Pastevec z Domažlicka udržuje se stádem jaků, ovcí a koz bezlesí v Českém lese

Pastevci rodiny Františka Groessla z Českého svazu ochránců přírody Libosváry z Domažlicka udržují se stádem zhruba 250 jaků, ovcí a koz velmi cenná bezlesí v Českém lese. Pro chráněnou krajinnou oblast Český les (CHKO) je jejich činnost zásadní, řekl ČTK ředitel správy CHKO Tomáš Peckert. Groessl, který už sepsal troje Pastevcovy zápisky, uvedl že je v oblasti jediný, kdo se pastevectvím snaží zachovat na Domažlicku a Tachovsku více než deset přírodně jedinečných lokalit.

"Pro Český les je to zásadní, protože jeho krajina, ta nelesní část, byla po staletí formována lidskou činností. A po odsunu původního obyvatelstva, vzniku železné opony a následném vyhlášení CHKO už se do oblasti lidé nikdy nevrátili," řekl ředitel. Podle něj je pro krajinu stěžejní, aby lidská činnost pokračovala a aby cenná stanoviště byla touto formou udržována.

ČSOP Libosváry, tedy čtyřčlenná rodina, se věnuje pastevectví 30 let. Mají obrovskou zkušenost s udržováním bezlesí, řekl Peckert. Jaky podle něj začali pást proto, že naši předkové používali skot, který byl výrazně lehčí. "Dnešní krávy, kdyby šly do mokřadů, tak by se tam mohly utopit. Váha jaků, jichž mají asi 70, je podobná původním typům skotu," uvedl.

Zvířata spásají plochy v přírodních památkách a rezervacích i dalších zachovalých biotopech. Nejsevernější a nejjižnější části jsou od sebe 65 kilometrů. Pastevci zvířata přehánějí i převážejí. "Přesouváme téměř každý den nějaké stádo. Na místě jsou vždy nezbytně nutnou dobu, někdy pár dní, někdy týden," řekl Groessl. Podle ředitele jde o extenzivní pastvu, která vyhovuje vzácným rostlinám.

Rodina pase třeba na Štítarském kopci, torzu největšího slovanského hradiště v západních Čechách, posledním útočišti mnoha druhů rostlin, mechů, lišejníků, hmyzu a zvířat, a též například na Pařezovském kopci, kde bojuje za přežití orchideje vstavače kukačky. Pastevci obnovili a udržují kilometry starých polních cest, které vracejí život do krajiny.

Podle Kateřiny Juhaňákové z regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny pomáhá pastva udržovat otevřenou krajinu a podmínky pro rostliny a živočichy. "Bez pravidelné práce člověka by řada cenných míst zarostla. My můžeme doporučit, kde, kdy a jakým způsobem pást, ale bez člověka, který se o stádo každý den stará, by to nefungovalo," řekl Peckert.

Podle Groessla se v krajině často potkávají protichůdné zájmy zemědělců, lesníků, myslivců i ochranářů. "V Českém lese se ukazuje, že když spolu otevřeně mluvíme a hledáme řešení přímo v terénu, a ne od stolu, tak to má smysl, jak pro přírodu, tak pro lidi, kteří tu žijí a pracují. Knížka Pastevcovy zápisky je vlastně popisem toho, že to jde," uvedl Groessl. Péče o přírodně cenné lokality je zčásti podporována z dotačních nástrojů ochrany přírody, které financují práce ve prospěch stanovišť a druhů.

Groessl už vydal třetí díl knihy. "Vychází z blogu, který dlouhodobě píše. Na facebooku má přes 70.000 fanoušků. Jsou to autentické příběhy o tom, co se děje na pastvině a v přírodě," řekl ředitel. Třeba o uprchlých býcích, setkání s vlkem, zmiji v gumovce, ale hlavně o práci se stády. Věnuje se také návratu velkých šelem nebo přemnožené zvěři.

vap kš