5.1998

SEMINÁR ROZŠÍRENÍ EU A SPOLECNÁ ZEMEDELSKÁ POLITIKA VE 21. STOLETÍ

Dne 30. dubna 1998 zorganizovalo Mze CR ve spolupráci s úradem TAIEX v hotelu Hilton-Atrium seminár s názvem "Rozšírení EU a spolecná zemedelská politika ve 21. století", který byl zameren na prípravu Ceské republiky ke vstupu do Evropské unie. Úcast a vystoupení predních osobností zemedelství EU, Rakouska, Francie a Ceské republiky na seminári vhodne predznamenaly ocekávané zahájení predvstupních jednání v tomto roce. Dnes uvádíme oficiální souhrny vystoupení místopredsedy vlády a ministra zemedelství CR Ing. Josefa Luxe a komisare EU pro zemedelství Dr. Franze Fischlera. V dalších císlech EI uvedeme pouze souhrny tech prednášek, které tématicky odpovídají zamerení naší pracovní skupiny. Prípadné zájemce o celý seminár odkazujeme na samostatnou publikaci vydanou k této príležitosti Mze CR s titulem shodným s názvem semináre.

Oficiální souhrn úvodního vystoupení Ing. Josefa Luxe, místopredsedy vlády a ministra zemedelství

Ceská republika leží v srdci Evropy. Je proto prirozené, že od "sametové revoluce" je jejím cílem návrat mezi vyspelé státy tohoto svetadílu. Považuji to za logické vyústení zmen po roce 1989 a snahy o navázání na demokratické tradice našeho národa. Po ctyricet let totality jsme se ubírali jiným smerem. V posledních letech se snažíme v ruzných oblastech prizpusobit praxi Evropské unie. Naše situace je o to složitejší, že i Evropská unie v soucasné dobe hledá svou novou tvár. V okamžiku našeho pravdepodobného zaclenení mohou tedy platit již zcela jiná pravidla.

V približovacím procesu hraje zemedelství klícovou úlohu. Spolecná zemedelská politika jako jedna ze trí spolecných politik predstavuje asi 50 % rozpoctu a zhruba 50 % komunitární legislativy. Vstup našeho zemedelství vzbuzuje ocekávání i obavy na obou stranách. Ve hre je rozšírení možností exportu, mobilita pracovních sil, administrace a financování spolecné zemedelské politiky.

Proto vítám tento seminár, na nemž mohou zástupci naší zemedelské scény své dotazy a predstavy konzultovat nejen s nejvyššími predstaviteli Spolecné zemedelské politiky Evropské unie, ale i se zástupci ministerstva zemedelství Francie, jednoho ze zakládajících státu unie, a také s predstaviteli Rakouska - zeme, která se naopak clenem unie stala v dobe nedávné.

Reforma, která v našem zemedelství probíhá již od "sametové revoluce" je daleko hlubší než zmeny v prumyslové sfére, zejména ve velkých výrobních podnicích. Skutecnost, že ze zemedelství odešlo od roku 1989 50 % pracovníku za soucasného vzrustu produktivity práce je pro budoucí integraci dobrou prípravou. Nemalá práce ješte naše zemedelství pred samotným vstupem do Evropské unie ceká. Že zemedelská reforma není rozhodne vecí jednoduchou, vedel již první prezident Ceskoslovenské republiky T.G.Masaryk, který o ní rekl, že je to "ohromné dílo, dílo nejen pro nekolik let, ale i pro dalekou budoucnost". V budoucnosti bychom chteli být již pevnou soucástí jednotné Evropy.

Navzájem se približujeme. Prestože jsou naše východiska ruzná, smerujeme ke stejnému cíli. Verím, že naše približování prináší více príležitostí než ohrožení. Za klícové považuji navazování osobních kontaktu, setkávání se a poznávání, možnost vzájemného sdelování poznatku. To je cesta, která pomuže odbourat neduveru. Prispeje-li tento seminár alespon trochu k tomuto cíli, splnil svuj úcel. Preji všem jeho úcastníkum hodne zdaru.

Oficielní souhrn vystoupení Dr. Franze Fischlera, komisare pro zemedelství EU

Rozšírení Evropské unie na východ je jednou z rozhodujících výzev pro nadcházející léta. To platí pro kandidáty pristoupení stejne jako pro dnešní Unii patnácti clenských státu. Ze strany kandidátu pristoupení byla již dodnes vykonána znamenitá budovatelská práce v transformacním procesu. Posílení soukromého sektoru, jakož i vybudování výkonné správy a investic ke zlepšení struktury jsou pritom duležitými faktory, aby bylo možné obstát ve vnitrním obchodu.

Na strane Unie bylo dosaženo v posledních mesících rozhodujícího pokroku. V cervenci 1997 uverejnila Komise svá stanoviska k návrhum prístupu v rámci Agendy 2000, Evropská rada z Luxemburgu dohodla v prosinci minulého roku strategii Unie pro rozšírení. K tomu patrí Evropská konference, která byla zahájena 12. brezna v Londýne. Komise krome toho schválila predvstupní partnerství, ve kterém byly stanoveny konkrétní priority, principy a etapové cíle pro každého uchazece o vstup. Pred nekolika dny byl oficiálne zahájen proces rozširování se všemi deseti kandidátskými zememi ze strední a východní Evropy a s Kyprem. Mezitím zacala konkrétní jednání se zememi, které pokrocily nejdále. K nim se pocítá i Ceská republika.

Rozšírení Unie, spolu s nekterými jinými výzvami do budoucnosti, bylo také podnetem uvažování o dalším vývoji spolecné politiky, predevším o reforme Spolecné zemedelské politiky a budoucím vytvárení strukturní politiky. Komise predložila svoji orientaci v Agende 2000 a 18. brezna prijala celý balík návrhu ustanovení a predložila jej Rade.

Ústrední cíle pro budoucí Spolecnou zemedelskou politiku jsou trvale zamereny na spolecenství. Konkurenceschopnost agrární produkce se musí zvyšovat. Zvýšená orientace na trh však také vyžaduje, aby byly splneny vysoké požadavky spotrebitelu na bezpecnost a kvalitu potravin. Príjmy zemedelcu musí být v budoucnu více podporovány prímými platbami. Soucasne jde o vybudování politiky rozvoje venkova jako druhého sloupu spolecné agrární politiky, aby se otevrely nové možnosti príjmu a zamestnání ve venkovských oblastech. Musí se také posílit orientace Spolecné zemedelské politiky na životní prostredí.

Tyto cíle budou platit po pristoupení také pro nové cleny EU. Nejlepší strategií kandidátských zemí je proto usilovat nadále více o konkurenceschopnost a vysoký standard produktu. Agrární sektor, který nedorostl požadavkum trhu a spotrebitelu, bude mít dlouhodobe velké problémy s prizpusobováním.

Posílení soukromého sektoru, vybudování fungující správy a posílení investic na zlepšení struktury jsou i nadále nezbytné, aby bylo možné obstát na vnitrním trhu. Evropská unie bude financne podporovat tyto nezbytné snahy v rámci programu PHARE a jiných predvstupních pomocí. Z Agrárního fondu je k tomu rocne k dispozici 500 miliónu ECU.

Pri jednáních o pristoupení nemohou být výherci ani prohrávající. Zeme strední a východní Evropy budou po pristoupení do Unie prinášet svoje prednosti i slabší stránky. Cílem návrhu reformy zemedelství v Agende 2000 a predvstupní pomoci v rámci prístupových partnerství, která byla nyní zahájena, je rozvíjet prednosti a prekonávat slabší stránky.

ZRUŠENÍ DOVOZNÍ KVÓTY NA JABLKA ZREJME JIŽ V TOMTO CTVRTLETÍ

Vláda CR je pripravena odvolat dovozní kvóty na jablka z Evropské unie ješte behem druhého ctvrtletí letošního roku. Na tiskové konferenci v prubehu semináre na téma "Rozšírení EU a spolecná zemedelská politika ve 21. století" dne 30. dubna 1998 to rekl místopredseda vlády a ministr zemedelství CR Josef Lux.

V souvislostí s odvoláním kvót projedná komise EU možnost pomoci pestitelum ovoce a zeleniny zejména v oblasti zlepšení marketingu.

Z komuniké, které 30. dubna 1998 vydali komisar EU pro zemedelství a rozvoj venkova Franz Fischler a ministr Josef Lux, vyplývá, že je pripraven plán odborné spolupráce mezi Mze CR a komisí EU. Mají podle nej být vytvoreny podmínky umožnující tuzemským subjektum cerpat dodatecné fondy pro rozvoj zemedelství. Fondy mají být k dispozici od roku 1999.

Fischler uvítal možnost odvolání dovozních kvót a potvrdil závazek EU zrušit existující odvetná opatrení, jakmile budou kvóty skutecne odvolány.

Lux také Fischlera informoval o registraci nových prípravku na ošetrení konzumních brambor v CR, což umožní bezodkladný export brambor ze zemí EU do CR. Fischler sdelil, že bude prosazovat podepsání fytosanitárního a veterinárního dodatkového protokolu s CR. Tento podpis byl dosud blokován práve kvuli omezení dovozu brambor povinnou registrací prípravku na jejich ošetrení proti klícivosti v CR.

(podle CTK, Oldrich Pribík gk do, 30.4.1998, 14:45)

DOVOZ JABLEK Z EU DO CESKÉ REPUBLIKY V PRUBEHU ROKU 1998

Období Dovozy (kg)

Celkem EU

Leden 186 641 186 191

Únor 2 713 013 2 627 932

Brezen 3 409 706 3 277 577

1.-10. dubna 2 287 062 2 206 544

11.-20.dubna 1 883 338 1 867 938

Celkem 10 479 760 10 166 182

1.1. - 20.4. Itálie 6 126 478 Francie 2 824 486 Nizozemsko 355 089

Rakousko 184 418 Nemecko 104 837

Španelsko 100 722

Belgie 48 217

EU - nespecifikováno 421 935 Celkem 10 166 182

SDRUŽENÍ BELGICKÝCH ZAHRADNICKÝCH BURZ -

VERBOND VAN BELGISCHE TUINBOUWVEILINGEN v.z.w.

Prvním belgickým zahradnickým odbytovým družstvem byla zrejme "Hallen der Voorbrengers" - pestitelská tržnice v Bruselu, nyní nazývaná "Euromarket", která vznikla kolem roku 1900.

K rozsáhlejšímu zakládání zahradnických skladových a odbytových družstev (veilingu) v Belgii však dochází až po druhé svetové válce od roku 1954, s vydatnou pomocí Belgické farmárské unie a Ministerstva zemedelství. Pozdeji vznikly dve prodejní bezziskové organizace, zastrešující puvodní skladová a odbytová družstva (veilingy) - v roce 1964 V.C.T.V. (Sdružení družstevních zahradnických veilingu) a v roce 1967 F.C.T.V. (Federace družstevních zahradnických veilingu). Dne 28. kvetna 1991 se obe družstevní organizace sloucily a vznikla jediná zastrešující organizace pro belgické družstevní zahradnické burzy - V.B.T. - Verbond van Belgische Tuinbouwveilingen (Sdružení belgických zahradnických burz).

Koncentrace poptávky si vyžádala koncentraci nabídky. Integrace ve svete obchodu a také Evropská integrace stimulovaly užší spolupráci na pestitelských trzích cerstvého ovoce a zeleniny. Vznikaly velké aukcní jednotky, postupne byla docílena jednotná kvalita výrobku ve všech družstevních skladech. Práve existence jediné zastrešující organizace - V.B.T. - umožnila nejužší spolupráci mezi jednotlivými družstevními burzami (veilingy) a prodej ci export velkých objemu jednotne vytrídeného a zabaleného výrobku.

Organizace

V.B.T. zastrešuje 14 skladových a odbytových družstev (burz, aukcí, veilingu). V roce 1991 zacínala pracovat s rocním obratem 23,8 miliard belgických franku. V roce 1994 obrat vzrostl již na 26,8 miliard BEF, z toho bylo dosaženo v zelinárských veilingách 14,3 miliard, v ovocnárských 7,4 miliard a ve smíšených 5,1 miliard BEF. V roce 1995 byl obrat 14 odbytových družstev sdružených ve V.B.T. 24,6 miliard BEF a v roce 1996 27,2 miliard BEF, z toho za zeleninu 16,6 a za ovoce 10,6 miliard BEF. (Kurs 0,928 Kc/BEF).

Rízení

Každé skladové a odbytové družstvo (veiling, burza) vysílá do predsednictva V.B.T. po dvou delegátech (reditele a manažera). Nekolik mandátu v predsednictvu je též rezervováno pro kooptaci reprezentantu ci odborníku, jejichž cinnost je pro V.B.T. nezbytná. Management a predsednictvo udržují v chodu V.B.T. a prijímají potrebná rozhodnutí po porade s príslušnými odbornými pracovními skupinami, k tomu úcelu ustavenými. Program V.B.T. je prijímán na valné hromade, které se zúcastnuje vetší pocet clenu predsednictev jednotlivých skladových a odbytových družstev (veilingu). Pocet úcastníku valné hromady V.B.T. z jednotlivých veilingu urcuje velikost a vzájemný pomer penežních obratu techto skladových a odbytových družstev.

Cíle

V.B.T. umožnuje výrobcum ovoce, zeleniny, kvetin a školkarských výpestku schuzky na celostátní úrovni, umožnuje na celostátní úrovni koordinovat prodejní politiku k prospechu spolupracujících výrobcu. Tyto aktivity zahrnují všechny možné aspekty, které mohou zlepšit prodej výrobku, mj. podpurné kampane, problémy skladování a balení, opatrení týkající se prodejního systému a prodejní doby, problémy kvality výrobku, výmeny informací atd.

Prostrednictvím Unie výrobcu, která vysílá reprezentanty do ruzných národních a mezinárodních komisí, se darí udržovat kontakty s ruznými národními a evropskými institucemi a orgány.

Práce sekretariátu

Krome své koordinacní a komunikacní cinnosti sekretariát V.B.T. vydává periodika "Zahradnické novinky", "Ovocnárské novinky", "Farmár a zahradník". Prostrednictvím techto tiskovin sekretariát udržuje kontakt s clenskou základnou týdne nebo ctvrtletne. V sekretariátu se též píší aktuální príspevky do domácích i cizích periodik a jednou za rok je publikována Výrocní zpráva o zahradnickém sektoru a o práci V.B.T.

Podpurné programy pro belgické ovoce a zeleninu

Kampane k podpore prodeje belgického ovoce a zeleniny v cizine zajištuje Vlámský zemedelský marketingový výbor (V.L.A.M.). Pro domácí podpurné aktivity V.L.A.M. tuto cinnost prenáší na Stálou pracovní skupinu pro ovoce a zeleninu, která pracuje v rámci V.B.T. Uvnitr V.B.T. zodpovídá za koordinaci mezi V.L.A.M. a trhem specialista pro podporu prodeje. K jeho aktivitám patrí : - zajištování podpurného prodejního materiálu distributorum,

- organizace a zajištování ruzných akcí v distribuci,

- príprava výstav a zajištování služeb ve stáncích na výstavách,

- príprava a sledování ruzných podpurných projektu. Z podpurných projektu a akcí lze jmenovat napr. prípravu a distribuci ruzných propagacních materiálu, publikací, TV spotu, posteru, semináru, kursu atd.

Výbor pro výzkum poskliznové úpravy a skladování zahradnických výrobku

Spoluprací Ústavu pro podporu vedeckého výzkumu v prumyslu a zemedelství (I.W.O.N.L.) a V.B.T., prostrednictvím Výboru pro výzkum, je umožnen výzkum nových metod skladování zahradnických výrobku, je umožneno zlepšovat balení zahradnických výrobku a nové postupy zavádet prostrednictvím poradenské služby. Výzkumem se zabývá Ústav pro zahradnictví ve Vilvoorde. Sekretariát Výboru pro výzkum vznikl a pracuje ve V.B.T. V roce 1995 Výbor pro výzkum ve spolupráci s Katolickou univerzitou v Leuven obnovil "Centrum pro skladování". V tomto centru se zkoumají zejména optimální skladovací podmínky k dlouhodobému udržení kvality ovoce, zeleniny, kvetin a školkarských výpestku.

U zeleniny se výzkum zameruje mj. na optimální podmínky chlazení pro papriku, lilky, okurky a rajcata vyrobená v hydrokulture nebo na substrátech. Zkoumají se nejvhodnejší podmínky pro skladování korenu endivie a vhodnost chlazení pro výrobky jako jsou pór, špenát, salát atd.

Výzkum skladování ovoce se zameruje na nove vzniklý problém rozkladu dužniny hrušky Konference skladované v komorách skladu s ultranízkým obsahem kyslíku (ULO) a také na vliv pevnosti dužniny plodu na zmeny vonných látek u jablek Jonagold skladovaných pri velmi nízkých koncentracích CO2.

Kvalita a kontrola kvality

V.B.T. venuje mimorádne velkou pozornost programum kvality a kontrole kvality výrobku. K tomu úcelu se pravidelne osobne kontaktují výrobci, porádají se schuzky a technická predvádení, tzv. "trídící odpoledne", organizují návštevy tržnic a dbá se na duslednou rídící a kontrolní cinnost manažeru.

Záver

Z hlediska belgického ovocnárství prinášejí aukce výrobcum stále prospech. Aukce je stále ješte místem, kde nabídka konfrontuje poptávku. Díky organizovanému trhu výrobci mohli spojit svoje úsilí a zlepšit své pozice a tím i financní výsledky. Funkce, kterou mají aukce v prodejním procesu, však do budoucna vyžadují urcité úpravy, aby byly v souladu s postupující koncentrací na strane obchodu. Tomuto trendu napr. odpovídá sloucení dvou mechelenských aukcí do jediné obchodní jednotky - V.M.V. (Vennootschap van Mechelse Veilingen).

(podle materiálu, který zaslali pánové R. De Ridder, predseda a J. Vanwezer, tajemník, V.B.T., Leuven, Belgie - preklad a úprava Zíka)

ADRESÁR A SCHEMA ODBYTU OVOCE A ZELENINY VÝROBCI V BELGII

Zastrešující obchodní organizace výrobcu na národní úrovni :

Verbond van Belgische Tuinbouwveilingen v.z.w.

Tiensevest 136 - Postbus 108 B-3000 Leuven

(Tel.: 016/201271 až 72, fax : 016/ 203035, E-mail : vbt@tornado.be).

Clenská odbytová družstva výrobcu (burzy, veilingy) :

cv Belgische Fruitveiling (ovoce) - zkratka BFV Montenakenweg 82

B-3800 Sint-Truiden

(Tel.: 011/693411, fax : 011/685460).

cv Veiling Borgloon (ovoce) - zkratka VB Kernielerweg 59

B-3840 Borgloon

(Tel.: 012/670100, fax : 012/746136)

cv Brava (zelenina a ovoce)

Brusselsesteenweg 383

B-1731 Zellik

(Tel. : 02/4810888, fax : 02/4810887)

sc Group. Producteurs Hort. Namurois (ovoce)

Rue de la 1ere Armée Americaine 161

B-5100 Wepion

(Tel. : 081/461128)

cv Veiling Haspengouw (ovoce) - zkratka VH Tongersesteenweg 152

B-3800 Sint - Truiden

(Tel. : 011/670611, fax : 011/672776)

cv Limburgse Tuinbouwveiling (zelenina a ovoce) - zkratka LTV Industrieweg 18

B-3540 Herk-de-Stad

(Tel. : 013/554508 až 09, fax : 013/554645)

Vrije Veiling Meer en Omstreken (zelenina)

Meerleseweg 6

B-2321 Meer (Hoogstraten)

(Tel. : 03/3157138, fax : 03/3150700)

cv Produco groenteveiling (zelenina, ovoce, sadba okrasných rostlin) Oosterzeelsesteenweg 5

B-9230 Wetteren

(Tel. : 09/3697979, fax : 09/3681366)

cv Profruco

Gentse baan 64

B-9100 Sint-Niklaas

(Tel. : 03/7763570, fax : 03/7778514)

cv REO Veiling (zelenina) Oostnieuwkerksesteenweg 101

B-8800 Roeselare

(Tel. : 051/244444, fax : 051/228289)

cvba Tuinbouwveiling Betekom en Omstreken (zelenina) - zkratka TBO Varentstraat 31

B-3118 Rotselaar (Werchter) (Tel. : 016/533615, fax : 016/535745)

cv Veiling der Kempen (zelenina a ovoce) - zkratka VdK Loenhoutseweg 59

B-2320 Hoogstraten

(Tel. : 03/3400211, fax : 03/3147844)

cv Vennootschap Mechelse Veilingen (zelenina) - zkratka VMV Kempenarestraat 53 bus 1

B-2860 Sint-Katelijne-Waver

(Tel. : 015/551111, fax : 015/550601)

cv Witloofveiling Wolvertem (zelenina) Brusselsesteenweg 54 B-1860 Meise

(Tel. : 02/2693805, fax : 02/2694448)

(Poznámka : Stav k 31.5.1997)

(podle materiálu, který zaslali pánové R. De Ridder, predseda a J. Vanwezer, tajemník, V.B.T., Leuven, Belgie, 5.3.98 - upravil Zíka)

VZOROVÉ STANOVY PRO "SDRUŽENÍ" V SEKTORU OVOCE A ZELENINY VE FRANCII

(pro potreby výrobcu v CR poskytla sl. Pascale Perreau, Ministerstvo zemedelství, rybolovu a výživy, Paríž)

Jednou z nekolika možných forem sdružování výrobcu ovoce a zeleniny ke spolecnému odbytu výrobku je SDRUŽENÍ. Následující vzorové stanovy jsou urceny pro tento typ spolupráce výrobcu:

Clánek 1: Jméno

Mezi cleny v rámci techto stanov je založeno sdružení, které se rídí zákonem z 1. cervence 1901 a dekretem ze 16. srpna 1901, jehož název je: SDRUŽENÍ ....................

Clánek 2: Sídlo a obvod pusobení

Sídlem sdružení je sklad ovoce: ....................

Sídlo lze zmenit rozhodnutím Administrativní rady.

Obvod: Sdružení si urcuje jako oblast pusobnosti Jihozápadní a Jihovýchodní oblast, presneji následující departementy: ....................

Clánek 3: Doba pusobení

Doba pusobení sdružení je neomezená.

Clánek 4: Predmet pusobení

Sdružení si stanovuje následující program:

- zlepšit obchodní zhodnocení výrob, pro než byla uznána jako organizace výrobcu,

- zajistit plánování výroby a její prizpusobení poptávce,

- orientovat své cleny na kvalitní poptávku,

- podporovat koncentraci nabídky a uvádení výrobku na trh,

- snížit výrobní náklady,

- upravovat ceny ve výrobe,

- podporovat postupy šetrné vuci životnímu prostredí.

Clánek 5: Prijetí za clena

Do sdružení mohou být prijati výrobci ovoce bez rozdílu pohlaví i národnosti, plnoletí, jejichž cinnost se vztahuje k predmetu pusobení sdružení a je vykonávána v oblasti urcené v clánku 2.

Každá žádost o prijetí musí být adresována písemne prezidentovi Administrativní rady. Administrativní rada upresní na žádosti o prijetí presný seznam výrobku, které budou svereny sdružení k prodeji a minimální dobu clenství (minimálne 1 rok, pro provozní programy 3 roky).

Administrativní rada má všechny pravomoci k prijetí, odložení nebo definitivnímu odmítnutí každé žádosti o prijetí, aniž by byla povinna oduvodnovat své rozhodnutí.

Každá osoba prijatá za clena sdružení je povinna dodržovat stanovy.

Clánek 6: Financní zdroje

Financní zdroje sdružení zahrnují: - príspevky, jejichž výše je urcena Administrativní radou a podmínky inkasování a použití stanoveny vnitrním narízením,

- príspevky od státu, regionu, departementu, obcí a veškerých verejných zarízení,

- dary a odkazy.

Clánek 7: Povinnosti clenu

· clen se zavazuje prodávat prostrednictvím sdružení veškerou produkci, která byla duvodem jeho vstupu do sdružení, (tato povinnost je nezbytná pro všechna hospodárství, at pristoupila ke sdružení prímo, nebo prostrednictvím právnických osob, které jsou cleny sdružení).

· clen se zavazuje, že bude clenem pouze jediné organizace výrobcu ovoce, které je predmetem pusobení sdružení,

· clen se zavazuje platit financní príspevky stanovené sdružením pro financování cinnosti sdružení a doplnování provozního fondu,

· clen se zavazuje plnit všechna pravidla prijatá sdružením a poskytovat sdružení veškeré požadované informace, zejména informace o výrobe,

· clen se zavazuje, že se zapojí do cinnosti sdružení a bude demokraticky zajištovat plnení a kontrolu rozhodnutí.

Clánek 8: Zánik clenství

Clenství zaniká:

a) demisí:

Výrobce, který je clenem, muže podat demisi v období platnosti provozního programu pouze s písemným souhlasem sdružení.

Tato žádost o odstoupení bude muset být podána písemne pred 31. kvetnem každého roku s úcinností od 1. ledna následujícího roku.

b) úmrtím

c) vyloucením vysloveným Administrativní radou v prípade závažných prohrešku proti statutárním nebo reglementárním ustanovením, jimiž se sdružení rídí, nebo v prípade neplacení príspevku.

Bude tomu stejne v prípade, kdy by clen sdružení zpusobil svým jednáním sdružení materiální nebo morální škodu.

V žádném prípade nelze rozhodnout o vyloucení clena, aniž by byl dotycný vyzván k predložení své obhajoby.

Výjimku stanovuje Administrativní rada vetšinou hlasu svých clenu. Vyloucenému bude odeslán doporucený dopis uvádející príciny vyloucení.

Clánek 9: Povinnosti a sankce za jejich nedodržování

Bez ohledu na povinnosti uvedené v techto stanovách, prináší vstup do Sdružení pro každého clena povinnost:

a) dodržovat pravidla výroby, kvality, komercializace a statistických hlášení, která jsou uvedena ve vnitrním narízení a narízena organizací, vzhledem k organizování a usmernování výroby nebo uvádení na trh, úprave kursu a orientaci cinnosti clenu k požadavkum trhu; tato pravidla uvedená jako dodatek stanov mohou být stanovena nebo zmenena pouze generálním shromáždením dvoutretinovou vetšinou clenu, kterí jsou statutárne soucástí sdružení,

b) podrídit se technickým kontrolám uskutecnovaným organizací podle podmínek stanovených narízením prijatým generálním shromáždením prostou vetšinou hlasu,

c) podrobit se v prípade nedodržování techto pravidel nebo v prípade odporu proti zmínené kontrole jedné nebo více ze sankcí nemajících trestní charakter, uvedených níže:

- napomenutí,

- kompenzacní náhrade škody, kterou sdružení utrpelo,

- odmítnutí prevzít dodávku výrobku neodpovídající stanoveným normám,

- docasnému nebo definitivnímu vyloucení z organizace.

d) zaplatit zápisné a príspevky, zejména príspevky k vytvorení a doplnování provozního fondu.

e) nemít jako jediný vetšinu hlasu v generálním shromáždení.

Navíc organizace vstoupí bez jakékoliv výhrady do Zemedelského hospodárského výboru schváleného pro sektor výrobku, na nejž se vztahuje uznání organizace jakožto Organizace výrobcu ve smyslu narízení ES c. 2200/96 a jehož oblast uznání zahrnuje oblast pusobení této organizace.

Zemedelský hospodárský výbor bude eventuálne moci zrušit, zmenit nebo doplnit pravidla stanovená sdružením za podmínek stanovených právními a reglementárními texty, jež jsou v platnosti.

Clánek 10: Administrativní rada

Sdružení je rízeno Radou devíti clenu volených na tri roky vetšinou hlasu vyjádrených generálním shromáždením v tajném hlasování.

Clenové jsou znovuzvolitelní. Rada bude obnovována po tretinách každý rok, losováním první dva roky. Pocet clenu Administrativní rady muže být zmenen podle návrhu Administrativní rady a po schválení generálním shromáždením.

Administrativní rada volí ze svých clenu v tajném hlasování predstavenstvo složené z:

- jednoho predsedy,

- jednoho místopredsedy,

- jednoho tajemníka,

- jednoho pokladníka.

Clánek 11: Schuze Administrativní rady

Administrativní rada se schází nejméne jednou za šest mesícu po svolání predsedou nebo na žádost ctvrtiny svých clenu.

Rozhodnutí jsou prijímána vetšinou hlasu. V žádném prípade není rozhodující hlas predsedy.

Pro platnost usnesení je nutná prítomnost dvou tretin clenu Administrativní rady.

Každý clen Administrativní rady, který se bez omluvy nezúcastní trí po sobe následujících schuzí, muže být považován za odstoupivšího.

Clánek 12: Pravomoci Administrativní rady

Administrativní rada má nejrozsáhlejší pravomoci v otázce rízení záležitostí sdružení. Muže prenést své pravomoci na predstavenstvo, a to celkove nebo cástecne.

Administrativní rada je zejména poverena prijímat veškerá rozhodnutí a opatrení týkající se:

- prijímání nových clenu,

- stanovení formy rocních príspevku,

- vypracování vnitrních narízení,

- vypracování rozpoctu,

- plánování výdaju a príjmu,

- vynakládání nebo ukládání disponibilního kapitálu,

- správy majetku vytvoreného podle zákona a v jeho mezích,

- prípravy návrhu k predložení generálnímu shromáždení,

- vypracování zprávy generálnímu shromáždení o všech operacích rozpoctového roku a o financní situaci.

Výše uvedený výcet je vypovídací a neúplný.

Clánek 13: Zastupování vuci tretím osobám

Predseda zastupuje sdružení vuci tretím osobám, zastupuje ho u soudu, predsedá shromáždením, rídí diskuse a práci sdružení.

Clánek 14: Správa zdroju

Zdroje jsou spravovány pokladníkem.

Navíc se sdružení zavazuje vést specifické úcetnictví pro operace vyplývající z provádení a rízení cinností, k nimž se zavázalo jakožto Organizace výrobcu uznaná ve smyslu narízení ES c. 2200/96, zvlášte v rámci rádne vytvoreného provozního fondu.

Úcetnictví musí vykázat zejména príspevky clenu sdružení za cinnosti rízené sdružením z titulu provozního fondu. K tomuto úcelu musí sdružení otevrít bankovní úcet urcený speciálne na uvedené operace.

Úcetním rokem bude kalendární rok pocítaný od 1. ledna.

Clánek 15: Rádné generální shromáždení

Rádného generálního shromáždení se zúcastnují všichni clenové sdružení, at jsou prijati z jakéhokoliv titulu.

Rádné generální shromáždení se schází nejméne jednou rocne, aby schválilo úcty rozpoctového roku, hlasovalo o rozpoctu a volilo zástupce.

Clenové sdružení jsou zváni tajemníkem nejméne osm dní pred stanoveným datem. Program jednání je uveden v pozvánce.

Prezident za asistence clenu Administrativní rady predsedá shromáždení a vysvetluje stav sdružení.

Pokladník podává zprávu o hospodarení a predkládá shromáždení ke schválení úcetní bilanci.

Po vycerpání poradu jednání se pristupuje k nahrazení odstupujících clenu rady formou tajného hlasování.

V prubehu generálního shromáždení mohou být projednávány pouze ty otázky, které jsou uvedeny v programu jednání.

Generální shromáždení se usnáší právoplatne vetšinou prítomných nebo zastoupených clenu, at je jejich pocet jakýkoliv.

Clánek 16: Mimorádné generální shromáždení

Pokud je treba nebo na žádost poloviny a jednoho ze zapsaných clenu, muže prezident svolat mimorádné generální shromáždení, a to podle pravidel uvedených v clánku 15.

Toto shromáždení se musí skládat z poloviny a jednoho ze clenu sdružení. Pokud není tohoto pomeru dosaženo, je shromáždení svoláno znovu v intervalu 15 dní. Po druhém svolání se shromáždení usnáší, at je pocet prítomných nebo zastoupených jakýkoliv, dvoutretinovou vetšinou prítomných nebo zastoupených clenu.

Clánek 17: Kvorum a vetšina

Výrobci, kterí jsou cleny, mají v generálním shromáždení minimálne 75% hlasu.

Pravidla týkající se:

- výroby,

- informací o výrobe,

- ochrany životního prostredí,

- komercializace,

budou:

- jednomyslne stanovena Administrativní radou,

- prijímána a pozmenována generálním shromáždením dvoutretinovou vetšinou prítomných nebo zastoupených clenu.

Clánek 18: Vnitrní narízení

Vnitrní narízení bude stanoveno Administrativní radou, která je nechá schválit generálním shromáždením.

Toto eventuální narízení je urceno ke stanovení ruzných bodu neuvedených stanovami, zvlášte tech, které se týkají vnitrní administrativy sdružení.

Clánek 19: Ukoncení cinnosti sdružení

V prípade ukoncení cinnosti sdružení, se kterým souhlasí nejméne dve tretiny clenu prítomných na generálním shromáždení, jmenuje toto jednoho nebo více likvidátoru a majetek, je-li treba, je preveden v souladu s clánkem 9 zákona z 1. cervence 1901 a výnosem z 16. srpna 1901.

(vzorové stanovy poskytla sl. Pascale Perreau, Ministerstvo zemedelství, rybolovu a výživy, Paríž, preklad Ivana Pospíšilová, úprava Zk)

VÝBER PRÁVNÍCH PREDPISU Z ÚREDNÍHO VESTNÍKU EVROPSKÝCH SPOLE- CENSTVÍ, RADA L, ROK 1998

Tento výber zahrnuje právní predpisy EU pro následující zemedelské sektory, cerstvé a zpracované výrobky techto sektoru, ale i nekteré všeobecné právní predpisy EU, využitelné temito sektory :

· ovocnárství, vinohradnictví, ovoce všech klimatických pásem, vinarství a zpracování ovoce, zpracované ovoce,

· zelinárství, zelenina, zpracování zeleniny, zpracovaná zelenina,

· bramborárství, brambory, zpracování brambor, zpracované brambory,

· okrasné zahradnictví, okrasné rostliny, sadovnictví, kvetinárství, kvetiny, výrobky okrasného zahradnictví,

· vcelarství, hedvábnictví, zemedelské výrobky techto sektoru.

Poznámka : Olivový olej v tomto výberu neuvádíme. Tato položka je detailne sledována jinou pracovní skupinou Odboru evropské integrace. Bramborový škrob, osivo a sadbu a fytokaranténní opatrení uvádíme v tomto výberu jen orientacne, detailne je sledují jiné specializované pracovní skupiny Odboru evropské integrace a Státní rostlinolékarské správy.

Únor 1998 (OJ c. L 26 až 60)

· Rozhodnutí Rady a Komise 98/98/ES, ESUO, Euratom ze dne 19. prosince 1997 o uzavrení Evropské dohody zakládající pridružení mezi Evropskými spolecenstvími a jejich clenskými státy na jedné strane a Lotyšskou republikou na strane druhé. OJ L 26, 2.2.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 281/98 ze dne 3. února 1998, které stanovuje intervencní prahy pro rajcata pro tržní rok 1998. OJ L 28, 4.2.98, s.4.

· Rozhodnutí Komise 98/111/ES ze dne 27. ledna 1998, které prodlužuje období uvádené v clánku 15 (2a) Smernice 66/403/EHS o odbytu sadbových brambor. OJ L 28, 4.2.98, s.42.

· Rozhodnutí Komise 98/112/ES ze dne 27. ledna 1998, které zplnomocnuje clenské státy k provedení derogací z urcitých opatrení Smernice Rady 77/93/EHS se zamerením na brambory jiné než sadbové puvodem ze Slovinské republiky. OJ L 28, 4.2.98, s.43.

· Narízení Komise (ES) c. 293/98 ze dne 4. února 1998 urcující operativní prípady aplikovatelné na výrobky sektoru ovoce a zeleniny, na výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny a cástecne na živé rostliny a kvetinárské výrobky a na urcité výrobky uvedené v príloze II Smlouvy a zrušující Narízení (ES) c. 1445/93. OJ L 30, 5.2.98, s.16.

· Rozhodnutí Komise 98/114/ES ze dne 28. ledna 1998, které stanovuje opatrení pro srovnatelné testy ve Spolecenství pro sadbové brambory podle clánku 14 Smernice Rady 66/403/EHS. OJ L 31, 6.2.98, s.23.

· Rozhodnutí Komise 98/116/ES ze dne 4. února 1998. které prijalo speciální opatrení pro dovozy ovoce a zeleniny z nebo zasílané z Ugandy, Keni, Tanzanie a Mozambiku. OJ L 31, 6.2.98, s.28.

· Narízení Komise (ES) c. 319/98 ze dne 6. února 1998 o vydávání exportních licencí systému B pro ovoce a zeleninu. OJ L 33, 7.2.98, s.16.

· Narízení Komise (ES) c. 320/98 ze dne 6. února 1998 o vydávání vývozních licencí systému B v sektoru ovoce a zeleniny. OJ L 33, 7.2.98, s.18.

· Doporucení Komise 98/113/ES ze dne 2. února 1998 zamerené na koordinovaný program pro oficiální kontrolu potravin pro rok 1998. OJ L 36, 10.2.98, s.10.

· Oprava Narízení Komise (ES) c. 274/98 ze dne 2. února 1998 o dodávce loupaného hrášku v rámci potravinové pomoci (OJ L 27, 3.2.98). OJ L 36, 10.2.98, s.16.

· Narízení Komise (ES) c. 326/98 ze dne 10. února 1998, které stanovuje ceny zemedelských výrobcu a dovozní ceny pro karafiáty a ruže se zamerením na využití opatrení k rízení dovozu urcitých kvetinárských výrobku puvodem z Kypru, Izraele, Jordánska, Maroka a Západního pobreží a pásma Gazy. OJ L 37, 11.2.98, s.3.

· Narízení Komise (ES) c. 329/98 ze dne 10. února 1998 o vydávání vývozních licencí A1 na ovoce a zeleninu. OJ L 37, 11.2.98, s.18.

· Narízení Komise (ES) c. 332/98 ze dne 10. února 1998, které stanovuje zemedelské kursy ECU. OJ L 37, 11.2.98, s.22.

· Narízení Komise (ES) c. 333/98 ze dne 10. února 1998 o vydávání dovozních licencí na cesnek puvodem z Cíny. OJ L 37, 11.2.98, s.24.

· Narízení Komise (ES) c. 341/98 ze dne 12. února 1998 pozmenující Narízení (ES) c. 2376/96, derogující pro další období jednoho roku z Narízení (EHS) c. 920/89, se zamerením na mrkev nakrývanou cistou rašelinou vyrábenou ve Švédsku a Finsku. OJ L 40, 13.2. 1998, s.3.

· Oprava Narízení Rady (ES) c. 2087/97 ze dne 20. ríjna 1997 pozmenující Narízení (EHS) c. 822/87 o spolecné organizaci trhu vína (OJ L 292, 25.10.97, s.17). OJ L 40, 13.2.98, s.17.

· Evropský parlament 98/132/ES, ESUO, Euratom - Konecné schválení všeobecného rozpoctu Evropské unie pro financní rok 1998. OJ L 44, 16.2.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 381/98 ze dne 18. února 1998 prizpusobující prílohy k Narízení (ES) c. 1256/96 aplikující víceleté schéma generalizovaných tarifních preferencí od 1. cervence 1996 do 30. cervna 1999 s ohledem na urcité zemedelské výrobky puvodem ve vývojových zemích. OJ L 48, 19.2.98, s.25.

· Narízení Komise (ES) c. 382/98 ze dne 18. února 1998, pozmenující Narízení (EHS) c. 3846/87 ve veci nomenklatury zemedelských výrobku pro exportní refundace pro trešne predbežne zpracované, ale neschopné v tomto stavu konzumace. OJ L 48, 19.2.98, s.28.

· Narízení Komise (ES) c. 392/98 ze dne 18. února 1998, které stanovuje zemedelské kursy ECU. OJ L 48, 19.2.98, s.46.

· Narízení Komise (ES) c. 396/98 ze dne 19. února 1998, které stanovuje exportní refundace na výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny, jiné než ty, které získávají dotace za pridaný cukr. OJ L 50, 20.2.98, s.18.

· Rozhodnutí Rady a Komise 98/150/ES, ESUO, Euratom ze dne 19. prosince 1997 o uzavrení Evropské dohody zakládající pridružení mezi Evropskými spolecenstvími a jejich clenskými státy na jedné strane a Litevskou republikou na druhé strane. OJ L 51, 20.2.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 421/98 ze dne 20.února 1998, které stanovuje zálohy na podporu pro citrony v tržním roce 1997/98. OJ L 52, 21.2.98, s.24.

· Narízení Komise (ES) c. 430/98 ze dne 23. února 1998 o vydávání systému vývozních licencí B v sektoru ovoce a zeleniny. OJ L 53, 24.2.98, s.14.

· Narízení Komise (ES) c. 434/98 ze dne 24. února 1998, které stanovuje ceny zemedelských výrobcu a dovozní ceny za karafiáty a ruže se zamerením na využití opatrení k rízení dovozu urcitých kvetinárských výrobku puvodem z Kypru, z Izraele, Jordánska, Maroka a Západního pobreží a pásma Gazy. OJ L 54, 25.2.98, s.3.

· Narízení Komise (ES) c. 409/98 ze dne 19. února 1998, pozmenující prílohu k Narízení (EHS) c. 3846/87 zrizujícího nomenklaturu zemedelských výrobku pro exportní refundace. OJ L 55, 25.2.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 442/98 ze dne 25. února 1998, stanovující urcitá indikativní množství pro dovozy banánu do Spolecenství pro druhé ctvrtletí 1998. OJ L 56, 26.2.98, s.8.

· Narízení Komise (ES) c. 451/98 ze dne 26. února 1998 o vydávání vývozních licencí pro výrobky vinarského sektoru. OJ L 58, 27.2.98, s.29.

· Narízení Komise ES urcující standardní dovozní hodnoty pro stanovení vstupní ceny urcitého ovoce a zeleniny. Císla narízení : 271/98, 279/98, 287/98, 297/98, 310/98, 322/98, 325/98, 334/98, 340/98, 353/98, 369/98, 375/98, 394/98, 412/98, 425/98, 433/98, 438/98, 450/98, 468/98.

· Narízení Komise ES urcující jednotkové hodnoty pro stanovení celní hodnoty nekterého snadno zkazitelného zboží. Císla narízení : 291/98 (OJ L 30, 5.2.98, s.8), 379/98 (OJ L 48, 17.2.98, s.14).

Brezen 1998 (OJ c. L 61 až 99)

· Narízení Komise (ES) c. 508/98 ze dne 3. brezna 1998 o vydávání exportních licencí systému B v sektoru ovoce a zeleniny. OJ L 63, 4.3.98, s.21.

· Rozhodnutí Komise 98/174/ES ze dne 17. února 1998, které mení Rozhodnutí Komise 94/650/EHS o organizaci docasných pokusu s marketingem osiva ve velkém objemu finálnímu odberateli. OJ L 63, 4.3.98, s.31.

· Narízení Komise (ES) c. 519/98 ze dne 5. brezna 1998, které mení Narízení Rady (ES) c. 934/95, které zrizuje celní stropy a statistický dohled v rámci referencních množství pro urcitý pocet výrobku puvodem z Kypru, Egypta, Jordánska, Izraele, Tuniska, Sýrie, Malty, Maroka a Západního pobreží a pásma Gazy. OJ L 66, 6.3.98, s.3.

· Narízení Komise (ES) c. 520/98 ze dne 5. brezna 1998, které stanovuje exportní refundace pro ovoce a zeleninu. OJ L 66, 6.3.98, s.8.

· Narízení Komise (ES) c. 532/98 ze dne 6. brezna 1998 o vydávání exportních licencí systému B v sektoru ovoce a zeleniny. OJ L 67, 7.3.98, s.7.

· Narízení Komise (ES) c. 533/98 ze dne 6. brezna 1998 otevírající individuální prodej výzvou k tendru pro export vinného alkoholu portugalskou intervencní agenturou. OJ L 67, 7.3.98, s.8.

· Narízení Komise (ES) c. 534/98 ze dne 6. brezna 1998, otevírající individuální výzvu k tendru pro prodej vinného alkoholu na export. OJ L 67, 7.3.98, s.14.

· Smernice Komise (ES) 98/15/ES ze dne 27. února 1998, která mení Smernici Rady 91/271/EHS se zamerením na urcité požadavky vyplývající z její prílohy I. OJ L 67, 7.3.98, s.29.

· Rozhodnutí Komise 98/184/ES ze dne 25. února 1998 se zamerením na dotazník pro hlášení clenských státu o zavádení Smernice Rady 94/67/ES o zpopelnování nebezpecného odpadu (zavádení Smernice Rady 91/692/EHS). OJ L 67, 7.3.98, s.48.

· Rozhodnutí Rady a Komise 98/180/ES, ESUO, Euratom ze dne 19. prosince 1997 o uzavrení Evropské dohody zakládající pridružení mezi Evropskými spolecenstvími a jejich clenskými státy na jedné strane a Republikou Estonsko na druhé strane. OJ L 68, 9.3.98, s.1.

· Evropská dohoda zakládající pridružení mezi Evropskými spolecenstvími a jejich clenskými státy na jedné strane a Republikou Estonsko na druhé strane. OJ L 68, 9.3.98, s.3.

· Rozhodnutí Komise 98/186/ES ze dne 25. února 1998, které schvaluje technický akcní plán (první cást) pro zlepšení zemedelské statistiky pro rok 1998. OJ L 70, 10.3.98, s.23.

· Rozhodnutí Komise 98/187/ES ze dne 27. února 1998, které zmocnuje clenské státy výjimecne provádet derogace z urcitých opatrení Smernice Rady 77/93/EHS co se týce rostlin rodu Vitis L., jiných než ovocných, puvodem z Lotyšska. OJ L 70, 10.3.98, s.26.

· Narízení Komise (ES) c. 545/98 ze dne 10. brezna 1998, které stanovuje pestitelské a dovozní ceny Spolecenství pro karafiáty a ruže s ohledem na použití opatrení rídícího dovozy urcitých kvetinárských výrobku puvodem z Kypru, Izraele, Jordánska, Maroka a Západního pobreží a pásma Gazy. OJ L 72, 11.3.98, s.6.

· Narízení Komise (ES) c. 548/98 ze dne 10. brezna 1998 o vydávání dovozních licencí pro cesnek puvodem z Cíny. OJ L 72, 11.3.98, s.12.

· Narízení Komise (ES) c. 550/98 ze dne 10. brezna 1998, které stanovuje zemedelské kursy ECU. OJ L 72, 11.3.98, s.15.

· Rozhodnutí Komise 98/200/ES ze dne 4. brezna 1998, které zmocnuje clenské státy k povolování docasných prodeju rozmnožovacího materiálu vinné révy nesplnujícího požadavky Smernice Rady 68/193/EHS. OJ L 76, 13.3.98, s.37.

· Rozhodnutí Komise 98/201/ES ze dne 4. brezna 1998, které zmocnuje clenské státy k výjimecným derogacím z urcitých opatrení Smernice Rady 77/93/EHS co se týce rostlin rodu Vitis L., jiných než ovocných, puvodem z Madarska nebo z Rumunska. OJ L 76, 13.3.98, s.39.

· Narízení Komise (ES) c. 583/98 ze dne 13. brezna 1998, které doplnuje a mení Narízení (EHS) c. 2641/88, které stanovuje detailní pravidla pro použití podpory pro využití hroznu, hroznového moštu a hroznového koncentrátu pro výrobu hroznového džusu. OJ L 77, 14.3. 98, s.14.

· Narízení Komise (ES) c. 589/98 ze dne 13. brezna 1998, které stanovuje zemedelské kursy ECU. OJ L 77, 14.3.98, s.26.

· Narízení Komise (ES) c. 591/98 ze dne 13. brezna 1998 o vydávání exportních licencí A1 pro ovoce a zeleninu. OJ L 77, 14.3.98, s.31.

· Narízení Komise (ES) c. 592/98 ze dne 13. brezna 1998 o vydávání exportních licencí A1 pro ovoce a zeleninu. OJ L 77, 14.3.98, s.32.

· Narízení Komise (ES) c. 600/98 ze dne 16. brezna 1998, které mení Narízení (ES) c. 589/98, které stanovuje zemedelské kursy ECU. OJ L 79, 17.3.98, s.19.

· Narízení Rady (ES) c. 602/98 ze dne 9. brezna 1998, rozširující pusobnost Narízení (ES) c. 3281/94 a c. 1256/96 se zamerením na schemu tarifních preferencí Spolecenství ve prospech méne rozvinutých zemí. OJ L 80, 18.3.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 604/98 ze dne 17. brezna 1998 doplnující a menící Narízení (EHS) c. 3665/87, které stanovuje detailní spolecná pravidla pro použití systému exportních refundací pro zemedelské výrobky. OJ L 80, 18.3.98, s.19.

· Smernice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochrane spotrebitele oznacováním výrobku, nabízených spotrebitelum, cenou. OJ L 80, 18.3.98, s.27.

· Rozhodnutí Komise 98/215/ES ze dne 13. brezna 1998, které ustavuje konzultacní výbor pro družstva, vzájemné spolecnosti, sdružení a nadace. OJ L 80, 18.3.98, s.51.

· Narízení Rady (ES) c. 622/98 ze dne 16. brezna 1998 o pomoci žádajícím státum v rámci predvstupní strategie a zejména o ustavení vstupního partnerství. OJ L 85, 20.3.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 626/98 ze dne 19. brezna 1998, které stanovuje intervencní prahy pro melouny a vodní melouny pro tržní rok 1998/99. OJ L 85, 20.3.98, s.10.

· Rozhodnutí 98/223/ES c. 1/98 Rady pridružení ES - Turecko ze dne 25. února 1998 o obchodním režimu pro zemedelské výrobky. OJ L 86, 20.3.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 645/98 ze dne 20. brezna 1998 o vydávání dovozních licencí na banány v rámci celní kvóty pro druhé ctvrtletí 1998 a o podávání nových žádostí. OJ L 87, 21.3.98, s.10.

· Narízení Komise (ES) c. 650/98 ze dne 23. brezna 1998, které mení Narízení Rady (ES) c. 1981/94 otevírající a urcující tarifní kvóty Spolecenství pro urcité výrobky puvodem z Alžírska, Kypru, Egypta, Izraele, Jordánska, Malty, Maroka, Západního pobreží a pásma Gazy, Tuniska a Turecka a urcující detailní pravidla pro rozšírení a prizpusobení techto celních kvót. OJ L 88, 24.3.98, s.8.

· Narízení Komise (ES) c. 654/98 ze dne 23. brezna 1998, které stanovuje zemedelské kursy ECU. OJ L 88, 24.3.98, s. 45.

· Narízení Komise (ES) c. 655/98 ze dne 23. brezna 1998 o vydávání exportních licencí A2 pro ovoce a zeleninu. OJ L 88, 24.3.98, s.47.

· Rozhodnutí Komise 98/235/ES ze dne 11. brezna 1998 o poradních výborech pojednávajících o vecech zahrnutých ve Spolecné zemedelské politice. OJ L 88, 24.3.98, s.59.

· Narízení Rady (ES) c. 656/98 ze dne 16. brezna 1998, schvalující autonomní a prechodná opatrení pro preferencní obchodní opatrení s Polskem, Madarskem, Slovenskem, Ceskou republikou, Rumunskem a Bulharskem u urcitých zpracovaných zemedelských výrobku. OJ L 90, 25.3.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 658/98 ze dne 24. brezna 1998, které stanovuje pestitelské a dovozní ceny Spolecenství pro karafiáty a ruže s ohledem na použití opatrení k rízení dovozu urcitých kvetinárských výrobku puvodem z Kypru, Izraele, Jordánska, Maroka a Západního pobreží a pásma Gazy. OJ L 90, 25.3.98, s.32.

· Narízení Komise (ES) c. 659/98 ze dne 24. brezna 1998, které ruší preferencní celní poplatky a obnovuje celní sazby podle Spolecného celního sazebníku na dovozy jednokvetých karafiátu puvodem z Izraele. OJ L 90, 25.3.98, s.34.

· Narízení Komise (ES) c. 660/98, ze dne 24. brezna 1998, které ruší preferencní celní poplatky a obnovuje celní sazby podle Spolecného celního sazebníku na dovozy malokvetých ruží puvodem z Izraele. OJ L 90, 25.3.98, s.36.

· Narízení Rady (ES) c. 663/98 ze dne 23. brezna 1998, které mení Narízení (ES) c. 2022/95 uvalující definitivní anti-dumpingové clo na dovozy dusicnanu amonného puvodem z Ruska. OJ L 93, 26.3.98, s.1.

· Narízení Komise (ES) c. 673/98 ze dne 26. brezna 1998 o vydávání vývozních licencí pro výrobky ze sektoru vína. OJ L 94, 27.3.98, s.3.

· Narízení Komise (ES) c. 674/98 ze dne 26. brezna 1998, které opravuje Narízení (ES) c. 2434/97, (ES) c. 2435/97, (ES) 2449/97, (ES) c. 2466/97, (ES) c. 2483/97, (ES) c. 2514/97, (ES) c. 2537/97, (ES) c. 2555/97, (ES) c. 2578/97, (ES) c. 2605/97, (ES) c. 2620/97, (ES) c. 2624/97, (ES) c. 2637/97 urcující standardní dovozní hodnoty pro stanovení vstupní ceny urcitého ovoce a zeleniny. OJ L 94, 27.3.98, s.4.

· Narízení Rady (ES) c. 685/98 ze dne 16. brezna 1998 ve veci uzavrení dohody formou výmeny dopisu menící Dohodu ve forme výmeny dopisu mezi Evropským spolecenstvím a Republikou Bulharsko o vzájemné tvorbe celních kvót pro urcitá vína a menící Narízení (ES) c. 933/95 otevírající a poskytující celní kvóty pro urcitá vína. OJ L 96, 28.3.98, s.1.

· Dohoda formou výmeny dopisu menící Dohodu formou výmeny dopisu mezi Evropským spolecenstvím a Republikou Bulharsko o vzájemné tvorbe celních kvót pro urcitá vína. OJ L 96, 28.3.98, s.3.

· Narízení Komise (ES) c. 690/98 ze dne 27. brezna 1998 o vydávání exportních licencí systému B v sektoru ovoce a zeleniny. OJ L 96, 28.3.98, s.13.

· Narízení Komise (ES) c. 693/98 ze dne 27. brezna 1998 menící Narízení (ES) c. 3111/93 zrizující seznam kvalitních likérových vín vyrábených ve specifických regionech podle clánku 3 a 12 Narízení (EHS) c. 4252/88. OJ L 96, 28.3.98, s.17.

· Rozhodnutí Rady a Komise 98/238/ES, ESUO ze dne 26.ledna 1998 o uzavrení Euro-Stredozemní dohody, zakládající pridružení mezi Evropskými spolecenstvími a jejich clenskými státy na jedné strane a Republikou Tunisko na druhé strane. OJ L 97, 30.3.98, s.1. (vcetne plného znení Dohody od str. 3).

· Narízení Komise (ES) c. 712/98 ze dne 30. brezna 1998 o dodávkách loupaného hrášku jako potravinové pomoci. OJ L 98, 31.3.98, s.39.

· Narízení Komise (ES) c. 713/98 ze dne 30. brezna 1998 o vydávání exportních licencí systému B pro ovoce a zeleninu. OJ L 98, 31.3.98, s.42.

· Narízení Komise ES urcující standardní dovozní hodnoty pro stanovení vstupní ceny urcitého ovoce a zeleniny. Císla narízení : 498/98, 506/98, 510/98, 518/98, 527/98, 538/98, 543/98, 552/98, 561/98, 578/98, 598/98, 603/98, 608/98, 627/98, 638/98, 647/98, 657/98, 664/98, 672/98, 686/98, 704/98.

· Narízení Komise ES urcující jednotkové hodnoty pro stanovení celní hodnoty nekterého snadno zkazitelného zboží. Císla narízení : 514/98 (OJ L 65, 5.3.98, s.8), 612/98 (OJ L 82, 19.3.98, s.8).

Narízení a smernice jsou závazné pro clenské zeme, narízení platí prímo a ihned po svém vydání ve všech clenských zemích EU, smernice musí být nejprve prevedena do národních právních predpisu. Rozhodnutí jsou závazná pro státy, instituce a jednotlivce, kterým jsou urcena. Doporucení a názory nejsou závaznými právními predpisy, ale nelze je podcenovat, protože také ovlivnují dení v EU.

(podle Official Journal of European Communities, rada L - vybral Ing. Jaroslav Zíka)

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnárství, vinohradnictví, zelinárství, bramborárství, okrasné zahrad- nictví, vcelarství, hedvábnictví, koreninové a lécivé rostliny, cerstvé a zpracované výrobky, vinarství - Informacní obežník

Vydává : Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory a Pracovní skupina pro víno,

Odbor evropské integrace, MZeCR, Tešnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812965, e-mail Zika@mze.cz

Doc. Ing. Jirí Hodis, CSc. 02/21812170, fax 02/21812965 (vinarství)

Pro vnitrní potrebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce