Na Slovensko za kapry a hlavatkami

BRATISLAVA/ŽILINA 3.cervence (zpravodaj CTK Roman Šantúr) - Vedle prírodních krás nabízí Slovensko turistum i atraktivní rybarení.

Zahájení lovu hlavatky v "nejstudenejší obci na Slovensku" Oravské Lesné se po mnoho let neobešlo bez Jana Wericha. V Gaderské doline u Martina zase lovil ryby i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Tatranským pstruhum svého casu neodolal ani vudce sovetských komunistu Leonid Brežnev. "Tichému bláznovství" podlehlo i mnoho dalších známých osobností.

Romantiku vyhledávající rybári by meli využít toho, že turisté prozatím neobjevili tuto zemi jako ráj rybáru, ackoli první zmínka v tomto smyslu pochází z roku 1001. Na rybárskou turistiku se sice nespecializuje žádná cestovní kancelár, ale cetné místní organizace Slovenského rybárského svazu (SRZ) vždy poskytnou cizincum nezbytný servis a rady.

Slovensko v letní sezóne nabízí více než 60 puvodních druhu ryb od pstruhu a lipanu v horských bystrinách až po rekordní kusy kapru, sumcu a dravcu v klidných rekách jižního Slovenska, cetných prehradách a rybnících.

Pstruhové vody nabízejí i proslulou hlavatku, v CR dosud vzácne se vyskytující, i když k jejímu lovu se vydává zvláštní povolení. Ve vodách Dunaje plave pet druhu jeseteru, vcetne dnes již méne známé vyzy, které se vracejí po nucené prestávce zpusobené stavbou prehrad na Dunaji po druhé svetové válce. Podle legend byly kdysi za prítomnosti císaru loveny puldruhé tuny vážící vyzy, které z vody musel tahat pár volu. Bez této asistence se lze obejít; kapitální úlovek nyní muže vážit okolo "metráku".

Lovit ryby muže na Slovensku každý cizinec. Krome rybárského náciní ale potrebuje i rybárský lístek, který zakoupí na každém okresním ci místním úrade životního prostredí, a ješte rybárské povolení; podle toho, který ze 780 revíru si zájemce vybere.

Týdenní lístek vyjde na 175 korun, mesícní 500 a rocní až 3000 korun. Domácí rybári prímo u vody poradí, kde lze najít príslušného správce revíru pro zakoupení povolení.

Povolení na jeden den a pro jeden revír pro pstruhové i mimopstruhové vody vyjde na 300 a týdenní 900 korun. Rocní "celoslovenské" povolení stojí 4000 korun, což je asi ctyrnásobek oproti výdajum tuzemcu.

Pytlacení se nevyplácí, na míste lze totiž prijít o 5000 korun a v prípade, že spáchaná škoda tuto sumu presahuje, slovenské zákony umožnují "nadelit" od trí do deseti let vezení.

Ostraha vod je letos mnohem prísnejší. Už se zkouší profesionální rybárská stráž, ackoli ta má být podle tajemníka Slovenského rybárského svazu Ferdinanda Baláže rádne zavedena od príštího roku. Krome toho "cerní šerifové" napríklad chrání okolí Dunaje, kde je pytlacení nejrozšírenejší a pytlákum, nabízejícím ryby v síti restaurací, vynáší statisícové zisky.

Ale na rádné povolení lze od 16.dubna do konce srpna lovit pstruhy, lipany a jiné pstruhové ryby, obcas až úctyhodných rozmeru. Pri zahájení letošní pstruhové sezóny v Dedinkách byl uloven exemplár vážící témer deset kilogramu.

Za hlavatkami prijíždejí po mnoho let na Slovensko turisté z Rakouska, Nemecka, Švýcarska ci CR, ackoli získat povolení za 5000 korun není jednoduché. Kupríkladu na nekolik kilometru dlouhý úsek reky Orava-2 se za rok vydá pouze 30 povolení. Hlavatku však lze lovit na více rekách a vyskytuje se opet i v Dunaji. Nejvetší hlavatka, vážící 49 kilogramu, byla nalezena v otráveném Hronu v roce 1949.

Ti, kdo se spokojí s kapry, musejí na Slovensku vyzkoušet velké prehrady jako Liptovskou Maru, Oravskou prehradu nebo Zemplínskou Šíravu, kde byl loni chycen kapr o váze 22,5 kilogramu. V lonském roce byl uloven i témer 30kilogramový tolstolobik ci štika težší než dve desítky kilogramu. V Dunaji byl zase lapen ctyrkilogramový jeseter.

Každé menší mesto a turisticky atraktivní vodní nádrž nabízí dobre zásobenou sít obchodu s rybárskými potrebami predních svetových výrobcu jako Balzer, Abu Garcia, D.A.M a další.

rls kj mž