V příští dekádě v EU více obilí, vepřového, drůbeže i sýrů

V príští dekáde v EU více obilí, veprového, drubeže i sýru

BRUSEL 28.zárí (zpravodajka CTK) - Obilnin, veprového i drubežího masa a sýru bude v následující "sedmiletce" v Evropské unii vyprodukováno více, naopak olejnin, hovezího, mlécných výrobku a másla by melo být méne, vyplývá z dnes predložené dlouhodobé prognózy Evropské komise pro zemedelský sektor na léta 1998 až 2005. Pro deset pridružených státu strední a východní Evropy pak platí nárust výroby u všech uvedených skupin.

Relativne optimistické jsou také predpovedi pro celý svet, které pocítají s všeobecným nárustem zemedelské výroby, pricemž motorem tohoto oživení a také povzbuzení svetového obchodu by mela být zejména rostoucí poptávka z rozvojových zemí.

"V rade zemedelských sektoru nicméne ocekáváme prohloubení nerovnováh," uvedl jeden z úredníku komise. Konkrétne pujde hlavne o obilniny, hovezí maso ci máslo.

Státy Unie jsou totiž ve svém "rozletu" podporovaném, spolecnou zemedelskou politikou, pohlcující polovinu rozpoctu EU, brzdeny závazky prijatými v rámci jednání GATT.

Dalším mráckem na zemedelském nebi je nejistý budoucí vývoj v regionech jihovýchodní Asie a Ruska, které polykají vetšinu evropských prebytku.

Rusko je druhým nejvetším odberatelem zemedelské produkce EU a spotrebovává 41 procent vývozu hovezího, 32 procent veprového a 29 procent drubeže. Vlivem otresu na tomto trhu však byly podle zprávy komisare Franze Fischlera, kterou dnes projednávají zemedelští ministri clenských státu, obchodní styky až na nekolik výjimek prerušeny.

I pres to však Komise trvá na svých prognózách a nevidí ani duvod pro zásadní zmeny ve strategii pripravované reformy spolecné zemedelské politiky. Situaci však peclive sledujeme, obligátne pronáší úredníci komise. Na vyhodnocení dopadu ruské krize je však nyní podle jejich slov ješte príliš brzo.

Mnozí experti ale vidí budoucnost reforem a zemedelcu mnohem cerneji. Úspech pripravované reformy zemedelské politiky je totiž ve velké míre závislý práve na silných a rostoucích vývozech hlavních zemedelských komodit, pripomínají.

V rámci reformy zemedelské politiky, za kterou je Unie kritizována predevším ze strany Spojených státu a která je neudržitelná i z hlediska budoucího rozšírení o státy strední a východní Evropy, by podle návrhu komise melo dojít ke snížení minimálních garantovaných cen pro maso, obilí a mlécné výrobky. Ty by se tak priblížily svetové úrovni, snížily by se výdaje EU na dotace a výkup prebytku a zvýšily by se vývozní šance. Tato strategie, která byla považována za príliš optimistickou ješte pred vypuknutím asijské chripky, však již nyní považují mnozí odborníci za nerealistickou.

Martina Patocková bm