HypoVereinsbank: Desetiletí Evropy ve světové ekonomice

Velmi optimistickou prognózu ekonomického vývoje v zemích střední a východní Evropy (SVE) vydala dnes v Berlíně přední německá banka HypoVereinsbank. Podle této prognózy bude střední a východní Evropa v nadcházejícím desetiletí nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí světa a hlavně díky těmto zemím by měla první dekáda 21. století být evropským desetiletím ve světové ekonomice. Podle studie, s níž dnes seznámil novináře hlavní ekonom banky Martin Hüfner, dosáhne v letech 2001 až 2010 průměrný roční růst v zemích ucházejících se o vstup do EU čtyři až 5,5 procenta a bude tak vyšší, než v kterékoli jiné části světa. Bude to zároveň štěstí pro Evropskou unii, která "již nyní sklízí plody bolestné transformace v zemích SVE", zdůrazňuje studie, která předpovídá pro Českou republiku průměrný růst 4,5 procenta. Své předpoklady vysokého růstu v této části kontinentu zdůvodňuje analytické oddělení banky pěti hlavními faktory: velkým potenciálem pracovních sil při trvajících nižších mzdách, dobrou úrovní kvalifikace těchto sil, očekávanými vysokými investicemi, technologickým pokrokem i vyhlídkou na vstup do EU jako motivačním faktorem. Analýza předpokládá, že do zemí SVE připlynou za deset let ze zahraničí investice v celkové výši 65 miliard dolarů. Pokud jde o rozšiřování EU, předkládá analýza dva možné scénáře. V žádném případě neočekává rozšíření již v roce 2003, stejně jako označuje za nepravděpodobné současné přijetí deseti nebo dvanácti kandidátů. Optimistický scénář počítá se vstupem šesti států (Polsko, Maďarsko, Česko, Slovinsko, Estonsko a Slovensko) kolem roku 2005 a s přijetím ostatních kandidátů zhruba v roce 2010. Pesimistická varianta pak předpovídá přijetí jen několika menších zemí "po roce 2006". Uvažuje se ale i o možnosti, že by dvě až tři menší země (bez Polska) byly přijaty v roce 2004 a další skupinka poměrně krátce poté, uvedl Hüfner. HypoVereinsbank se přimlouvá za první scénář, který by podle názoru jejích analytiků umožnil dosažení růstu na horní očekávané hranici (5,5 procenta), zatímco odklad rozšíření by znamenal růst zhruba o 1,5 procenta pomalejší. Zpomalení by přitom postihlo hlavně nejchudší země oblasti, tedy především Bulharsko a Rumunsko.