OBILOVINY - 30.4.1998

Jak naplnit jakostní kritéria pro zálohovaný nákup pšenice

Termínovaný (zálohovaný) nákup potravinárské pšenice v roce 1998 prináší v požadavcích jakostních ukazatelu urcité zmeny. Jednou z nejpodstatnejších je zavedení kritéria obsahu dusíkatých látek v sušine (N látky x 5,7) minimálne 12% a zavedení tzv. sedimentacní hodnoty, SDS test minimálne 55 ml. Ostatní kritéria zustávají stejná, jako napr. císlo poklesu (220 s.). U prímesí které jsou stejné v max. hodnote 6% se v jejich rámci hodnotí ješte výskyt obilek žita, tritikale, a jecmene, celých i poškozených, pokud nepatrí do necistot. Obilek uvedených druhu smí být nejvýše 3%. Necistoty zustávají stejné, max. 0,5%.

Tato nove zavedená kritéria budí s ohledem na velký zájem o zálohovaný nákup jisté obavy, že nemohou být dosažena, což by dodavatele vylucovalo z úcasti na tomto zpusobu nákupu. Dostáváme proto mnoho dotazu, zda jsou tato kritéria reálná a jak jich dosahovat.

Již v minulých letech byl problém dosahovat 780 g objemové hmotnosti, což muže být znovu i v letošním roce. Krome tohoto bude jiste problém v dosažení již výše zmínených 12% obsahu hrubých bílkovin, tj. N látek v sušine x koeficient 5,7. Tyto obavy mají reálný základ ve zkušenostech z posledních let, kdy se této hranice dosahovalo jen v nekterých rocnících a nekterých lokalitách. Prumerné hodnoty monitoringu jakosti a údaje o obsahu N látek nakupované pšenice vykazovaly hodnoty nižší než 12%. Také o nove zavedeném sedimentacním testu jsou zpochybnující údaje o možnosti této hodnoty dosáhnout.

Posudme nejprve situaci u sedimentacní hodnoty uvádené SDS testem. Ten vyjadruje množství a kvalitu bílkovinného komplexu (drívejších hodnot obsahu a jakosti lepku). V mezinárodním merítku se používá sedimentacní hodnota podle Zelenyho, na kterou v procesu sjednocování norem musíme v krátké dobe také prejít. U nás dosud používaný SDS test se od sedimentacní hodnoty Zeleny liší prípravou vzorku a použitou kyselinou. Hodnoty SDS testu jsou vyšší než hodnoty testu Zeleny. Obe metody se dají po kalibraci stanovat technikou NIR. Zdálo by se, že dosažení hodnot SDS testu 55 ml by nemelo být problémem, protože v monitoringu jakosti se dosahuje vyšších hodnot. Jen v bramborárské výrobní oblasti jsou hodnoty SDS testu nižší. Ale pozoruhodné je, že v prehledu jakosti odrud sledovaných ve státních odrudových pokusech ÚKZÚZ z let 1994 - 1996 melo hodnoty nad 55 ml jen pet odrud (Ebi, Brea, Vlada, Saskia a Boka), ostatní odrudy mely SDS test pod 55 ml. (viz Jurecka, Novotný 1997 Spec. príl. Zemedelce Potravinárská pšenice).

Obecne jiná je situace u nove zavedeného kritéria obsahu hrubých bílkovin, tj. dusíkatých látek v sušine násobené koeficientem 5,7. U jakostne kontrolovaných dodávek a monitoringu jakosti se napr. v roce 1996 dosahovalo obsahu bílkovin pod 11 % (10,5 - 10,7 %) a v roce 1997 mela u sledovaného souboru vzorku okolo 11,6 % (Hubík 1996, 1997), podobne od roku 1991 se jen v nekterých letech dosahovalo vyšších hodnot obsahu dusíkatých látek než požaduje letošní zálohovaný nákup. To jsou skutecnosti, které zájemce o zálohovaný nákup znepokojují. Pritom pred rokem 1989 tato hranice obsahu bílkovin necinila vubec problémy, jak dokazuje tabulka 1.

Jakost pšenice v jednotlivých výrobních oblastech CR

(Prumerné hodnoty z monitoringu jakosti nakupované pšenice v letech 1978 - 1988)

Ukazatel jakosti Výrobní oblast

kukuricná reparská bramborárská

Objemová hmotnost g/litr 779,9 781,4 770,2

Mokrý lepek % 24,7 25,5 23,4

Bobtnavost lepku cm 3 11,6 12,8 12,2

Obsah bílkovin % 13,3 13,0 12,5

Sed. hodnota SDS test ml 59,6 63,7 40,3

Tvrdost zrna body 93,5 102,1 82,8

Výtežnost mouk % 70,1 70,4 69,1

Merný objem peciva cm 3 349,6 337,2 332,7

Pramen: Ing. J. Petr

V cem jsou príciny?

Hlavní príciny leží v nedostatecné výžive dusíkem v generativním období, kdy rostliny strádají pro nedostatek dusíku, což se projeví na obsahu dusíkatých látek v obilkách. Pokud posuzujeme stav do roku 1990, pak do té doby byly dávky hnojiv NPK 223 kg (rok 1989 v CR), z toho se dodávalo na hektar pudy 99 kg N, 66 kg P205, 58 kg K2O. Z našeho pruzkumu podmínek pro dosahování 7 - 8 tunových výnosu pšenice v letech 1978 - 1984 jsme na souhrnu 100 zemedelských podniku zjistili, že pro tyto výnosy se hnojilo dusíkem následovne: v podzimním základním hnojení 50 - 60 kg, v regeneracním 35 - 40 kg, v produkcním 30 kg a v pozdním 10 - 15 kg N. Celkem se aplikovalo 125 - 145 kg N. Je známo, že práve pro zvýšení obsahu dusíkatých látek, tehdy obsah lepku, melo práve pozdní prihnojení rozhodující význam. Dnešní dávky dusíku se podle dostupných údaju pohybují mezi 60 - 70 kg N, pricemž cást prijde na podzim s kombinovaným hnojivem NPK, cást okolo 30 - 40 kg v regeneracním hnojení a v dobrém prípade cást i jako produkcní hnojení ke konci dubna. Tak celková dávka dosahuje nejvýše 90 kg.

Uvažme ješte krome sníženého hnojení další závažné príciny. Je to jiste i zmena odrudové skladby, kdy v sortimentu pribylo odrud spíše s horší pekarskou jakostí, které geneticky mají menší schopnost syntézy dusíkatých látek. Je to prevážná vetšina odrud skupiny A a B-, které jsou velmi výnosné a vynikají zdravotním stavem, ale hure se u nich dosahuje vysokých hodnot sedimentace, a obsahu dusíkatých látek. Další príciny leží též v podstatne nižším podílu dobrých predplodin, vojtešky a jetele, výrazne sníženému podílu toku organické hmoty do pudy ve forme hnoje, a též v tom, že velký pocet podniku hospodarí bez chovu hospodárských zvírat. Pak je nasnade, že musíme k dosažení jakostních parametru udelat nekterá kompenzacní opatrení, kterých však není mnoho na výber. Nejsnadnejší bude pravdepodobne pozdní prihnojení dusíkem.

V našich pokusech s odrudou Regina jsme pri aplikaci 30 kg N pri zacátku metání ve forme ledku amonného s vápencem zvýšili obsah N látek o 0,5 %. V pokusech vedených v Nemecku se již od dávky 20 kg N v pozdním prihnojení zvyšoval obsah bílkovin, ale též sedimentace a o 4 ml. Ve 155 pokusech vedených v Nemecku se pri 40 kg N v pozdním prihnojení zvýšil obsah bílkovin o 1,8 %. Vyšší zvýšení se dosáhne pri prihnojení po vymetání, pred kvetem. podmínkou výše popsaného efektu, který je ješte doprovázen i zvýšením výnosu, je ovšem príchod srážek a dobrý zdravotní stav porostu, protože toto dusíkaté prihnojení zvyšuje náchylnost k listovým a klasovým chorobám, ci dokonce vyžaduje soubežné ošetrení.

Máme však ješte jiné doporucení, ukázalo se totiž pro zvýšení obsahu dusíkatých látek výhodné i posunutí tzv. produkcní dávky dusíku do období sloupkování, tj. do prvé poloviny kvetna. Tím se nemení dosavadní systém hnojení v praxi, jde jen o posunutí doby aplikace a prípadné zvýšení této produkcní dávky. Ale i v tomto prípade musíme venovat pozornost zdravotnímu stavu porostu, prípadne opatrením proti poléhání u náchylnejších odrud.

Bereme jiste v úvahu, že toto prihnojení zvyšuje náklady a predstavuje další vstup do porostu. Je však treba uvážit, jak dalece je výhodné využít predností této formy nákupu a uplatnení odbytu pšenice v zálohovaném nákupu.