OVOCE září 1998 - zpráva MZe ČR 1. část - (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

OVOCE

(1. cást)

zárí 1998

Vydává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

.................................................................................................................................................

Predkládá: Ing. Jan Pellar, reditel odboru marketingu a komodit

Schvaluje a s vydáním souhlasí: Dr. Ing. Dušan Vanek, 1. námestek ministra

Odbor marketingu a komodit MZe CR

__________________________________________________________

Odpovedné odborné redaktorky:

Irena Pischnothová - Buchtová MZe CR

Ing. Dagmar Vyklická MZe CR

Reditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu

Ceský hydrometeorologický ústav, Praha

Ceský normalizacní institut, Praha

Ceský statistický úrad, Praha

Ceská zemedelská a potravinárská inspekce, Brno

Generální reditelství cel, Praha

Ministerstvo financí, Praha

Ministerstvo zemedelství, Praha

Ovocnárská unie Ceské republiky, Holovousy

Ústrední kontrolní a zkušební ústav zemedelský, Brno

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha

Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarnického prumyslu, Praha

Agra Europe, London

Fruit and Vegetable Markets, London

Fresh Produce Desk Book 1998, London

FAOSTAT Database Results

Centro Operativo Ortofrutticolo, Ferrara

Autori touto cestou dekují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkum.

Predkládaná zpráva navazuje na Situacní a výhledovou zprávu, která byla vydaná v cervenci 1997. Použité údaje jsou zpracovány podle dostupných informací k mesíci cervnu 1998, není-li uvedeno jinak.

Termín "hospodárský rok", který je ve zpráve používán, odpovídá v zahranicí užívanému ekvivalentu "marketingový rok". U jablek zacíná hospodárský rok 1. 7. a koncí 30. 6. následujícího roku (v souladu s narízením EU).

Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství. Dále vycházejí v príloze periodika Zemedelské listy, Agrární noviny, Agrospoj a Agronet.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu u komodity ovoce

Svetový trh

ÚVOD

V Ceské republice se tradicne pestují zejména jablka, trešne, višne, švestky, merunky a broskve. Neméne významné je i pestování bobulovin, zejména pak cerveného a cerného rybízu. V soucasné dobe je zde podle údaju CSÚ kolem 49,5 tis. ha ovocných sadu prevážne neintenzivních, tj. sadu samozásobitelských, záhumenkových a zahrádkárských. Intenzita produkce ovoce v techto sadech je nízká a nízká je i kvalita ovoce. Intenzivní ovocné sady tvorí cca 38 % celkové výmery ovocných sadu. I jejich hektarové výnosy jsou však ve srovnání se zememi EU nízké. Je to zpusobeno predevším tím, že je vetšina výsadeb prestárlá (tj. na ústupu plodnosti) a navíc nekteré sady byly zanedbány behem procesu transformace zemedelství. I když v urcitých oblastech naší republiky dosahují nekteré specializované podniky vysokých výnosu a kvalitní produkce ovoce, celkovým objemem produkce ovoce mírného pásma CR nepatrí a výhledove nebude patrit k významnejším exportérum této komodity.

Domácí spotreba ovoce mírného pásma, která v letech 1990 - 1995 výrazne poklesla a byla nahrazena vyšší spotrebou jižního ovoce, se zacala od roku 1996 opet zvyšovat. Tato zmena nekolikaletého trendu nastala v dusledku prebytku jablek na trhu a poklesu jejich cen témer o 10 %, zatímco ceny jižního ovoce zustaly na stejné úrovni.

Prudký nárust dovozu ovoce po roce 1990 znamenal obohacení nabídky ovoce na tuzemském trhu, prinesl však tuzemským producentum problémy s uplatnením vlastní produkce, zejména konzumních jablek. Na základe Evropské dohody poskytuje CR zemím EU od roku 1992 preferencní celní sazby, což dává dovozcum z techto zemí velký prostor pro vývozy konzumních jablek na ceský trh. Naopak vývoz konzumních jablek z CR do EU je ztížen vysokou celní ochranou trhu, založenou na systému vstupních cen. Zhoršení situace v uplatnení domácí produkce na domácím trhu je také zpusobeno zaostáváním nabídky domácích producentu, zejména z hlediska kvality a tržní úpravy.

Zásadní zmeny v ovocnárství a priblížení se k bežným standardum, platícím v zemích EU, jsou podmíneny výsadbou nových sadu se závlahami, s vetším poctem jedincu na slabe rostoucích podnožích, v nejlepších pudne-klimatických podmínkách a takovými odrudami, které jsou požadované trhem; dále vybudováním moderních skladovacích kapacit pro uchovávání kvalitní produkce stejne tak i moderních zpracovatelských podniku (prípadne rekonstrukce stávajících). Pro zvýšení konkurenceschopnosti tuzemských výrobku je nutné se rovnež zamerit na kvalitní poskliznovou úpravu ovoce, balení, trídení apod. Neméne duležitá je integrace trhu s ovocem, a to formou zakládání organizací producentu ovoce a zeleniny, jak je tomu v zemích EU, s možností trvalého odbytu produkce v obchodních retezcích.

SOUHRN

V Ceské republice prevažují neintenzivní ovocné sady, tj. sady samozásobitelské, záhumenkové a zahrádkárské, jejichž výmera ciní v roce 1998 podle údaju CSÚ 49 580 ha. Produkce ovoce z techto sadu je nižší kvality a je vhodná prevážne pro prumyslové zpracování. Produkce tržního konzumního ovoce je v CR zajištována zejména v intenzivních ovocných sadech. Podle šetrení ovocnárských inspektoru ÚKZÚZ je v roce 1998 v CR 19 058 ha intenzivních ovocných sadu (tj. cca 38 % celkové plochy sadu), z toho 16 962 ha je plodných.

Objem sklizne ovoce je nemalou merou ovlivnován postupným snižováním výmery plodných ovocných sadu z duvodu stárnutí výsadeb. Vetšina našich intenzivních sadu je již prestárlá, tj. na ústupu nebo již v plném poklesu plodnosti, což má velký vliv na hektarový výnos i kvalitu plodu. Celková sklizen ovoce z intenzivních ovocných sadu se v hospodárském roce 1998/99 ocekává nižší zhruba o 10 - 16 % oproti minulému roku a dosáhne objemu kolem 143,3 tis. t.

U jablek, které jsou jednoznacne naším nejduležitejším ovocným druhem a na celkové produkci tržního ovoce se podílí cca 83 %, se v tomto roce predpokládá nižší sklizen v objemu kolem 120 tis. t velikostne vetších plodu vyšší kvality.

V zemích EU se v roce 1998 ocekává prumerná produkce ovoce, sklizen konzumních jablek je odhadována jen o 1,4 % nižší než v roce 1997, tj. 7,3 mil. t. V nekterých zemích EU bude produkce ovoce (zejména konzumních jablek) ješte nižší z duvodu poškození plodu jarními mrazy a kroupami. Tato skutecnost muže vést ke zvýšení nabídky moštových jablek na evropských trzích, ale tím i k menším možnostem uplatnení ceských moštových jablek na zahranicních trzích.

Tempo poklesu výmery plodných intenzivních ovocných sadu v CR se od roku 1995 evidentne zpomalilo zavedením dotací na obnovu ovocných sadu, které v roce 1994 vyhlásilo MZe CR. V rozmezí let 1995 - 1996 bylo vysázeno v rámci obnovy 1508 ha nových sadu. V souvislosti s vyšší sklizní jablek v posledních letech a stále se zvyšujícími dovozy konzumních jablek vyvrcholila v hospodárském roce 1996/97 krize s odbytem vlastní produkce. Ztráta výrobcu jablek i skladovatelu dosáhla v této sezone výše 250 mil. Kc, což vedlo k poklesu investic predevším pri výsadbách nových sadu a modernizaci skladu. Z techto duvodu bylo v roce 1997 vysázeno celkem pouze 394 ha nových výsadeb (z toho 369 ha s dotacní podporou) a v roce 1998 se ocekává výsadba pouhých 258 ha. Dusledky se promítnou výrazne v príštích letech.

V Ceské republice produkuje ovoce více než 600 právnických a fyzických osob. Prumerná ovocnárská farma v CR má kolem 35 - 50 ha sadu, což je nekolikanásobne více ve srovnání se zememi EU, kde prumerná ovocnárská farma má 2 - 5 ha ovocných sadu. Z rozboru, vypracovaných ÚKZÚZ ve spolupráci s regionálními tajemníky Ovocnárské unie CR, vyplývá, že zhruba 57 % ploch intenzivních ovocných sadu v CR obhospodarují právnické osoby, jako jsou akciové spolecnosti, spolecnosti s rucením omezeným, školní statky apod.

Bilance jablek byla v uplynulé sezóne 1997/98 vyrovnaná. Produkce jablek cinila v tomto hospodárském roce 147,9 tis. t. I když ve srovnání se sezónou 1996/97 byla produkce jablek o 26,6 % vyšší, podarilo se jich uplatnit na trhu více, a to predevším rekordním vývozem moštových jablek, ale za nižší realizacní ceny. Urcitý podíl na vyšším uplatnení jablek na domácím trhu mela i platnost kvóty na dovoz jablek ze zemí EU v jarních mesících roku 1998, které jsou z hlediska prodeju zaskladnených jablek rozhodující.

V soucasné dobe je v CR zhruba 30 vetších skladu využívaných pro ovocnárství, které jsou v držení zejména právnických osob. Krome toho bylo vybudováno nekolik malých skladu na tzv. rodinných farmách, kde je pri skladování použito bud jen klasické chlazení nebo se jedná o sklady pouze vetrané. Celkem jsou dnes v CR využívány skladovací kapacity pro skladování 55 300 t ovoce, z toho sklady s rízenou atmosférou predstavují kapacitu 17 250 t a sklady se systémem ULO 3850 t.

Stejne jako v roce 1996 bylo i v roce 1997 nakoupeno podniky konzervárenského prumyslu vyšší množství ovoce ke zpracování oproti predchozím letum, z toho 85 % suroviny pocházelo od tuzemských dodavatelu. Na celkovém objemu nakoupeného ovoce (77,6 tis. t) se nejvíce podílela jablka ke zpracování (témer 67 tis. t). Prumerná nákupní cena se v roce 1997 u této suroviny pohybovala od 1,50 - 2,80 Kc/kg. Výroba ovocných výrobku, zejména konzumních sirupu, se v roce 1997 snížila o 18 %, u džusu dokonce o 35 %, a to predevším z duvodu vyšší konkurence zahranicních džusu a štáv na domácím trhu. V roce 1998 se ocekává nákup jablek na zpracování pouze ve výši 42 tis. t. Prícinou jsou znacné problémy s odbytem jablecného koncentrátu, jelikož v zemích Evropy jsou velké a mimo Evropu témer neprodejné zásoby tohoto koncentrátu a moštu, jejichž soucasná cena se pohybuje kolem 1 DEM/kg. Od této ceny se odvíjí i ceny moštových jablek a pro sezonu 1998/99 je lze odhadovat v rozmezí 1 - 1,30 Kc/kg, pri poklesu ceny koncentrátu pak až na hranici 0,80 Kc/kg. Tuzemský zpracovatelský prumysl bude v této sezone pri nákupu preferovat moštová jablka z intenzivních sadu pro jejich vyšší výtežnost, která bude v letošní sezone rozhodující.

Ceny zemedelských výrobcu ovoce mírného pásma se v roce 1997 snížily v porovnání s rokem 1996 témer u všech druhu ovoce, zejména pak u konzumních jablek (o 28,6 %) a cerného rybízu (o 22,3 %). Vzhledem k vládnímu opatrení ke snížení dovozu konzumních jablek z EU do CR nastal sice ve II. pololetí hospodárského roku 1997/98 u CZV jablek mírný vzestup, avšak oproti stejnému období predchozího hospodárského roku byly stále v prumeru o 10 % nižší. Spotrebitelské ceny ovoce v roce 1997 rovnež poklesly v porovnání s rokem 1996, pricemž dynamika poklesu spotrebitelských cen ovoce mírného pásma byla v roce 1997 vyšší než u jižního ovoce. Spotrebitelská cena jablek klesla oproti roku 1996 zhruba o 10 % a její vývoj v roce 1998 naznacuje další pokles v porovnání se stejným obdobím roku 1997. U jižního ovoce je cenový vývoj odlišný. V roce 1997 se v porovnání s rokem 1996 spotrebitelská cena všech sledovaných druhu jižního ovoce zvýšila. V prubehu I. pololetí roku 1998 spotrebitelské ceny u pomerancu a citronu klesají, zatímco ceny ostatního jižního ovoce prudce rostou.

Tento cenový vývoj výrazne ovlivnuje i výši spotreby jižního ovoce ve prospech ovoce mírného pásma, která dosahuje približne 42 kg na osobu a rok a má rostoucí tendenci na rozdíl od klesající spotreby ovoce jižního. V dalším období lze predpokládat jen pozvolné zvyšování spotreby ovoce mírného pásma i ovoce jižního, avšak pouze v prípade stávajícího pomeru cen mezi obema skupinami. Pri výraznejší zmene vývoje relací cen je možné ocekávat, že spotreba ovoce mírného pásma bude stoupat rychleji než spotreba ovoce jižního.

Celková bilance zahranicního obchodu CR s cerstvým a sušeným ovocem je stále vysoce pasivní, a to jak z objemového, tak i z financního hlediska. Deficit v roce 1997 dosáhl 284,9 tis. t v hodnote 6,7 mld. Kc, což je oproti roku 1996 pokles ve financním vyjádrení o 1,4 % (tj. o 97,3 mil. Kc), v objemovém dokonce o 19 % (tj. o 67,3 tis. t). Duvodem tohoto poklesu byly nejen restriktivní opatrení vlády v prubehu I. pololetí roku 1997 ke zlepšení dosavadní velmi nepríznivé bilance zahranicního agrárního obchodu CR, ale i snížení dovozu ovoce ovlivnené poklesem poptávky obyvatelstva.

V roce 1997 bylo do CR dovezeno celkem 421,1 tis. t ovoce v hodnote 7,4 mld. Kc, z toho dovoz ovoce mírného pásma cinil 93,6 tis. t v hodnote 1,4 mld. Kc. Porovnáme-li rok 1997 s rokem 1996, došlo v roce 1997 k poklesu objemu dovozu jak jižního ovoce (o 4,1 tis. t), tak i ovoce mírného pásma (o 25,7 tis. t). K výraznému nárustu dovozu došlo jen u skorápkového ovoce, a to témer o 21 tis. t. Krome cerstvého a sušeného ovoce predstavuje další velkou položku dovoz ovocných štáv (zejména pomerancové štávy) a konzervovaného ovoce. V roce 1997 dosáhl dovoz ovocných štáv celkem 68,4 tis. t (tj. 1,3 mld. Kc) a dovoz konzervovaného ovoce 23,2 tis. t (tj. 9,5 mil. Kc).

Vývoz ovoce z CR se v roce 1997 zvýšil o 43,2 tis. t ve srovnání s rokem 1996 a dosáhl objemu 136,2 tis. t v hodnote 0,7 mld. Kc. Nejvetší podíl na tomto vývozu predstavovala jablka pro prumyslové zpracování (96 %), dále pak višne a rybízy. Toto ovoce je urceno hlavne ke zpracování a je tedy vyváženo v nižší cenové hladine. Pozitivní bilance dosahuje zahranicní obchod CR u zmrazeného ovoce, džemu a zavarenin a jablecné štávy. V roce 1997 bylo z CR vyvezeno 8,1 tis. t zmrazeného slazeného i neslazeného ovoce v celkové hodnote 178,1 mil. Kc, dále pak 9,3 tis. t džemu a zavarenin (za 348,7 mil. Kc) a 20,1 tis. t jablecné štávy (za 306,8 mil. Kc).

Zápornou bilanci vykazuje i zahranicní obchod CR se zememi CEFTA (vcetne Slovenska). Celkový objem dovozu ovoce z techto zemí poklesl v roce 1997 oproti roku 1996 zhruba o 3,4 tis. t a dosáhl tak 15,2 tis.t v hodnote celkem 182,4 mil. Kc. Z celkového množství dovezeného ovoce predstavovalo ovoce mírného pásma objem 13,7 tis. t v hodnote 104,2 mil. Kc. Celkový vývoz ovoce do zemí CEFTA vcetne Slovenska se v roce 1997 zvýšil oproti roku 1996 približne o 2,0 tis. t a dosáhl výše 4,2 tis. v hodnote 124,2 mil. Kc. Z tohoto množství cinil vývoz tropického ovoce (tzn. reexport) 2,6 tis. t. Vývoz ovoce mírného pásma byl v porovnání s rokem 1996 nižší a dosáhl objemu pouze 1,1 t v hodnote 17,6 mil. Kc.

ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY OVOCE

Do zásahu státu u komodity ovoce jsou zahrnuty:

1. Celní opatrení podle platného celního sazebníku

2. Licencní politika podle vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu

3. Danová politika - dan z pridané hodnoty, spotrební dan

4. Dotacní politika státu

5. Platné technické normy

6. Kontrola jakosti

7. Legislativa vztahující se ke komodite ovoce

1. Celní opatrení

Od 1. 1. 1998 je v platnosti narízení vlády c. 312/1997 Sb., ze dne 3. 12. 1997, cástka 105, kterým byl vydán nový celní sazebník. Seznam doplnkových kódu k císelným kódum celního sazebníku pri dovozu ovoce je zverejnen ve vyhlášce Ministerstva financí c. 46/1997 ze dne 28. 2. 1997, menící a doplnující vyhlášku MF c. 92/1993 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení celního zákona.

Dne 31. 1. 1998 vstoupilo v platnost narízení vlády c. 17/1998 Sb., kterým se stanoví preferencní celní sazby pro dovoz nekterých zemedelských a potravinárských výrobku pocházejících z Evropské unie. Toto narízení pozbývá platnosti 31. 12. 1998.

Dne 20. 8. 1998 vstoupil v platnost Protokol, týkající se sanitárních a fytosanitárních opatrení a opatrení na ochranu zvírat ve vztahu k obchodu v rámci Evropské dohody mezi zememi EU a CR (Rozhodnutí Rady c. 98/250/ES). Tento Protokol obsahuje jednotné sanitární a fytosanitární podmínky obchodu živými zvíraty, výrobky živocišného puvodu, rostlinami a výrobky rostlinného puvodu.

Dnem 1. 7. 1996 vstoupily v platnost dohody o zóne volného obchodu, které Ceská republika uzavrela s Estonskou republikou a Lotyšskou republikou. Další dohoda uzavrená se Státem Izrael vešla v platnost 1. 1. 1997, s Rumunskou republikou 1. 7. 1997 a se Slovinskem 1. 4. 1998. Dne 17. 7. 1998 byla v Sofii podepsána zástupci stávajících clenských zemí CEFTA dohoda o prístupu Bulharska do CEFTA. Dnem 1. 9. 1998 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi CR a Tureckou republikou.

Dnem 21. 5. 1998 vešlo v platnost narízení vlády c. 115/1998 Sb., kterým se ruší narízení vlády c. 18/1998 Sb., o stanovení celní sazby a celní kvóty pro dovoz konzumních jablek pocházejících z EU do CR.

Dnem 1. 7. 1998 vstoupily v platnost dve nové vyhlášky, které vyplývají z postupných harmonizujících príprav na vstup do EU:

Vyhláška 135/98 Sb. - vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádejí nekterá ustanovení celního zákona, upravují se nekteré záležitosti podle mezinárodních dohod a úmluv. Vyhláška urcuje pohranicní celní pásmo, poskytuje závazné informace o zarazení v celním sazebníku a puvodu zboží, mení podmínky dovozu a vývozu poštovních zásilek, mení seznam státu, se kterými CR nemela uzavreny smlouvy o vzájemném poskytování celních výhod - zeme vstoupily do Svetové obchodní organizace. Nove se zde reší urcování výše nákladu na dopravu, mení se použití deklarace co do poctu podpoložek - nový tiskopis jednotné celní deklarace (JCD) od 1. 7. 1998, informace o zvyšování poplatku za docasné uskladnení zboží ve skladech celního úradu.

Vyhláška 136/98 Sb. - vyhláška Ministerstva financí o osvobození zboží od dovozního cla. Osvobození se týká prevážne zboží, které nemá obchodní charakter, jako napr. výstavy, výzkum apod. Za podmínek, uvedených ve vyhlášce, jsou od dovozního cla osvobozeny výrobky zemedelské, chovatelské, vcelarské, zahradnické a lesnické, které pocházejí z hospodárství ležících v zahranicí do 15 km od státních hranic, nestanoví-li mezinárodní smlouvy jinak.

Celní kvóty zemedelských a potravinárských komodit

Smluvní celní sazby se uplatnují na dovážené zboží pocházející ze státu, který je clenem WTO nebo s nímž CR má uzavrenou dohodu, obsahující ustanovení o vzájemném poskytování doložky nejvyšších výhod. Smluvní celní sazby vycházejí z celní koncese platné pro rok 1998 podle výsledku Uruguayského kola GATT.

Smluvní celní kvóta je uplatnována u dovozu z clenských zemí WTO a ze zemí, kterým CR poskytuje doložku nejvyšších výhod.

Preferencní celní kvóta se vztahuje pouze na dovozy zboží pocházejícího ze zemí, se kterými má CR uzavrenou dohodu o zóne volného obchodu. Celní kvóty a preference jsou stanoveny uvedenými dohodami, které dále urcují pravidla pro stanovení a prokázání preferencního puvodu zboží.

Prehled preferencních celních sazeb pri dovozu a vývozu ovoce a výrobku z neho podle uzavrených dohod o zóne volného obchodu, Evropské dohody a dohody CEFTA je uveden v príloze c.1.

2. Licencní politika

Dovozní a vývozní licence jsou udelovány na základe vyhlášky Ministerstva prumyslu a obchodu c. 56/1998 Sb., která vešla v platnost 1. 4. 1998. Tato vyhláška je novelou vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších predpisu. Príslušným orgánem pro prijímání žádostí a vydávání licencí je Licencní správa pri Ministerstvu prumyslu a obchodu Ceské republiky. Pri udelování dovozní automatické licence zaplatí žadatel poplatek ve výši 500 Kc, za vývozní licenci zaplatí 0,5 % z hodnoty vyváženého zboží.

Licencnímu rízení pri dovozu bez množstevního omezení podléhají u komodity ovoce cerstvé merunky (od 15. 7. do 11. 8.) a jablecná štáva, na které jsou udelovány automatické licence.

3. Danová politika

V platnosti zustává zákon CNR c. 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu a úplného znení zákona uvedeného pod c. 199/1998 Sb., ze dne 12. 8. 1998. U komodity ovoce nedošlo ke zmenám.

Dne 12. 8. 1998 vyšlo ve Sbírce zákonu úplné znení zákona c. 587/1992 Sb.,o spotrebních daních.

4. Dotacní politika

a) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998

Ministerstvo zemedelství na základe podpurných programu podle zákona c. 252/1997 Sb., o zemedelství vydalo pod cj. 5216/97-1000 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998.

· Dotacní titul 1. C - Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadu

Úcel: nezbytná obnova ovocných sadu.

Subjekt: podnikatel (§ 2 zákona c. 513/1991 Sb.,) podnikající v zemedelské prvovýrobe.

Forma podpory: investicní, prímá nenávratná dotace.

Výše podpory: sazba do 80 000 Kc/1ha vysázeného ovocného sadu, a to výsadba uznanou sadbou jabloní, hrušní, merunek, slivoní, trešní na výmere minimálne 1,00 ha jednoho druhu.

· Dotacní titul 2. B - Udržování genetického potenciálu osiv a sadby

- Jsou uvedeny pouze cásti dotacních titulu, které se týkají ovoce.

Úcel: podporit a zabezpecit dostupnost kvalitních odrud osiv a sadby.

2. B. b. - Podpora k licencnímu poplatku:

2. B. b. 6) - ovocné dreviny do výše 650 % zaplacených licencních poplatku.

2. B. c. - Podpora na zkoušení puvodních ceských odrud v zahranicí do výše 100 % prokázaných nákladu. Vztahuje se na odrudy registrované, nebo povolené v roce 1997, nebo 1998 ve státe zkoušení.

Subjekt: podnikatel (§ 2 zákona c. 513/1991 Sb.,), který zabezpecuje novošlechtení a udržovací šlechtení rostlin v souladu se zákonem c. 92/1996 Sb., vcetne navazujících vyhlášek a predpisu, u dotacního titulu 2. B. c i vlastník šlechtitelského osvedcení podle zákona c. 132/1989 Sb.

Forma podpory: neinvesticní, nenávratná prímá dotace.

· Dotacní titul 3. - Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

Úcel: ozdravení polních a speciálních plodin s využitím biologické ochrany a technických izolátu.

Subjekt: podnikatel (§ 2 zákona c. 513/1991 Sb.,) provádející ozdravování polních a speciálních plodin.

Predmetem tohoto dotacního titulu je podpora biologické ochrany jako náhrada chemické ochrany rostlin a podpora prostorových a technických izolátu množitelského materiálu ovocných plodin a chmele se zamerením na ochranu proti šírení hospodársky závažných virových chorob. Jde o neinvesticní, prímou nenávratnou dotaci. Výše dotace je do 60 % z prokázaných úplných vlastních nákladu príslušného roku vynaložených na ozdravování rostlin.

Dotace se vztahují na porízení, aplikaci a zabezpecení funkcnosti v príslušných kulturách na biologické prostredky uvedené v úredním seznamu (Seznam registrovaných prostredku na ochranu rostlin 1997) vydaném MZe CR v roce 1997.

· Dotacní titul 9. A. b. - Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu

Predmet podpory: zverejnování výsledku odrudových zkoušek (seznamu doporucených odrud) a porádání výstav polních a zahradních plodin.

Subjekt: vystavovatel nebo komoditní svaz.

Forma podpory: neinvesticní, prímá nenávratná dotace.

Výše podpory: fixní cástka podle rozhodnutí MZe podle významu zverejnovaných výsledku a podle významu porádané výstavní akce.

· Dotacní titul 9. C. - Informatika

Úcel: poskytovat zemedelcum pohotové a objektivní informace o aktuálních cenách zemedelských komodit na ceském trhu a duležité informace pro operativní podnikatelské rozhodování.

Predmet podpory:

9. C. a) - vybudovat a zabezpecit provoz nezávislého tržního informacního systému pro zemedelské komodity splnujícího kriteria tržních informacních systému zemí Evropské unie,

9. C. b) - vytvorit praktickou aktuální databázi duležitých technických, technologických, ekonomických a právních norem, normativu a praktických doporucení pro zemedelce a poradce vcetne variant ekonomického hodnocení využití stroju a výrobních technologií. Zajistit prezentaci databáze v tiskovém a elektronickém tvaru.

Subjekt: Agrární komora CR, VÚZE, zemedelské univerzity a další subjekty, které prokáží odbornou zpusobilost.

Forma podpory: neinvesticní, prímá nenávratná dotace.

Výše podpory: do 100 % prokázaných celkových nákladu.

Vyhodnocení dotacních prostredku za rok 1997

· V roce 1997 bylo celkem prijato na dotacní titul "obnova ovocných sadu" 109 žádostí na 435,5 ha. Priznáno bylo 103 žádostí na výmeru 393,7 ha ve výši 19,7 mil. Kc. Na jeden hektar byla žadatelum poskytnuta cástka 50 tis. Kc. Skutecne cerpaných žádostí bylo 97 a celkem bylo vyplaceno 18,5 mil. Kc na výmeru 369 ha ovocných sadu.

· Z dotacního titulu 2. B. na udržování genetického potenciálu osiv a sadby, podtitulu 2. B. a. bylo vyplaceno cca 4,7 mil. Kc a z podtitulu 2. B. b. bylo vyplaceno 85 tis. Kc.

· Na poradenství bylo v roce 1997 z prostredku MZe vynaloženo témer 155 tis. Kc a na práci s genofondem 3,7 tis. Kc.

· V roce 1998 bylo celkem prijato 87 žádost o dotace na obnovu ovocných sadu, z toho bylo priznáno 82 žádostí na výmeru 258 ha ve výši 20,6 mil. Kc, tj. 80 tis. Kc/ha.

b) Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

Pro rok 1998 došlo k úpravám programu PGRLF, jenž nyní zahrnuje tyto programy: Provoz, Zemedelec, Lesy, Krajina, Mládí, Agroregion, Nabyvatel, Restituent, KPV, Export a TOZ.

Program Export se pro rok 1998 doplnuje o nové programy:

· na podporu exportu ovoce a zeleniny a výrobku z nich ve výši maximálne 70 mil. Kc. Rozhodné období pro realizaci exportu je do 31. 12. 1998. Podpora se stanovuje ve výši do 10 procentních bodu na úhradu úroku z úveru.

· program "Organizace producentu ovoce a zeleniny mírného pásma" na podporu zvyšování integrace trhu a zvýšení konkurenceschopnosti domácí produkce ovoce a zeleniny a na podporu vznikajících producentských organizací ve smyslu tržního režimu v zemích EU. Podpory se poskytují v rámci programu na dotace a cásti úroku z úveru a na garance jistiny úveru ve výši do 50 mil. Kc.

· program "Sezonní zásoby" pro zpracovatele na nákup sezónních surovin od tuzemských producentu a skladování hotových výrobku z techto surovin. Cílem programu je podporit tuzemskou produkci a zpracování ovoce a zeleniny umožnením prístupu zpracovatelským organizacím k levnejším úverum na financování sezónních zásob. Dotace na úhradu cásti úroku z úveru ve výši do 60 mil. Kc.

5. Normy jakosti pro cerstvé ovoce (CSN)

Normy EHK/OSN platí pro obchod mezi clenskými státy EHK/OSN a pro dovoz ovoce do techto státu. S temito normami jsou harmonizovány jak spolecné normy EU, tak normy CR (CSN). Normalizace ovoce se neustále vyvíjí po obsahové i formální stránce. Na normalizacní cinnosti se v souvislosti s rozvojem mezinárodního obchodu v rámci EHK/OSN podílí stále více státu, a proto jsou požadavky prubežne doplnovány a zpresnovány.

Soustava norem EHK/OSN je jednotná nejen po formální stránce, ale jednotne je dán napr. podíl dovolených odchylek pro jednotlivé trídy jakosti, základní ustanovení "minimálních požadavku", základní požadavky na jednotlivé trídy jakosti atd. EU tento zpusob posuzování jakosti i zásady formální úpravy norem prevzala ve snaze docílit maximálního vzájemného souladu s normami EHK/OSN. Obe soustavy norem platí pro dodávky príslušných druhu ovoce a zeleniny v cerstvém stavu spotrebiteli a neplatí pro dodávky na prumyslové zpracování. Zatímco normy EHK/OSN platí pri kontrole výrobku pri odeslání, tj. po úprave a zabalení, normy EU platí v rámci Spolecenství na všech stupních obchodu.

Normy jakosti pro ovoce mají v EU, na rozdíl od ostatních výrobku, výsadní postavení. Jejich tvorba je totiž vymezena a samy jsou uvádeny v platnost nejvyššími právními predpisy EU, tj. narízeními Rady ES a Komise ES, které jsou pro clenské státy EU závazné. V prípade našeho vstupu do EU budou tato narízení také pro nás závazná, aniž by musela být predem zapracována do našich právních predpisu. Základním právním predpisem upravujícím tvorbu a používání norem jakosti pro cerstvou zeleninu a ovoce v Evropské unii je Narízení Rady (ES) c. 2200/96 ze dne 28. ríjna 1996.

V Ceské republice jsou nároky na jakost cerstvé zeleniny a ovoce dány zákonem c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu a vyhláškami na tento zákon navazujícími, zejména pak vyhláškou c. 332/1997 Sb.

Prehled platných CSN pro ovoce

Císlo normy Název Úcinnost od Závazná/doporucující

CSN 46 3000 Ovoce cerstvé,spolec.ustanov.pro ovo. a zel. 11/88 doporucující

CSN 46 3010 Ovoce cerstvé. Jádrové ovoce. Aronie, jablka,

hrušky, jerabiny, kdoule, mišpule 01/96 závazná

CSN 46 3020 Broskve a nektarinky 03/96 závazná

CSN 46 3021 Merunky 03/96 závazná

CSN 46 3022 Švestky, slívy, renklódy, mirabelky 03/96 závazná

CSN 46 3023 Trešne a višne 03/96 závazná

CSN 46 3030 Ovoce cerstvé. Bobulové ovoce a lesní plody.

Angrešt, bezinky, boruvky, brusinky, drínek,

jahody lesní, klikva, maliny, ostružiny, rybíz bílý,

cervený a cerný, šípky 08/85 doporucující

CSN 46 3031 Jahody zahradní 11/97 závazná

CSN 46 3032 Boruvky 11/97 závazná

CSN 46 3033 Maliny 11/97 závazná

CSN 46 3041 Stolní hrozny révy vinné 01/97 závazná

CSN 46 3050 Skorápkové ovoce cerstvé.

Nezralé mandle, zelené, nezralé vlašské orechy 06/82 doporucující

CSN 46 3051 Kaštany jedlé 01/97 závazná

CSN 46 3060 Cerstvé jižní plody. Citrusové plody a ananas

(ananas a limy) 07/81 doporucující

CSN 46 3061 Cerstvé jižní plody. Banány (banány zelené urcené

pro dozrávání, banány žluté urcené k prímé

spotrebe 07/84 doporucující

CSN 46 3062 Citrusové plody. (norma upravuje: citrony,

klementiny, Monreal, satsumy, Wilking, tangerinky,

ost. mandarinky a hybridy, pomerance,

grapefruity) 01/96 závazná

CSN 46 3063 Fíky cerstvé 12/97 závazná

CSN 46 3064 Cerstvé jižní plody. Ostatní plody tropu

a subtropu (tomel) 10/93 závazná

CSN 46 3065 Cerstvé jižní plody. Ostatní plody tropu a subtropu

(karambola, papája) 12/95 doporucující

CSN 46 3066 Anona 11/97 závazná

CSN 46 3067 Avokádo 12/97 závazná

CSN 46 3068 Kiwi 12/97 závazná

CSN 46 3069 Mango 12/97 závazná

CSN 46 3080 Pistácie ve skorápce 09/95 závazná

CSN 46 3081 Jádra pistácií a jádra pistácií bez slupek 09/95 závazná

CSN 46 3082 Vlašské orechy ve skorápce 01/96 závazná

CSN 46 3083 Jádra vlašských orechu 01/96 závazná

CSN 46 3084 Para orechy 03/97 závazná

CSN 46 3085 Kokosové orechy cerstvé 12/95 doporucující

CSN 46 3086 Lískové orechy ve skorápce 01//97 závazná

CSN 46 3087 Jádra lískových orechu 01/97 závazná

CSN 46 3088 Mandle sladké ve skorápce 12/97 závazná

CSN 46 3089 Jádra sladkých mandlí 12/97 závazná

CSN 46 3090 Doporucená terminologie pro normy na suché

a sušené ovoce a definice vad 12/97 doporucující

Pramen: Ceský normalizacní institut, Praha

6. Kontrola jakosti

Podle zákona c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a provádecí vyhláškou MZe c. 332/1997 Sb., je u cerstvého ovoce hodnoceno oznacování, jakost a zdravotní nezávadnost. Ve vyhlášce c. 332/1997 Sb., oddíl 1, je uveden taxativní seznam technických norem (CSN), které jsou závazné pro hodnocení ukazatelu jakosti cerstvého ovoce, tzn. senzorické hodnocení nebo analytické, pokud norma analytické znaky uvádí. Zdravotní nezávadnost cerstvého ovoce je hodnocena predevším podle provádecích vyhlášek MZd. c. 298/1997 Sb. a 294/1997 Sb.

V prubehu I. pololetí roku 1998 bylo inspektory CZPI zkontrolováno 715 vzorku cerstvého ovoce, což predstavuje zboží o hmotnosti 120,6 t. Z uvedeného poctu pri hodnocení nevyhovelo 422 vzorku (tj. 59 %). Na nevyhovující vzorky bylo vydáno 366 zákazu prodeje v celkové financní výši 1 027 548 Kc. V laboratorích CZPI bylo provedeno 1162 stanovení na cizorodé látky. Ve ctyrech prípadech bylo zjišteno porušení zdravotní nezávadnosti - vzorky obsahovaly nadlimitní obsah reziduí pesticidu, a to v citrusových plodech a zahradních jahodách.

Castejší porušení zdravotní nezávadnosti bylo zjišteno z duvodu výskytu plísní. Vyhláška c. 294/97 Sb. hodnotí potraviny z mikrobiologického hlediska jako zdravotne závadné, jestliže byl zjišten rust plísní viditelný prostým okem, nebo byly zjišteny nežádoucí zmeny zpusobené mikrobiální cinností, poprípade nežádoucí rust mikroorganismu. Dávky cerstvého ovoce, ve kterých se vyskytují napadené plody plísní nebo s jakostními vadami, jsou hodnoceny jako nevyhovující. Kontrolovaná osoba je smí uvést opet do obehu až po sjednání nápravy. To znamená, že ovoce musí pretrídit, je-li to možné. Podobne je tomu s kontrolou oznacování. Pri zjištení nedostatku v oznacování je dávka hodnocena jako nevyhovující; oznací-li prodejce ovoce správne, smí jej dále uvádet do obehu. Z techto duvodu je vysoké procento nevyhovujících vzorku v datem CZPI.

Prehled kontrolovaných poctu vzorku cerstvého ovoce za I. pololetí 1998

Ovoce Pocet vzorku Nevyhov. Pocet vzorku Nevyhov. Hodnoc. Nevyhov.

hodnocených vzorky hodnoc. Vzorky vzorky vzroky v %

ve velkoob. V % v maloob. v % celkem

bobulové 13 38,5 14 64,3 27 52,0

jádrové 41 24,4 123 52,0 164 45,0

citrusové 74 56,8 257 61,9 331 61,0

peckové 11 36,4 10 60,0 21 48,0

tropické 33 60,1 139 74,1 172 72,0

celkem 172 47,1 543 62,8 715 59,0

Pramen: CZPI, Ing. Dundelová

Vetší pocet kontrolovaných vzorku importovaného ovoce je odrazem skutecného stavu nabídky cerstvého ovoce v obchodní síti, kde nabídka ovoce z dovozu prevyšuje nabídku tuzemských produktu.

U ovocných štáv, nektaru i nápoju bylo nejcastejším duvodem nevyhovení normám kvality prekrocení doby použitelnosti nebo data minimální trvanlivosti, dále neúplné ci klamné znacení, prípadne poškození obalu.

Výsledky kontroly CZPI ovocných produktu v roce 1997

Pocet kontrolovaných vzorku Pocet nevyhovujících vzorku

Produkt tuzemsko dovoz tuzemsko dovoz

vzorky % vzorky %

Ovocné štávy 75 77 30 40,0 46 59,7

Ovocné nektary a nápoje 63 36 15 23,8 14 38,9

Pramen: CZPI, Ing. Hudcová

Výsledky kontroly CZPI ovocných produktu v I. pololetí 1998

Pocet kontrolovaných vzorku Pocet nevyhovujících vzorku

Produkt tuzemsko dovoz tuzemsko dovoz

vzorky % vzorky %

Ovocné štávy 11 18 10 90,9 16 88,9

Ovocné nektary 3 8 3 100,0 8 100,0

Ovocné nápoje 7 2 7 100,0 2 100,0

Pramen: CZPI, Ing. Hudcová

7. Legislativa vztahující se ke komodite ovoce

Zákon c. 71/1967 Sb., o správním rízení (správní rád),

Zákon c. 63/1986 Sb., o Ceské zemedelské a potravinárské inspekci,

Zákon c. 64/1986 Sb., o Ceské obchodní inspekci,

Zákon c. CNR c. 36/1990 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány CR, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 229/1991 Sb., novela c. 30/1996 Sb., o pude,

Zákon CNR c. 114/1992Sb., o ochrane prírody a krajiny, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 587/1992 Sb., o spotrebních daních, ve znení pozdejších predpisu (úplné znení c. 198/1998 Sb.,),

Zákon c. 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu (úplné znení c. 199/1998 Sb.,),

Zákon c. 634/1992 Sb., o ochrane spotrebitele, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znení pozdejších predpisu,

Vyhláška c. 215/1995 Sb., seznam katastrálních území s prirazenými a prumernými cenami zemedelských pozemku, novela c. 282/1996 Sb.,

Zákon c. 92/1996 Sb., o odrudách, osivu a sadbe pestovaných rostlin, (vyhláška MZe c. 90/1998 Sb.)

Zákon c. 6/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,

Zákon c. 61/1997 Sb., o lihu a o zmene a doplnení zákona c. 455/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu,

Vyhláška MZe CR c. 83/1997 Sb., o ochrane proti zavlékání škodlivých organismu pri dovozu, pruvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktu,

Vyhláška MZe CR c. 84/1997 Sb., o úpravách registrace prípravku na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizacní prostredky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování,

Zákon vlády CR c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu a navazujícími provádecími vyhláškami,

Zákon Parlamentu CR c. 217/1997 Sb., kterým se mení zákon CNR c. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úradech, ve znení zák. CNR c. 38/1993 Sb., a doplnuje zákon c. 455/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 252/1997 Sb., o zemedelství,

Zákon MF c. 279/1997 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení zák. c. 151/1997 Sb., o ocenování majetku a o zmene nekterých zákonu,

Narízení vlády c. 341/1997 Sb., kterým se stanovují podpurné programy k podpore mimoprodukcních funkcí zemedelství,

Narízení vlády c. 115/1998 Sb., kterým se ruší narízení vlády c. 18/1998 Sb., kterým se stanovila sazba cla a celní kvóta na dovoz jablek z EU,

Vyhláška MZe c. 118/1998 Sb., kterou se mení a doplnuje vyhláška Federálního ministerstva zemedelství a výživy c. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodársky významných druhu a rodu rostlin a zvírat, ve znení vyhlášky Federálního ministerstva hospodárství c. 515/1991 Sb.,

Vyhláška Ministerstva financí c. 135/1998 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení celního zákona, c. 13/1993 Sb.,

Vyhláška Ministerstva financí c. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla,

Vyhláška MPO c. 141/1998 Sb., kterou se mení vyhláška FMZO c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších predpisu (vyhl. c. 56/1998Sb.),

Zákon c. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných pudních látkách, pomocných rostlinných prípravcích a substrátech a agrochem. zkoušení zem. pud (zákon o hnojivech),

Zákon c. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických prípravcích a o zmene nekterých dalších zákonu,

Sdelení MZV c. 200/1998 Sb., o podepsání Protokolu týkajícího se sanitárních a fytosanitárních opatrení a opatrení na ochranu zvírat ve vztahu k obchodu k Evropské dohode mezi zememi EU a CR.

SVETOVÝ TRH

Vývoj svetové produkce ovoce

El Nino ovlivnuje rovnež i produkci ovoce v zámorí. Zatímco prinesl nadmerné dešte na západním pobreží Jižní a Strední Ameriky, zpusobil nedostatek vodních srážek v jihovýchodní Asii a Austrálii. Jedním z druhu nejvíce postiženým nepríznivým pocasím jsou banány.

Svetová produkce jablek by se mela behem príštích let dramaticky zvýšit. Celkový objem produkce jablek ve svete má v roce 2005 dosáhnout cca 68 mil. t, což znamená nárust o 30 % oproti roku 1997. Ocekává se zvýšení produkce ve všech zemích, nejvetší nárust však má nastat v Cíne. Produkce jablek se zde behem posledních let neustále zvyšuje, do roku 2005 se odhaduje nárust z 18,5 mil. t na 27,8 mil. t.

V zemích EU se do roku 2005 ocekává nárust produkce jablek o 27 %. Toto zvýšení produkce bude v západní Evrope, Japonsku a USA dáno spíše zvýšenou produktivitou, než zvýšením pestebních ploch. V ostatních zemích Evropy se odhaduje nárust o 25 %, v Jižní Americe a Jižní Africe o 20 %.

Tradicní odrudy jablek Red a Golden Delicious budou i v roce 2005 nejoblíbenejší, stejne jako odruda Fuji, jež expanduje krome Cíny také v USA a na jižní polokouli. Produkce odrudy Granny Smith zustává víceméne stabilní, naopak produkce odrudy Gala, puvodne omezená na Brazílii a Nový Zéland, se rozšírila do rady dalších zemí vcetne tech s chladnejším klimatem. Jonagold zustává evropskou odrudou, zatímco Pink Lady se pestuje v oblastech s dlouhým vegetacním obdobím, zvlášte v Kalifornii, cásti státu Washington, Jižní Africe a cásti Chile.

USA

Nejvíce pestovaným ovocem a také nejduležitejším vývozním artiklem jsou v USA jablka. V poslední dobe zde dochází ke zmene odrudového složení zejména pri vývozu. Hlavní exportní odrudou sice zustává Red Delicious, ale stále se zvyšuje zastoupení nových odrud jako je Gala, Fuji, Pink Lady a Ginger Gold. USA je rovnež jedním z nejvetších svetových producentu jablecné štávy. Jen za poslední rok se tato produkce zvýšila o 12 % a dosáhla 150 tis. t.

Sklizen hrušek se v USA v roce 1998 ocekává prumerná. Podle odhadu by mela být asi o 10 % nižší než v predchozím roce, kdy byla úroda rekordní. Špatné pocasí ovlivnilo letošní úrodu trešní, která je neobvykle nízká.

Argentina

Produkce jablek v Argentine se zvyšuje v dusledku nové výsadby jablonových sadu v Rio Negro Valley v prubehu posledních 15 let, kdy zde bylo investováno do ovocnárství 100 mil. dolaru. Byly zde vysázeny nové odrudy - Royal Gala, Fuji a Braeburn. Letošní sklizen se odhaduje na 1,44 mil. t, což je lehce nad úrovní lonského roku. Export jablek v roce 1997 dosáhl 235 tis. t, což je o 13 % více než v roce 1996.

Chile

V Chile nastal v roce 1997 pokles exportu ovoce, zpusobený zvlášte snížením produkce peckovin o 30 - 40 % (u trešní až o 50 %). Export trešní se snížil o 58 %, nektarinek o 24 %, broskví o 19 %, merunek o 26 %, švestek o 15 % a stolních hroznu o 6%. V roce 1998 se ocekává 3 % nárust produkce jablek na 950 tis. t a objem exportu se odhaduje na 415 tis. t. Oproti puvodním odhadum se ocekává i mírný nárust produkce hrušek a jejich exportu.

Nový Zéland

V roce 1998 se ocekává zvýšení produkce jablek o 2 %. Export se odhaduje na 314 tis. t oproti 292 tis. t v lonském roce. Pres 20 % exportu z Nového Zélandu smeruje do jihovýchodní Asie, ale v budoucnu se bude snažit uchytit i na trzích Evropy a USA.

Jižní Afrika

Lonský rok byl obtížný pro jihoafrické producenty jablek. Pozdní mrazy a kroupy zpusobily nejen snížení produkce, ale i horší kvalitu jablek. V roce 1998 se ocekává vyšší sklizen jablek asi o 3 %, tj. 660 tis. t. Odhady exportu se pohybují od 180 tis. t do 230 tis. t. Nejvetší nárust se ocekává u odrud Granny, Golden Delicious a Gala. Úroda hrušek byla v roce 1997 rekordní a dosáhla 277 tis. t a pro rok 1998 se ocekává další nárust na 284 tis. - 287 tis. t.

Cína

Produkce jablek zde vzrostla behem posledních deseti let osmkrát. V roce 1978 cinila 2,3 mil. t a v roce 1997 už 18,3 mil. t. Po intenzivních výsadbách, které probíhaly zvlášte v letech 1985 -1990, se plocha pro pestování jablek rozšírila na více než 3 mil. hektaru. Zvýšená nabídka jablek na trhu má však vliv na snižování cen, což jako první pocítili producenti s nízkou intenzitou pestování a nevhodnou skladbou odrud. Úroven skladování je zde velmi nízká a nezarucuje udržení kvality jablek po delší období. Také balení a trídeni je na velmi nízké úrovni. V poslední dobe se však zvyšuje pocet investic do tohoto sektoru. Také zahranicní investori zde posuzují možnosti podnikání s cílem proniknout na evropské trhy. Cizí kapitál se již dnes uplatnuje ve výrobe jablecné štávy. Ocekává se, že v príštích 4 - 5 letech zacne Cína hrát významnou roli na svetovém trhu jablky a jablecným koncentrátem.

Svetová produkce a obchod jablecným koncentrátem (v t)

Zeme Produkce Dovoz Vývoz Spotreba

97/98 96/97 97/98 96/97 97/98 96/97 97/98 96/97

Argentina 72 000 75 200 300 500 75 000 63 000 3 000 2 900

Austrálie 10 500 15 400 0 0 1 100 1 100 11 400 16 356

Francie 16 000 15 000 5 000 5 000 8 500 8 500 12 000 11 500

Chile 36 700 37 400 0 0 33 000 37 000 500 500

Itálie 42 000 47 000 30 000 24 000 68 000 68 000 4 000 4 000

Jižní Afrika 27 047 26 400 0 0 17 923 16 914 9 124 9 486

Madarsko 48 000 52 000 5 000 3 000 40 000 42 000 13 000 13 000

Nemecko 67 000 67 199 210 000 206 520 110 000 94 713 170 000 160 100

Nový Zéland 23 300 23 577 400 400 20 700 20 877 3 000 3 100

Polsko 115 000 115 000 0 0 115 000 115 000 12 000 11 213

Rakousko 17 200 12 000 27 000 25 400 28 000 36 000 7 600 7 800

Španelsko 16 200 17 200 5 000 5 500 15 300 17 800 5 900 4 900

USA 150 000 134 409 185 000 214 293 8 000 10 283 327 000 338 419

Pramen: Agra Europe

Produkce ovoce celkem v zemích EU v letech 1995 a 1997 ( tis. t)

Druh ovoce 1995 1996 1997

Jablka 9 107,4 9 566,3 8 128,2

Hrušky 2 848,8 2 950,6 2 274,8

Kdoule 20,4 22,7 21,0

Trešne 498,6 554,1 429,1

Višne 119,7 119,5 78,7

Merunky 412,2 575,9 439,3

Broskve, nektarinky 3 822,7 4 096,5 3 226,9

Švestky a slívy 918,9 1 150,9 774,0

Peckové ovoce ostatní 12,1 12,0 12,0

Banány 423,1 415,9 442,0

Pomerance 5 436,5 5 068,5 5 841,4

Mandarinky 2 294,1 2 054,0 2 535,9

Citrony 1 179,5 1 244,5 1 367,5

Grapefruity 50,4 51,8 46,9

Citrusové ovoce ostatní 24,5 24,2 20,4

Rybízy 221,2 215,5 147,4

Maliny 49,7 49,6 41,7

Angrešt 87,4 87,1 74,1

Boruvky 5,9 5,9 5,9

Brusinky - - -

Jahody 776,7 736,9 743,1

Bobulové ovoce ostatní 36,6 39,7 39,7

Hrozny 23 048,1 26 226,7 24 090,8

Fíky 187,2 195,2 180,1

Avokado 42,6 54,7 59,7

Ananas 2,0 2,0 2,0

Datle 8,0 8,0 8,0

Persimony 61,3 67,8 67,8

Kiwi 447,4 464,8 408,8

Tropické ovoce ost. 22,0 22,0 22,0

Ovoce cerstvé nesp. 224,2 230,0 239,0

Celkem 52 580,0 56 513,5 51 968,7

Pramen: FAOSTAT Database Results, 1998

Produkce ovoce v zemích Evropské unie

V roce 1998 se v zemích EU ocekává prumerná produkce ovoce. Úroda jablek je odhadována témer na stejné úrovni jako v roce 1997, respektive o 1,4 % nižší. V nekterých zemích EU je ocekávána i nižší produkce jablek, a to zejména v Portugalsku, Francii, Dánsku a Španelsku. Predbežne se ocekává lepší kvalita jablek a vetší prumer plodu. U ostatních druhu ovoce (predevším u peckovin a bobulovin) je podle prvních odhadu ocekávána rovnež prumerná až podprumerná sklizen.

Francie

Francie je jedním z nejvetších producentu ovoce v EU. Celkový export jablek v roce 1997 dosáhl 829,4 tis. t. Nejduležitejší zemí vývozu je Velká Británie, následuje Nemecko a Španelsko. V posledních letech se zvyšuje také vývoz do zemí Jižní Ameriky a východní Evropy. Mení se i zastoupení odrud jablek - podíl Golden Delicious se bude do roku 1999 snižovat z dnešních 50 % na 43 % a naopak produkce Gala a Braeburn se bude zvyšovat.

Letošní sklizen jablek bude asi o 10 % nižší než v roce 1997 a dosáhne objemu 1,8 mil. t. Sklizen hrušek se odhaduje na 260 tis. t, což je zhruba na úrovni lonského roku, ale o 15 % méne než v predchozích letech. Sklizen cerného rybízu má dosáhnout asi 9 tis. t, což je o 20 % více než v lonském roce.

Španelsko

Export ovoce v roce 1997 cinil 1,8 mil. t, tj. nárust o 21 %. Španelští producenti profitovali na nedostatku ovoce v nekterých evropských státech. Nejvíce se zvýšil export broskví, nektarinek, švestek a hrušek. Výjimkou byly merunky, jejichž sklizen byla neobvykle nízká. Dovoz ovoce naproti tomu klesl o 10 % na 478 tis. t.

Pro rok 1998 se sklizen jablek odhaduje o 12 - 14 % nižší než v roce 1997, z duvodu až 90% poškození plodu mrazy a kroupami v nekterých regionech. Také u hrušek došlo v nekterých oblastech k poškození mrazem, nemelo by to však príliš ovlivnit celkovou sklizen. Úroda švestek se ocekává o 6 % nižší než v lonském roce a dosáhne objemu asi 142 tis. t.

Itálie

Itálie v posledních letech celí silné konkurenci Španelska a Recka. Produkce se snižuje zvlášte u jablek. K nejvetší redukci došlo u tradicních odrud jako je Jonathan, naopak odruda Gala zaznamenala od roku 1990 nárust o 67 % a Jonagold o 23 % a tento trend bude pokracovat. V letošním roce breznové mrazy poškodily významneji pouze peckoviny, na úrodu jablek však nebudou mít velký vliv, takže celková sklizen jablek se predpokládá na úrovni roku 1997, tj. cca 2,1 mil. t.

Nemecko

Po sjednocení v roce 1991 posílilo Nemecko svou pozici exportéra širokého sortimentu ovoce. V soucasné dobe je uznávaným exportérem kvalitních jablek. Je zde posun od tradicních odrud jako James Grieve, Jonathan a Golden Delicious k novým odrudám jako Gala, Braeburn a Fiesta. Vedle produkce jablek se zvyšuje i produkce švestek. Oblast Baden patrí k nejvetším pestitelským oblastem jablek a švestek v západní Evrope. Švestky se v Nemecku v soucasné dobe pestují na 4500 ha s produkcí kolem 34 tis. t, což je nárust o 17 % oproti predchozím létum. Nemecko vyváží ovoce tradicne do Nizozemska, Belgie a Francie, v poslední dobe i do Velké Británie.

První odhady roku 1998 predpokládají o 15 % vyšší sklizen jablek než v predchozím roce. Velmi nízký výskyt strupovitosti dává predpoklad ke sklizni kvalitního ovoce a k nižšímu podílu ovoce ke zpracování.

Rakousko

Produkce jablek se zvýšila od roku 1990 do roku 1997 o 86 % hlavne díky zlepšení technologií a intenzivnejšímu systému pestování. Hlavní odrudou je Golden Delicious, následuje Idared, Jonagold, zvyšuje se zájem o nové odrudy jako jsou Gala a Braeburn. Produkce peckovin se v soucasné dobe zvýšila na šestinásobek oproti roku 1990. Velký nárust zaznamenala také produkce bobulovin. Nejvetším odberatelem rakouského ovoce je Nemecko.

Belgie

Dominantou v produkci belgického ovoce jsou jablka. Pestují se zde hlavne odrudy Jonagold (60 %), dále pak Golden Delicious a Boskoop. Ovoce se vyváží hlavne do Velké Británie, Španelska, Skandinávie, východní Evropy (zejména do Polska). V tomto roce se v Belgii ocekává prumerná sklizen jablek dobré kvality. U hrušek se ocekává o neco vyšší a kvalitnejší sklizen, než byla v lonském roce.

Velká Británie

V roce1997 se anglictí producenti ovoce potýkali s mnoha problémy. Jarní mrazy v roce 1997 snížily celkovou produkci ovoce až o 50 %. Vláda ale odmítla vyplatit kompenzace na tyto ztráty a navíc se ocekává, že nebudou financní prostredky ani na obnovu sadu. Tato situace zpusobila bankroty mnoha pestitelu. Plocha pro pestování jablek a hrušek se už od poloviny 80. let stále snižuje. V Anglii se v letošním roce ocekává nadprumerná sklizen jablek ve vetšine regionu. Také úroda hrušek by mela být vyšší než v predchozím roce.

Celková produkce ovoce v EU podle zemí (v tis. t)

Zeme 1994 1995 1996 1997

Rakousko 886,9 936,4 855,7 815,6

Belgie 755,9 748,4 518,3 570,2

Dánsko 69,0 61,1 61,2 61,2

Finsko 87,8 86,8 88,6 89,8

Francie 11 153,2 11 252,0 11 786,3 10 982,1

Nemecko 5 026,6 4 254,5 4 689,5 3 486,4

Recko 4 398,3 4 245,8 4 085,7 3 615,4

Irsko 19,0 19,5 19,5 19,0

Itálie 18 286,6 16 261,1 18 283,3 15 666,7

Nizozemsko 782,6 767,5 657,5 657,5

Portugalsko 1 692,1 1 928,3 2 125,2 1 657,1

Španelsko 11 938,8 11 521,5 12 907,4 14 009,5

Švédsko 108,3 101,6 104,6 104,6

Velká Británie 479,8 395,5 330,7 233,7

EU celkem 55 684,9 52 580,0 56 513,5 51 968,7

Pramen: FAOSTAT Database Results, 1998

Tržní produkce jablek v zemích EU (v tis. t)

Zeme 1994 1995 1996 1997 1998 prognoza 97/98

Rakousko 127 128 134 162 158 - 3 %

Belgie 505 508 295 369 407 + 10 %

Dánsko 38 30 30 33 28 - 15 %

Francie 2 129 1 980 1 900 2 051 1 836 - 10 %

Nemecko 880 573 878 765 878 + 15 %

Recko 320 315 372 274 294 + 8 %

Itálie 2 153 1 889 2 025 2 014 2 065 + 3 %

Nizozemsko 600 595 490 470 520 + 11 %

Portugalsko 167 175 215 240 144 - 40 %

Španelsko 753 780 849 821 707 - 14 %

Švédsko 20 18 19 20 16 - 21 %

Velká Británie 316 254 248 151 211 + 39 %

EU celkem 8 021 7 258 7 467 7 359 7 257 - 1,4 %

Pramen: Centro Operativo Ortofrutticolo, Ferrara, Itálie

Produkce ovoce v zemích CEFTA

Madarsko

Produkce ovoce v Madarsku se od roku 1991 snížila na polovinu. Také produktivita každým rokem klesá. Nízká je i kvalita ovoce, více než 70 % je urceno pro zpracování. Tato situace je zpusobena vysokým vekem sadu a nízkou úrovní investic do ovocnárství. Jablka tvorí 50 - 60 % celkové produkce ovoce. Nejvíce se pestují odrudy Jonathan (60 %), Red Delicious (15 %) a Golden Delicious (5 - 10 %). Na vzestupu jsou nové odrudy Gloster, Jonagold, Elstar, Gala.

Podle statistik ciní celková plocha ovocných sadu asi 90 tis. ha, z toho nové výsadby zaujímají plochu 3,5 tis. ha. V roce 1998 se ocekává podprumerná sklizen ovoce nižší kvality, což je zpusobeno zejména mrazy v dubnu a kvetnu roku 1998. Sklizen jahod bude o 15 % nižší než v prumerných letech stejne jako u merunek a višní.

Polsko

Polsko je nejduležitejším producentem jablek v rámci zemí CEFTA. Hospodarí v podobných klimatických podmínkách jako jsou v CR a produkuje dve tretiny jablek z celkové produkce zemí CEFTA. Pestuje se nejvíce odruda Idared, následuje Lobo, Cortland a Jonathan. Tradicní odrudy jsou ale na ústupu a rozvoj nastává zejména u odrud Gala a Jonagold. Polsko je jeden z nejvetších exportéru jablecné štávy. V roce 1997 bylo vyvezeno 115 tis. t. Nejvetšími odberateli jsou Nemecko, Rakousko a Belgie.

Celková produkce ovoce za rok 1997 dosáhla 2,67 mil. t, což je o 4 % méne než v predchozím roce. Nižší produkce byla u všech druhu ovoce krome malin a švestek. Výrazne nižší byla sklizen trešní, višní, cerného rybízu a jahod. V dusledku nadmerných deštových srážek minulého léta byla kvalita polského ovoce všeobecne horší než v roce 1996. V roce 1997 se významne zvýšila produkce angreštu (ze 4000 t na 40 000 t) a cinila 9 - 10 % z celkové produkce bobulovin.

V roce 1998 se sklizen ovoce ocekává približne na stejné výši jako v roce predchozím, v nekterých oblastech i podprumerná. Odhady produkce jablek se pohybují kolem 1 750 tis. t, což je o 17 % méne ve srovnání s minulým rokem. Produkce hrušek je odhadována vyšší o 37 % v objemu 80 tis. t, produkce švestek poklesne o 7 tis. t na celkových 120 tis. t.

Slovensko

Podle odhadu se v roce 1998 ocekává prumerná až dobrá úroda jablek a broskví, prumerná až slabší sklizen merunek, švestek a drobného ovoce.

Slovinsko

V roce 1998 je zde produkce jablek odhadována vyšší o 7 % oproti roku 1997, tj. 84 tis. t jablek dobré kvality.

Produkce ovoce v zemích CEFTA (v tis. t)

Zeme CEFTA 1994 1995 1996 1997

Ceská republika 365,2 360,8 388,4 414,5

Madarsko 1 662,9 1 228,1 1 644,5 1 541,2

Polsko 2 111,1 2 115,4 2 788,5 2 670,4

Rumunsko 2 009,8 2 227,4 3 063,2 2 595,5

Slovensko 260,0 249,1 257,7 279,6

Slovinsko 275,6 261,5 303,9 289,9

Celkem 6 684,6 6 442,3 8 446,2 7 791,0

Pramen: FAOSTAT Database Results, 1998

Tržní produkce jablek v zemích CEFTA (v tis. t)

Zeme 1994 1995 1996 1997 1998 prognoza 97/98

CR 114 99 117 148 120 - 19 %

Polsko 1 441 1 288 1 952 2 098 1 750 - 17 %

Madarsko 657 353 494 500 463 - 7 %

Slovinsko 67 68 80 79 84 + 7 %

Celkem 2 279 1 808 2 643 2 825 2 417 - 14 %

Pramen: Centro Operativo Ortofrutticolo, Ferrara, Itálie

Ochrana trhu v Evropské unii

Ochrana trhu ovoce pomocí institucionálních cen (minimálních dovozních cen, referencních cen a predepsaných vstupních cen) má v EU dlouholetou tradici. Smyslem institucionálních cen, které jsou obvykle vyšší než prumerné domácí pestitelské ceny, je chránit trhy EU pred levnými dovozy vybraných druhu ovoce ze tretích zemí. Na základe záveru Uruguayského kola GATT byla EU nucena nekteré ze svých institucionálních cen tarifikovat a tyto ceny postupne snižovat. EU uplatnuje reformovaný systém institucionálních cen (tj. predepsaných vstupních cen) od 1. 7. 1995. Základní pravidla pro uplatnování predepsaných vstupních cen jsou uvedena v Narízení Rady (ES) c. 2200/96 o spolecné organizaci trhu ovoce a zeleniny, které vstoupilo v platnost 1. 1. 1997. Detailní pravidla použití importních opatrení pro ovoce a zeleninu jsou podrobne uvedena v Narízení Komise (ES) c. 3223/94 ze dne 21. 12. 1994, ve znení pozdejších zmen a doplnku a vztahují se na tyto citlivé druhy ovoce: pomerance, klementinky, mandarinky, wilkingy a pod. citrusové hybridy, citrony, stolní hrozny, jablka, hrušky, merunky, trešne, broskve, nektarinky, švestky a slívy.

V novém ochranném systému se cenový rozdíl mezi predepsanou vstupní cenou a skutecnou vstupní cenou muže stanovit prímo na hranicích. Dodatecným clem (tarifikovaným vyrovnávacím poplatkem) je postihován pouze ten, kdo nerespektoval predepsanou vstupní cenu (tj. tarifikovanou referencní cenu). Dodatecné clo se vztahuje pouze na dodávku, na kterou bylo stanoveno, a nevztahuje se již na žádné další dodávky, jak tomu bylo v ochranném systému referencních cen.

Pred reformou institucionálních cen EU uplatnovala minimální dovozní ceny na prumyslové bobulové ovoce a na prumyslové višne. Minimální dovozní ceny višní byly v prubehu reformy tarifikovány a zarazeny do celního sazebníku jako predepsané vstupní ceny. Minimální dovozní ceny pro bobuloviny tarifikovány nebyly a používají se dále. Jejich použití je opodstatneno Evropskými asociacními dohodami.

Predepsané vstupní ceny a minimální dovozní ceny se po reforme prepocítávají na národní meny bežnými kursy ECU.

Pro sezónu 1998 jsou minimální dovozní ceny u cerstvých i zmrazených jahod, malin a cerveného rybízu o 20 % nižší oproti minimálním dovozním cenám, platným pro rok 1997, u cerstvého i zmrazeného cerného rybízu zustaly stejné.

Minimální dovozní ceny v EU pro bobulové ovoce ke zpracování puvodem z CR pro rok 1998

Položka celního

sazebníku Popis Minimální dovozní cena

ECU/100 kg c. v.

0810 20 10 Maliny, cerstvé 63,1

0810 30 10 Cerný rybíz, cerstvý 38,5

0810 30 30 Cervený rybíz, cerstvý 23,3

0811 10 90 Zmrazené jahody, bez prídavku cukru nebo jiných sladidel,

celé ovoce 75,0

0811 10 90 Zmrazené jahody, bez prídavku cukru nebo jiných sladidel,

ostatní 57,6

0811 20 19 Zmrazené maliny, s obsahem cukru nebo jiných sladidel

nepresahujícím 13 % hm., celé ovoce 99,5

0811 20 19 Zmrazené maliny, s obsahem cukru nebo jiných sladidel nepresahujícím

13 % hm., ostatní 79,6

0811 20 31 Zmrazené maliny, bez cukru nebo jiných sladidel, celé ovoce 99,5

0811 20 31 Zmrazené maliny, bez cukru nebo jiných sladidel, ostatní 79,6

0811 20 39 Zmrazený cerný rybíz, bez cukru, bez stopky 62,8

0811 20 39 Zmrazený cerný rybíz, bez cukru, ostatní 44,8

0811 20 51 Zmrazený cervený rybíz, bez cukru, bez stopky 39,0

0811 20 51 Zmrazený cervený rybíz, bez cukru, ostatní 29,5

Pramen: Dodatkový protokol k Evropské dohode, Narízení Komise (ES) c. 1599/97

Nadprodukce vybraných druhu ovoce, které spadají do spolecné organizace trhu a které odpovídají príslušným normám jakosti, je v EU rešena formou stahování produkce z trhu prostrednictvím organizací producentu podle pravidel v Narízení ES c. 2200/96. Produkty stažené z trhu bývají následne využity bud k charitativním úcelum, nebo pro nepotravinové úcely, ke zkrmení zvíraty, k výrobe alkoholu anebo jsou zkompostovány. Množství daného produktu, pro které je zajištena kompenzace za stažení z trhu hrazená Spolecenstvím, je limitováno procentem z celkového množství výrobku prodaného pestitelskou organizací. Toto procento má být postupne snižováno v prubehu prechodného období peti let.

Množstevní limity stanovené pro kompenzace

Druh 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 od 2002

Jablka, hrušky 50 % 45 % 40 % 30 % 20 % 8,5 %

Citrusy 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 %

Nektarinky, merunky,

hrozny, broskve 50 % 45 % 40 % 30 % 20 % 10 %

Pramen: Narízení Rady (ES) c. 2200/96

Kompenzace za stažení z trhu poskytované Spolecenstvím (ECU/100 kg) v jednotlivých marketingových rocích

Druh 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 od 2002

Jablka 10,69 10,32 9,94 9,56 9,18 8,81

Hrozny 10,69 10,15 9,62 9,08 8,55 8,02

Merunky 18,90 17,95 17,01 16,06 15,12 14,17

Nektarinky 17,39 16,52 15,65 14,78 13,91 13,04

Broskve 14,65 13,92 13,18 12,45 11,72 10,99

Pomerance 14,33 14,26 14,20 14,13 14,07 14,00

Mandarinky 16,15 15,52 14,89 14,26 13,63 13,00

Klementinky 12,74 12,79 12,84 12,90 12,95 13,00

Satsumy 10,49 10,99 11,49 12,00 12,50 13,00

Citrony 13,37 13,30 13,22 13,15 13,07 13,00

Pramen: Narízení Rady (ES) c. 2200/96

Clenské státy EU mohou stanovit maximální úroven celkové kompenzace nebo její cásti, tj. kompenzacního príplatku, hrazeného z provozního fondu odbytové organizace, vyplácené pestitelum za stažení jejich ovoce z trhu. Podmínkou ovšem je, že soucet cásti kompenzace, hrazené prímo Spolecenstvím, a cásti kompenzace, hrazené odbytovou organizací, nesmí prevýšit maximální úroven ceny za stažení výrobku z trhu platné v tržním roce 1995/96.

Maximální možná celková kompenzace za stažení výrobku z trhu (ECU/100 kg)

Max. cena Maximální úroven kompenzacního príplatku

Druh 1995/96 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 od 2002/2003

Jablka 15,04 4,35 4,73 5,10 5,48 5,86 6,23

Hrozny 15,45 4,76 5,29 5,83 6,36 6,90 7,43

Merunky 23,36 4,46 5,41 6,35 7,30 8,24 9,19

Nektarinky 25,43 8,04 8,91 9,78 10,65 11,52 12,39

Broskve 22,53 7,88 8,61 9,35 10,08 10,81 11,54

Hrušky 14,83 4,65 5,01 5,37 5,73 6,09 6,44

Pomerance 15,85 1,52 1,59 1,65 1,72 1,78 1,85

Klementinky 13,70 0,96 0,91 0,86 0,80 0,75 0,70

Citrony 17,26 3,89 3,96 4,04 4,11 4,19 4,26

Pramen: Narízení (ES) c. 1490/98, platnost od 16. 7.1998

Ve Spolecenství dosud existuje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu jablek, broskví, hrušek a nektarinek. K napravení této situace vydala Rada ES narízení c. 843/98 (s platností od 26. 4. 1998) k vyplácení prémií na vykácení daného množství ovocných stromu jednotlivých ovocných druhu. Plocha 10 tis. ha jabloní a hrušní a stejná plocha broskvoní a stromu nektarinek k vyklucení byla rozdelena mezi clenské státy, zejména mezi Španelsko, Recko a Itálii. Sady urcené na vyklucení musí mít minimální plochu 0,5 ha. EU predpokládá, že toto opatrení sníží množství ovoce, které není možné uplatnit na trhu, o 80 %, což do roku 1999 usporí 28 mil. ECU.